Jak se budou platit daně po vstupu do Evropské unie?

07. dubna 2003, 00:00 - Milada Baláková, Jan Martínek
07. dubna 2003, 00:00

Svět spěje k jednotným účetním standardům, přibližování k nim však není bez překážekStudie GAAP Convergence 2002, kterou zpracovalo šest největších světových účetních společností, ukazuje, nakolik jednotlivé země pokročily na cestě k přijetí mezinárodních účetních standardů IFRS.

Svět spěje k jednotným účetním standardům, přibližování k nim však není bez překážek

Studie GAAP Convergence 2002, kterou zpracovalo šest největších světových účetních společností, ukazuje, nakolik jednotlivé země pokročily na cestě k přijetí mezinárodních účetních standardů IFRS.

Až Česká republika vstoupí do Evropské unie, dojde k úpravám v oblasti sbližování úpravy správy daní. Důsledněji se bude společně v rámci Evropy postupovat proti daňovým únikům a obcházení daňových předpisů. Vzájemně budou země Evropské unie včetně České republiky spolupracovat při vybírání přímých daní a DPH. Rozšíří se výměna informací o daňových dlužnících a sjednotí postup proti nim. V tomto směru se očekává mezinárodní dohoda o spolupráci národních finančních a daňových správních úřadů.

Daňová přiznání se nezmění

Co se nezmění, bude způsob přiznávání osobních příjmů s možnostmi využití řady odečitatelných položek a osvobození od daní u určitých zákonem stanovených příjmů. Podnikatelé budou stejně jako nyní podávat daňová přiznání samostatně nebo prostřednictvím daňových poradců a zaměstnané osoby ponechají konečné zúčtování zálohovaných daní z příjmů na zaměstnavatelích.

Sbližování se s IFRS

Většina sledovaných zemí (72 %), která deklarovala svůj záměr přibližovat se k IFRS, má vypracovaný postup konvergence. V řadě případů se však zpočátku bude přijetí IFRS požadovat pouze u kótovaných společností. Jinde existují programy směřující k odstranění stávajících rozdílů mezi IFRS a národními účetními standardy. Některé země realizují kombinaci těchto dvou strategií. „V České republice dochází v posledních letech k postupnému sbližování národních účetních standardů a IAS,“ říká Jan Martínek z KPMG Česká republika. „Formální postup konvergence však prozatím vypracován nebyl.“ Složitost některých standardů vnímá jako překážku pro sblížení více než polovina sledovaných zemí. Jde zejména o finanční nástroje a další nástroje zachycující reálné ocenění v účetnictví (fair value accounting). Navíc v téměř polovině zemí existuje určité napětí mezi IFRS orientovanými na potřeby kapitálových trhů a národními účetními režimy, pro něž je určující daňové hledisko. Proto mnohé země omezují implementaci IFRS jen na kótované společnosti. Důsledkem je systém dvojích standardů, kdy nekótované podniky připravují své účetní závěrky podle národních účetních standardů.

Překlad do národních jazyků

Za závažnou překážku považují některé země problémy s překladem IFRS do národních jazyků. Překlad mezinárodních standardů je k dispozici v 70 % sledovaných zemí. Někteří respondenti uváděli, že překlad do národního jazyka není nutný, protože angličtina je u nich obchodním jazykem. Asi třetina zemí, kde IFRS v národním jazyce existují, si stěžovala, že překlad nebyl k dispozici dostatečně rychle.

Vzdělávání účetních

Klíčová je také znalost IFRS v jednotlivých zemích. Proto je důležité věnovat větší pozornost vzdělávání profesionálních účetních. Potěšitelné je, že IFRS jsou součástí vysokoškolské výuky v 80 % sledovaných zemí. Více než třetina zemí se však obává, že rozsah výuky není dostatečný. V 39 % zemí profesní organizace neposkytují žádné školení o IFRS v národním jazyce, a proto mezinárodní standardy dostatečně neznají ani zpracovatelé účetních závěrek nebo auditoři. Přes všechny zmíněné problémy však studie prokázala značný pokrok. Vize jednoho světového účetního jazyka se tak začíná naplňovat.

Jednotné účetní standardy

Proč jednotné mezinárodní účetní standardy? Investoři při rozhodování o alokaci svého kapitálu stále více využívají příležitostí v nejrůznějších částech světa. Tato globalizace kapitálových trhů vedla k požadavku obecně platného světového účetního rámce, neboť rozdílné národní účetní standardy ztěžují a prodražují investorům srovnávání jednotlivých příležitostí a přijímání kvalifikovaných rozhodnutí. Kromě toho rozdíly v národních účetních standardech znamenají dodatečné náklady pro podniky, které musí připravovat finanční informace o sobě podle četných účetních standardů, chtějí-li získat kapitál na různých trzích. Proto Mezinárodní výbor pro účetní standardy (International Accounting Standards Board - IASB) dostal v dubnu 2001 od hlavních účastníků světových kapitálových trhů mandát vypracovat jednotné účetní standardy - International Financial Reporting Standards (IFRS).

České účetní předpisy

Od roku 2005 budou všechny kótované podniky v zemích Evropské unie připravovat své konsolidované účetní závěrky v souladu s IFRS. Zároveň se požaduje od kótovaných podniků sídlících v těch zemích střední a východní Evropy, které počítají s členstvím v EU, aby se připravily na přijetí IFRS. České účetní předpisy nejsou nijak dramaticky odlišné od standardů IAS. Přibližování k IAS se děje postupně již několik let, nicméně zásadním způsobem k němu přispěla poslední novela zákona o účetnictví č. 353/2001 Sb. a návazná vyhláška o podvojném účetnictví č. 500/2002 Sb. z 1. ledna 2003, která zčásti nahrazuje dosavadní opatření Ministerstva financí ČR č. 281/89759/2001 Sb. k zákonu o účetnictví. Účetní závěrky za období započatá po 1. lednu 2003 se tedy již v mnohém budou lišit od svých „předchůdkyň“. „Přetrvávají ale některé rozdíly, jejichž eliminace bude mít po skutečném zavedení IAS významný dopad. Povinnost účtovat dle IAS se však dotkne jen firem kótovaných na burze. Pro ostatní půjde o možnost, kterou mohou - a podle našeho názoru by měly - využít, pokud chtějí dokázat svoji důvěryhodnost obchodním partnerům a investorům z vyspělého světa,“ uvádí Jan Martínek z KPMG Česká republika.“

Účetnictví ovlivňuje daňová problematika

ČR má zákon o účetnictví, který hovoří o věrném a poctivém obrazu předmětu účetnictví, ale zcela podle tohoto principu jsou vesměs sestaveny pouze účetní závěrky největších společností, například kótovaných na burze. Rozhodně nejde o to, že by ostatní podváděli, ale v účetnictví stále často převládá daňový pohled na věc. Podle výsledků průzkumu právě respondenti z ČR jako jeden z problémů při přijímání IAS označili vysoké ovlivnění účetnictví daňovou problematikou. Praktický příklad může být společnost, která provádí rozsáhlé opravy na majetku. Daňový pohled tíhne k tomu, aby se náklady časově rozlišily, zatímco podle podstaty věci by se vše mělo dát do nákladů přímo.

Účtování o leasingu

Dalším velkým rozdílem mezi českými standardy a IAS je účtování o leasingu. Účtování finančního leasingu podle českých standardů je téměř shodné s přístupem IAS k leasingu operativnímu. U nás tak dochází například k tomu, že společnost, která vyrábí na stoprocentně leasovaných strojích, má v rozvaze v položce „stroje“ nulu. V rozvaze sestavené dle IAS by hodnota strojů bez leasingového navýšení započítána byla. Tento rozdíl se nejvíce projeví ve vykázané hodnotě majetku, který může být například indikátorem síly společnosti.

Výsledky společnosti

Předpisy IAS mnohem striktněji definují, kdy je nutné do výsledku společnosti zahrnout výsledky dalších subjektů. Podle IAS se konsolidují všechny firmy, u nichž lze indikovat kontrolu
, tedy pouze to, že je subjekt společností ovládán. Firmy, které by například chtěly ze svých výsledků/bilancí vyvést určité položky převodem na jiné společnosti, tak mají významně ztíženou situaci. V ČR se definice konsolidačního celku významně přiblížila pojetí dle IAS. Stále však existují určité výjimky z povinnosti konsolidovat, které mohou být v negativním slova smyslu využity.

Diskontování odložených závazků a pohledávek

Předpisy IAS výslovně zakazují diskontování odložených závazků a pohledávek. U nás není tento zákaz striktně definován, a existuje proto teoretická možnost, že by některá firma mohla pomocí tohoto kroku ovlivnit svůj hospodářský výsledek.

Aktiva nehmotného majetku

IAS poměrně jasně vymezují, který majetek lze považovat za nehmotné aktivum. Tato pravidla u nás chybí, a proto jsou možnosti firem zahrnout určitá aktiva do nehmotného majetku širší. Tím může docházet k nafukování aktiv. Stejný princip platí i pro kapitalizaci nákladů na výzkum a vývoj. IAS poměrně přesně vymezují, kdy to je možné provést. U nás přesná definice chybí.

Jak to bude s účetními standardy?

Přes devadesát procent sledovaných zemí již přijalo IFRS (International Financial Reporting Standards), hodlá je přijmout nebo k nim konvergovat. Vyplývá to ze studie, kterou zpracovalo šest největších světových účetních firem - KPMG, BDO, Deloitte Touche Tohmatsu, Ernst and Young, Grant Thornton a PricewaterhouseCoopers). Průzkum proběhl v 59 zemích včetně ČR.

Rezervy a opravné položky

Rezervy a opravné položky by měly být v účetnictví vedeny tak, aby jejich hodnota odrážela skutečnou hodnotu peněz. Proto IAS znají jejich diskontování v čase. Naopak české předpisy tento pojem prozatím neznají. Pokud jsou rezervy tvořeny na delší časové období, může mít ignorování tohoto logického požadavku významný dopad na výsledky firmy.

Earning per share (výnos na akcii):

V českých standardech chybí povinnost vykazovat v účetních závěrkách tento údaj. Vzhledem ke stavu českého kapitálového trhu však nejde o významný nedostatek.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče