Jak Schumpeter zase vyhrál

19. listopadu 2014, 12:54 - Pavel Parál
19. listopadu 2014, 12:54

Japonsko se chystá na volby a slavná Abenomics je v troskách. Ekonomika se propadla druhý kvartál za sebou. Premiéru Šinzó Abemu se tak jeho oslavovanou ekonomickou politikou podařilo jen navýšit už tak astronomický státní dluh – a to je tak asi všechno.

Možná volby opět vyhraje a bude pokračovat zarputile ve své krajně keynesiánské politice v naději, že nakonec to vyjde. Ale už dnes je jasné, že v zemi vycházejícího slunce tak jako obvykle vyhrál Josef Adolf Schumpeter nad lordem Johnem Maynardem Kyenesem vysoko na body.

Možná by to naši evropští bojovníci s recesí mohli také alespoň zaregistrovat, když už nejsou ochotni se poučit.
Abe zpolitizoval centrální banku a donutil ji k masivnímu kvanitativnímu uvolňování, dvojnásobně silnému oproti mnohem většímu a silnějšímu Fedu. BOJ natiskla jeny v hodnotě 1,4 bilionu dolarů.

Dvouletý experiment bez výsledku

Pak se rozjela fiskální stimulace v rozsahu 120 miliard dolarů převážně do infrastruktury. Spolu s reformami na trhu práce to mělo přinést nová pracovní místa a nastartovat privátní investice.

Jenže ani po dvou letech tohoto experimentu prováděného na obrovském národě to privátní investice nenastartovalo. Právě propad kapitálových investic a investic do bytové výstavby je důkazem, že Abenomics nefunguje a dva kvartální propady nemají příčinu jen v reakci veřejnosti na navýšení daně z obratu, jak se snaží tvrdit japonská vláda a její keynesiánští obdivovatelé.

A opět od nich uslyšíme nikoli přiznání vlastní pomýlenosti, ale přesvědčování, že jen ten impuls byl příliš slabý a trval krátkou dobu. K tomu lze dodat jen to, že když se Abemu podaří volby vyhrát a keynesiánský impuls dostatečně prodlouží, dokáže rozhodně spíše přivést zemi k defaultu než k nějakému udržitelnému vzestupu.

Italské uvolněníčko

Nás může těšit, že Mario Draghi také plánuje kvantitativní uvolnění, ale bude to spíš jen takové uvolněníčko, protože mu strach a němečtí politici Abeho velkorysost nedovolí. A až přinese předseda Evropské komise a hlava lucemburských daňových optimalizátorů Jean Claude Juncker svůj plán na nové investice EU do infrastruktury v rozsahu 300 miliard eur, bude se ho jedna protivná Angela ptát, kdože by to měl zaplatit.

Čímž zase z těch plánů sejde. Takže můžeme s poměrně velkou nadějí doufat, že z „Junckeronomics“ nic nebude. Žel k pochopení, kde je v Evropě zakopán pes, mají evropské politické elity pořád ještě daleko.


Čtěte další pravidelné komentáře:

Pražané, (ne)měl jsem vás rád

Vaječná internacionála

Prachařovo utržené ucho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Na Audi RS Q5 už čekat nemusíte. K dispozici je SQ5…
Retro na neděli: Ford GT40 vznikl jako pomsta značce Ferrari
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Technologie
Až přijdou těžaři. Zásoby lithia v Krušných horách jsou velké, ruda ale není vydatná
První 120Hz 4K monitor je tu. S nižším rozlišením umí i 480 Hz a vyrábí ho dva nadšenci
Tento týden podcast Cnews FM nebude
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít