Jak rozpoznat, po čem bude ve světě poptávka?

08. listopadu 2010, 03:55 - Michal Minčev
08. listopadu 2010, 03:55

Na které inovace se máte ve své výrobě zaměřit? Přístup zvaný foresight může pomoct předvídat budoucí poptávku. V dalším díle našeho volného seriálu o inovacích přinášíme příklady britských, norských či holandských institucí, které svým zemím pomáhají budoucí poptávku včas rozpoznat.

Foto: Apple

Co stojí za úspěchy firem jako Facebook, Apple, Ebay? Vedle samotného technického řešení je to zejména přesný odhad potřeb trhu, opírající se o sledování nejenom technologických změn, ale i změn sociálně ekonomických. K tomu, aby se firma stala špičkovou, již v dnešní době nestačí na existující poptávku jen reagovat, poptávku je třeba i předvídat. Ty nejlepší firmy na základě odhadů technologických, sociálních a ekonomických změn samy svými výrobky a službami poptávku vytvářejí.

Vyspělé země si jsou vědomy toho, jak důležitý je správný odhad budoucího vývoje pro dlouhodobou prosperitu firem a snaží se firmám, zejména malým a středním, v tomto úsilí svými službami aktivně pomáhat.

Agentura, která sleduje vývoj ve světě

V zahraničí se osvědčil model, ve kterém existuje samostatná agentura, jejímž úkolem je kromě podpory exportu mimo jiné sledování globálních trendů a signalizování nově se objevujících sociálních, ekonomických a technologických trendů. Tato agentura sleduje a analyzuje vývoj ve světě a snaží se pojmenovat scénáře možného budoucího vývoje. V rámci těchto predikcí se agentura snaží určit perspektivní obory a technologie, u kterých lze očekávat do budoucna potenciál, a které by se tedy měly stát subjektem zájmu domácích inovujících firem. Takto funguje například finské FINPRO, obdoba české agentury CzechTrade.

Základem fungující inovační politiky je tedy stanovení strategických cílů a priorit. Pro včasné zachycení globálních trendů je třeba využít analytické činnosti, zejména foresightu. Na jeho základě dojde k vymezení zaměření inovační politiky v následujícím období, které odpovídá potřebám vysoce konkurenceschopné exportně orientované ekonomiky založené na znalostech.

Foresight je přístup (nástroj) k uvažování o možných vývojích budoucnosti s cílem vytvořit strategii pro současná rozhodnutí. Přístup používá různých kvantitativních a kvalitativních metod a jejich vhodné kombinace. Základními charakteristikami projektů typu „foresight“ jsou: systematický přístup, zapojení širokého spektra aktérů a zainteresovaných subjektů. Výsledky jsou následně prakticky využity v konkrétních situacích (například jako podklad pro politiku nebo program výzkumu).

V oblasti inovační politiky není v současnosti jednoznačně vymezena instituce (orgán), která by měla tuto oblast ve své kompetenci. Klíčovým krokem pro vytvoření efektivního národního inovačního systému je odpovídající rozdělení kompetencí na úrovni ústředních orgánů státní správy a vytvoření nebo určení instituce, která bude mimo jiné koordinovat foresightingové aktivity. Na jejich základě bude ve spolupráci s dalšími hráči v inovační oblasti formovat priority budoucích inovační programů.

Cílem monitorování trhů a jejich změn je snaha upozornit na druhy služeb a produktů s vysokou přidanou hodnotou, u kterých lze očekávat, že budou ve světě v budoucnu poptávány. Pokud se následně takováto predikce ukáže jako správná a tuzemské firmy na ni budou mezi prvními připraveny, získají na trhu významnou konkurenční výhodu. Takto řízená inovační politika vychází z poptávky a má proto výrazně větší šanci na úspěch než politika tlačená nabídkou, která očekává, že se globální potřeby budou naopak přizpůsobovat české nabídce.

Účastníci a rizika technologického foresightu

Foresight má za cíl vytvořit rámec pro průběžný dialog mezi různými společenskými skupinami, mezi něž patří vláda, průmysl, akademie, investiční společnosti. Významným přínosem je samotný proces vzájemného a společného učení, který umožňuje nalézat vhodná řešení.

Foresight má i svá rizika. Často bývá obtížné odhadnout zlomové inovace. Je třeba dbát na to, aby se výstupy nestaly pouhými obecnými „bílými knihami“, ale aby byly použity v praxi v konkrétních inovačních programech. Předpovědi by neměly být prováděny pouze úzkou skupinou expertů a jen na základě extrapolace. Do foresightu je naopak nutné zapojit širší okruh odborné veřejnosti a zohlednit všechny faktory.

Britové zřídili expertní panel

Příkladů takto fungujících inovačních ekosystémů lze nalézt v zahraničí řadu. Třeba ve Velké Británii to je Technology Strategy Board (TSB).

V roce 2004 zřídilo pro určení technologických priorit britské ministerstvo obchodu a průmyslu tento expertní panel, který nejprve fungoval jako poradní orgán ministerstva. Od roku 2007 působí TSB jako výkonná mimorezortní veřejná instituce, jejímž úkolem je stimulovat technologické inovace v oblastech důležitých pro hospodářský růst a rozvoj produktivity Velké Británie. V rámci této role mimo jiné TSB radí britské vládě, jak odstraňovat bariéry pro inovace a akcelerovat využívání nových technologií.

Prohlubující se spolupráce s jednotlivými ministerstvy postupně vedla k novému statutu TSB jako výkonné mimorezortní veřejné instituce. Těsná vazba mezi analytickou a koordinační činností v rámci jedné instituce zjednodušuje uplatnění analytických výsledků v praxi a přispívá k větší pružnosti výzkumného a inovačního procesu.

Nizozemsko zkoumalo nejbližší dekádu

Dalším příkladem je Technology Radar v Nizozemsku. Tamější ministerstvo pro ekonomické záležitosti si nechalo vypracovat studii, jejímž cílem bylo identifikovat technologie, které budou mít v následujících deseti letech strategický význam pro nizozemský průmysl a ekonomiku, a zjistit, jestli současný proces vytváření znalostí směřuje do oblasti těchto technologií. Je nutné zdůraznit, že foresight není jednorázový proces, ale dlouhodobá aktivita, která by měla probíhat průběžně a formovat potřebnou budoucí vizi.

Norsko povolalo 50 odborníků

V případě norské STEP Group (Group for Studies in Technology, Innovation and Economic Policy) se jednalo o tým zhruba 50 odborníků, který měl uzavřen pětiletý kontrakt s Norskou radou pro výzkum a realizoval výzkum v oblasti inovačních politik s ohledem na relevantní historické, ekonomické, sociální a organizační aspekty.

Z této skupiny později vznikl Norský institut pro studie o inovacích, výzkumu a vzdělávání (Norsk institutt for studier av innovasjon, forskning og utdanning NIFU STEP), který je v současnosti vedoucím norským pracovištěm pro koncepční výzkum v oblasti inovací, vědy a výzkumu a vzdělávání. Tento institut rozvíjí projekty zaměřené na zkoumání vztahů mezi technologickým rozvojem na jedné straně a kulturními, sociálními a ekonomickými změnami ve společnosti na straně druhé.

Systém se musí průběžně vylepšovat

Pro dosažení efektivní inovační politiky je tedy nezbytné odborným způsobem identifikovat potřeby společnosti a směry, které napomohou tyto potřeby naplňovat a kterým bude věnována mimořádná pozornost při formulaci politiky.

Pro zajištění kontinuity a udržitelného rozvoje je rovněž nezbytné neustále objektivně hodnotit celý národní inovační systém, včetně zapojení zahraničních expertů, a podle výsledků průběžně modifikovat a aktualizovat stávající nástroje inovační politiky, se zapracováním aktuálních evropských i světových trendů ve výzkumu, inovacích a technologiích.

Je třeba si uvědomit, že foresight není jednorázový proces, ale dlouhodobá aktivita, která by měla průběžně zpracovávat nové podněty z veřejného i soukromého sektoru a formovat potřebnou budoucí vizi. Pro splnění účelu foresightu je třeba sjednat mu odpovídající vážnost přijímáním a diskutováním jeho výsledků na odpovídající rozhodovací úrovni, a zajistit tak rozvoj a kontinuitu foresightových aktivit v delším časovém horizontu.

Autor je ředitelem odboru vnitřního trhu a služeb EU.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče