Jak rozhýbat IT

11. července 2008, 11:58 - Ondřej Hergesell
11. července 2008, 11:58

Počítačové technologie by měly pomáhat produkty rychle zavést, říká šéf firmy Trask

Čtrnáct let je v čele české IT-konzultační společnosti Trask Solution, kterou i spoluvlastní. Filip Tománek proto dokáže z vlastního pohledu hodnotit zásadní změny, kterými - z hlediska informačních technologií - procházejí lokální firmy a vlastně celý český byznys. Zatímco v devadesátých letech společnosti budovaly robustní IT systémy, které se v mnoha případech staly brzdou jejich dalšího rozvoje, dnes se firmy a korporace zaměřují spíše na optimalizaci počítačových systémů a snaží se o „rozhýbání“ IT. „Střet byznysu, tedy obchodního či marketingového oddělení a firemního IT, je vidět takřka ve všech velkých společnostech a organizacích. Často se stává, že obchodníci vymyslí nový produkt, ale když jej chtějí uvést na trh, oddělení informatiky není schopné reagovat pružně, a proto se stává brzdou rozvoje firem,“ říká Tománek v rozhovoru pro týdeník EURO. A uvádí konkrétní příklad: „Bankovní dům hodlal uvést na trh nový typ platební karty. Celá obchodní, marketingová a administrativní příprava projektu zabrala tři až čtyři měsíce. Vše bylo z hlediska byznysu připravené, načež IT oddělení oznámilo, že potřebné úpravy softwaru a nastavení IT procesů budou trvat téměř rok a čtvrt.“

EURO: Místo, aby se IT stalo výhodou, daná firma kvůli němu ztrácí náskok před konkurencí. TOMÁNEK: A peníze. Takovým příkladem je jiná banka. V ní se pro změnu rozhodli, že by chtěli mít na pobočkách automat na vydávání peněz, jakousi obdobu bankomatu - v angličtině se to nazývá cash dispenser. Vize byla taková, že se automat propojí s jednotlivými přepážkami a bude částečně suplovat roli pokladny v pobočce banky. Vznikl plán, jak by to fungovalo, ale vše ztroskotalo na IT - jejich informatici spočítali, že zavedení této funkce do IT systémů přijde jen na nákladech na několik desítek milionů korun. Problém byl totiž v tom, že jedna jediná funkce by znamenala předělání obrovského počtu dalších systémů a velké části IT prostředí banky. Prostě, je-li celý systém narostlý až zduřelý, pak je problém uskutečnit jakýkoli, byť jednoduchý požadavek. A to není ojedinělý případ. Občas je problém mezi IT oddělením a byznysem, protože informatici si hlídají své zájmy a cíle, a je jim velmi často jedno, proč obchodní či marketingové oddělení činí nějaké byznysové kroky.

EURO: Je možné podobné problémy nalézt i v dalších zemích Evropské unie, nebo je to typické jen pro Česko? TOMÁNEK: Ve většině evropských zemí je to obdobné.

EURO: Nemůže tento „IT brzdící“ problém v rámci České republiky spočívat v tom, že firmy kupovaly základní informační systémy v devadesátých letech, tedy v poměrně turbulentním období jak ekonomiky, tak politického prostředí a dnes je již prostě nezvládají? TOMÁNEK: To rozhodně nikoli. V dané době nebylo možné vybírat z tolika typů softwaru jako dnes. Navíc technologie byly v České republice na podobném stupni vývoje jako v zahraničí.

EURO: Nevyvíjejí manažeři firem větší důraz na efektivitu IT oddělení? TOMÁNEK: Důraz na zvýšenou efektivitu a snižování IT nákladů zde cítit samozřejmě je, ale častý problém tkví v tom, že softwarové aplikace a počítačové systémy ve firmách vytvářejí různí dodavatelé a že na sebe nenavazují. Představme si například banku, která potřebuje akutně vyřešit určitý projekt, a proto si od firmy A nechá postavit nějakou kostku s počítačovou aplikací. O několik měsíců později se řeší jiný požadavek, například nový systém pro řízení vztahů se zákazníky (CRM), a z výběrového řízení vzejde vítězně firma B, která vybuduje další kostku v rámci IT oné firmy. Je nutné si uvědomit, že banka má za dobu své existence takových kostek, tedy individuálních softwarů a aplikací, několik desítek až stovek. A často jsou vytvořené na různých platformách, a tudíž jsou často vzájemně neslučitelné. Proto se stává, že snahy o nějakou čistotu a efektivitu IT většinou zůstávají nevyslyšeny. Někdy kvůli nedůslednosti IT manažerů udržet jednu linii, jindy kvůli velkému egu architektů a lidí odpovědných za jednotlivé softwarové produkty, tedy dané kostky.

EURO: Tím však pro vaši firmu vzniká prostor pro podnikání, pro byznys. Optimalizovat počítačové technologie a poradit zákazníkovi, jak to dělat lépe, efektivněji. TOMÁNEK: Ano, to nezastírám. Ostatně, z toho také vychází strategie Trasku, kterou vyjadřujeme sloganem „enabling innovation“ (umožnit inovace - pozn. red.). Prostě se snažíme pomoci firmám rozhýbat jejich IT. Zvětšit flexibilitu informačních technologií, aby IT nebylo brzdou při zavádění projektů, ale naopak, aby pomohlo rychle a efektivně zavést nový produkt do nabídky.

EURO: Jak to vypadá ve skutečnosti? TOMÁNEK: Poslední dobou je možné pozorovat poměrně zajímavý trend v informatice firem a organizací - jakýsi odklon od velkých „monstrprojektů“. Většina velkých firem či poboček zahraničních korporací se snaží spíše jít cestou menších, krátkodobých IT projektů, které mají jasně spočitatelnou a danou návratnost. A v ideálním případě řeší konkrétní obchodní potřebu s použitím současných informačních systémů, aniž by bylo třeba zavádět další „kostku“ k desítkám dalších, které již ve firmě jsou. Takže se spíše snažíme vymýšlet menší projekty, které jsou de facto průřezové napříč současnými systémy.

EURO: Průřezová aplikace? Co to znamená? TOMÁNEK: To je aplikace, která nestaví požadovanou funkčnost zbrusu nově, „na zelené louce“, ale využívá dílčí funkce v jednotlivých, již fungujících systémech a nad to se jen umístí tenká vrstva, která to vše zastřeší, ale danou firmu již nijak moc nezatěžuje. Vlastně je to integrace na úrovni procesů.
Tradičním způsobem by se naprogramovala velká aplikace, například v bance pro nový typ hypotečních úvěrů, která by obsahovala nové funkčnosti. Protože však firmy stále zavádějí nové systémy, dochází k tomu, že je řada funkcí v aplikacích redundantních, že se zdvojují, ztrojují a podobně. A nyní se místo tohoto tradičního modelu přechází k vytváření průřezových aplikací, které současné informační systémy a softwary propojí. Je to levnější a rychlejší cesta.

EURO: Takže místo toho, aby se program pro novou službu programoval nanovo, se jen doprogramuje určitá část softwaru k současným systémům? TOMÁNEK: Ano. Naprostá většina firem a organizací má vybudovaný nějaký systém CRM (Customer Relationship Management - Systém pro řízení vztahů se zákazníky), který obsahuje všechny potřebné a klíčové informace o klientech, jež lze využívat nejen při různých nabídkách, ale i ve vnitrofiremních rozhodovacích procesech. Například je možné k CRM doprogramovat automatickou funkci, takzvaný procesní engine. Ten běží jakoby „za“ CRM systémem, nicméně přesně ví, že když se řeší půjčka pro pana Nováka v hodnotě do sto tisíc korun, pak ji schvaluje jeden člověk z banky. A pokud chce pan Novák půjčit čtyři miliony, pak informační systém tuto žádost posune jinam a k jejímu schválení se musí vyjádřit více zaměstnanců bankovního domu. Vše funguje automaticky. Schvalovatel na určité úrovni si otevře aplikaci, procesní portál, v němž má nastavené úkoly pro svou pozici. Systém ho poté vede, co má dělat. A především tím zaměstnance nutí dělat svou práci rychle. To nádherné na celém systému je, že vy jako nadřízený vidíte, komu z vašeho týmu jaký úkol jak dlouho trvá.

EURO: Vnímáte jako technologicko-konzultační společnost zvýšený tlak od manažerů lokálních firem na zvýšení efektivity IT, nebo se - jak je tomu v řadě společností - top management „ajťáků“ a jejich nepřehledného světa bojí? TOMÁNEK: Trend na zvýšenou efektivitu IT je čím dál citelnější. Do jisté míry to poukazuje na úroveň vnímavosti a gramotnosti organizací. Například GE Money Bank začala řešit určité klíčové obchodní procesy právě takovou průřezovou aplikací. Obdobně Komerční banka se rozhodla, že nebude zavádět nový velký balík softwaru a počítačových aplikací, ale že využije platformu, která umožní byznysové procesy rychle měnit a efektivně rozjíždět.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče