Jak se chovat během nejistoty

11. června 2008, 13:58 - Petr Posker
11. června 2008, 13:58

Starost o investice a každodenní rozhodování lze přesunout na hedgeové fondy

Propady finančních trhů a jejich současná velká rozkolísanost dnes přidělávají starosti rostoucímu počtu investorů. Nervozita ze současného vývoje na trzích je velká i proto, že investoři zažili v posledních pěti až sedmi letech téměř nepřetržitý růst, rozčeřený pouze několika málo „korekčními vlnkami“. Současný vývoj je však o to komplikovanější, že rozkolísanost trhů doprovází růst inflace. Tím přestává platit univerzální poučka, že propad na akciových trzích je možné jednoduše kompenzovat přesunem investic z rizikovějších akcií do bezpečných dluhopisů.
Znamená to tedy, že neexistuje alternativa, jak za současné situace smysluplně investovat? Ani zdaleka. Jen je třeba mnohem více přemýšlet o tom, do jakých investic vložit své peníze. Hlavním cílem běžného investora dnes bezesporu je, aby bez ztráty překonal současné investičně nejisté období - které mimochodem cyklicky nastává pravidelně jednou za čtyři až pět let. Tedy aby omezil možnost výraznějších investičních ztrát a zároveň si zachoval potenciál růstu do budoucna, až se trhy výrazněji příznivě „otočí“.

Tři možnosti

První možností je krátkodobý spekulativní přístup. Tedy aktivně využívat současné rozkolísané situace na trzích ke krátkodobým obchodům se spekulací jak na růst (long obchody, při nichž investor vydělává, pokud trhy rostou), tak na pokles (short obchody, při kterých investor vydělává v případě poklesu trhů). Druhou možností je dlouhodobý přístup. To znamená v době propadů selektivně přikupovat investice, které výrazně poklesly pod svou fundamentální hodnotu. A „neřešit“, kam se konkrétní investice krátkodobě cenově pohybuje - vím-li, že jsem ji koupil levně pod její fundamentální hodnotou.
„Úskalí“ obou naznačených možností však spočívá v tom, že investor musí velmi detailně sledovat a znát trh a současně mít pevné nervy, aby „ustál“ to, bude-li se jím zvolená strategie krátkodobě vyvíjet odlišně. Je to tedy příležitost spíše pro profesionální investory.
Dlouhodobý přístup investování je navíc podmíněn tím, že si investor dokáže obrat trhů úspěšně „vyčekat“. Ten však může nastat za několik měsíců, ale také let. A to v případě větších či vleklejších krizí - jako byl poslední propad v letech 2000 až 2003, kdy hlavní akciové trhy propadly celkově o 28 (USA), respektive 53 procent (eurozóna).

Stále populárnější forma

Pokud investorům nevyhovuje ani jeden z naznačených investičních přístupů, nabízí se třetí, který není českým investorům příliš známý. Je to de facto kombinování obou uvedených přístupů investování. A to s pomocí investování do takzvaných speciálních fondů pro kvalifikované investory, které jsou v zahraničí známé pod názvem hedgeové fondy.
Jednotícím cílem těchto speciálních fondů je přinášet investorům zajímavý a kladný výnos, pokud možno každý rok, a zároveň omezovat rizika výraznějších propadů. Nejlepší z těchto fondů jsou navíc schopné vydělávat jak na růstu, tak na poklesu trhů. Nejznámější společností investující jako hedgeový fond je bezesporu Berkshire Hathaway uznávaného investičního guru Warrena Buffeta, který za více než dvacet let existence dokázal ročně v průměru vydělat 21 procent. To je o devět, respektive dvanáct procent ročně více, než dokázal vydělat za stejnou dobu americký, respektive evropský akciový index.

Ochrana

Konkrétní příklad je lepší než jakákoli teorie, a proto si ukažme na jednoduchém srovnání, jaké byly výnosy speciálních fondů v době posledního většího propadu akciových trhů (listopad 2007 až únor 2008), kdy nejsledovanější akciové trhy poklesly za čtyři měsíce o čtrnáct až sedmnáct procent. Protože existují speciální (hedgeové) fondy s různými rizikovými strategiemi, použiji pro srovnání širší index obsahující fondy, které při svém investování nemají žádné omezení, a proto mohou zcela svobodně reagovat na situaci na trzích (takzvané multistrategy funds sledované agenturou Bloomberg). Jde o index mapující výkonnost 975 speciálních fondů, a proto představuje jakýsi jejich průměrný výnos. Index speciálních fondů dokázal v době propadů uchránit svou hodnotu. A zároveň vykázal pětinásobně nižší propad než hlavní akciové trhy (viz Krátkodobě pokles).
Pro objektivní srovnání vezměme období posledního tříletého růstu akciových trhů až po současnost (duben 2005 až duben 2008), tedy dlouhodobější výnosnost (viz Dlouhodobě růst). V té době akciové trhy téměř nepřetržitě rostly a přinesly investorům velmi zajímavé výnosy. Ukazuje se, že i pro delší období je investování do speciálních fondů výhodné. Nejenže index hedgeových fondů „stíhal“ výnosy hlavních akciových trhů, ale navíc znovu vykázal zhruba pětinásobně nižší maximální propad své hodnoty (2,8 procenta oproti čtrnácti až sedmnácti procentům).

Několik rad

Přestože nejlepší speciální fondy vykazují velmi dobrou výnosnost i odolnost vůči propadům trhů, je nutné mít na paměti, že rozhodně nejde o žádné „posvátné krávu“. Právě pro odvětví speciálních (hedgeových) fondů více než pro jakékoli jiné platí, že v něm najdeme jak dlouhodobě kvalitní giganty, tak velmi rizikové supernovy, které sice krátkodobě zazáří extrémními výnosy, s poklesem konkrétního trhu však mizí ze scény. To se například v poslední době nevyhnulo ani hedgeovým fondům renomovaných světových bank, které jednorázovou orientací na akciové či hypoteční trhy utrpěly velké ztráty a přišly o značnou část svých investorů.
Jak tedy identifikovat vhodný speciální (hedgeový) fond? Existují dvě hlavní kritéria, jejichž současné splnění spolehlivě oddělí „zrno od plev“. Je to historická výkonnost konkrétního fondu spojená s jeho schopností „ustát“ i výrazné propady trhů. Tím se myslí, jak je konkrétní fond schopen kontrolovat a eliminovat riziko výrazných a déletrvajících propadů trhů - měřítkem je takzvaný draw-down efekt, který udává, o kolik procent v minulosti nejvíce kumulovaně poklesla hodnota obchodního jmění sledovaného fondu (NAV). (Viz Krátkodobě pokles a Dlouhodobě růst, maximální nepřetržitý pokles.) Není bez zajímavosti, že kvalitní hedgeové fondy mají toto procento maximálního propadu mnohem nižší než klasické indexové podílové fondy (určené pro drobné investory) či než hlavní akciové indexy.
Pokud jsou výše uvedené podmínky splněny, lze takové fondy využít k investování a přesunout tím na ně starosti a stres spojené s každodenním investičním rozhodováním. To může přinášet zejména v době silně rozkolísaných trhů poměrně značnou úlevu i velký finanční přínos či úsporu.

Box:
Co jsou hedgeové fondy

Ve většině případů jsou speciální fondy určeny takzvaným kvalifikovaným investorům (majetkově či odborně) a minimální investice do nich se pohybují v desítkách tisíc eur (nejčastěji 50 až 100 tisíc). Svým volným investičním přístupem a nastavením minimální požadované výše investice se výrazně liší od klasických podílových fondů. Ty jsou naopak určeny převážně pro drobné investory a investují více či méně indexově a long způsobem. Pokud se tedy trhům daří, podílové fondy vydělávají. Při větších propadech trhů však většina z nich není schopna výrazněji chránit investora před poklesem jeho investice.
Protože hedgeové fondy nejsou určeny pro menší investory, vztahuje se na ně i jiná regulace. Z toho vyplývá, že hedgeové fondy nemohou být nabízeny či inzerovány masově (způsobem známým u podílových fondů). V rámci ČR proto má s investováním do hedgeových fondů zkušenosti pouze úzká skupina profesionálních či movitějších investorů, jimž jsou investice do nich nabízeny jen na individuální bázi.

Graf 1:
Krátkodobě pokles
Výnosy akcií v USA, eurozóně, ČR a Indexu speciálních fondů* od listopadu 2007 do února 2008 (v %)

0 -2 -4 -6 -8 -10 -12 -14 -16 -18 -20 (%)
Akcie v USA (nepřetržitý pokles čtyři měsíce) -14,1
Akcie v eurozóně (nepřetržitý pokles dva měsíce) -17
Akcie v ČR (nepřetržitý pokles jeden měsíc) -17,9
Index speciálních fondů (nepřetržitý pokles dva měsíce) 0
Maximální nepřetržitý pokles -14,1 -15,3 -17,9 -2,6

Pozn.: Index multistrategy funds (obsahuje 975 speciálních - hedgeových - fondů)
Pramen: Bloomberg

Graf 2:

Dlouhodobě růst
Výnosy akcií v USA, eurozóně, ČR a Indexu speciálních fondů* od března 2005 do března 2008 (v %)

15 10 5 0 -5 -10 -15 -20 (%) Akcie v USA (nepřetržitý pokles pět měsíců) 4,3
Akcie v eurozóně (nepřetržitý pokles tři měsíce) 6,9
Akcie v ČR (nepřetržitý pokles jeden měsíc) 9,2
Index speciálních fondů (nepřetržitý pokles tři měsíce) 7,8 Maximální nepřetržitý pokles -14,6 -17,5 -17,4 -2,8

Pozn.: Index multistrategy funds (obsahuje 975 speciálních - hedgeových - fondů)
Pramen: Bloomberg

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče