Jak rozdělit rodinné impérium

14. ledna 2008, 00:00 - Marcela Honsová
14. ledna 2008, 00:00

Co nestihnou udělat zaměstnanci třeba kvůli nemoci či dovoleným, to musí dohnat děti. Na ně spoléhá majitel rodinné firmy, ať už má syny nebo dcery. Přesto najít společnost třeba s názvem Jan Novák a dcera je v českých podmínkách téměř nemožné. Proč? Ženy jsou sice v podnikání velmi úspěšné, ale na vývěsní štít se jaksi nehodí.

Stavitelství Karel Vácha a syn Co nestihnou udělat zaměstnanci třeba kvůli nemoci či dovoleným, to musí dohnat děti. Na ně spoléhá majitel rodinné firmy, ať už má syny nebo dcery. Přesto najít společnost třeba s názvem Jan Novák a dcera je v českých podmínkách téměř nemožné. Proč? Ženy jsou sice v podnikání velmi úspěšné, ale na vývěsní štít se jaksi nehodí.

Kdyby záleželo na nejstarším potomkovi majitele firmy Stavitelství Karel Vácha a syn, jmenovala by se společnost sídlící v Hluboké nad Vltavou úplně jinak. Ve firmě dělají všechny tři děti Karla Váchy – nejmladší Radek, prostřední Karel i nejstarší Eliška, která s otcem firmu pomáhala rozjíždět.

„Nejhorší pro mě byly začátky. Když jsme s otcem někam přišli jednat, tak se podivovali, proč přichází dcera a ne syn, který je v názvu firmy. Jak o tom všichni mluvili, vtipkovali, tak mně to dost vadilo. Pak jsem se s tím naučila žít. Sice mi to stále vadí, ale už vím, že s tím nic neudělám,“ vysvětluje Eliška Adamová, rozená Váchová. Ví, že teď už je pozdě měnit jméno společnosti, to se mělo stát hned v začátcích před šestnácti lety. Ani nechce, aby na štítu bylo třeba synové a dcera, nebo Karel Vácha a děti. „Kdyby dal otec na mě, jmenovali bychom se například Stavitelství Hluboká.“

Karel Vácha senior doplňuje, že jméno rodiny v názvu firmy je víc zavazující. Zodpovědnost za jednotlivé stavby chápou i zákazníci jako záležitost jednotlivce. Kvůli problémům nevolají stavbyvedoucího, ale majitele, často telefonem pozdě večer či o víkendech. „Na každé ceduli je naše jméno, za všechno máme okamžitě společenskou zodpovědnost,“ říká Vácha.

Kdo bude dědit?

Váchovi bude na jaře 64 let a zdaleka se nechystá do důchodu, ovšem nezakrývá, že o rozdělení firmy už přemýšlí. Nerad by, aby mezi sourozenci došlo ke konfliktům, aby případné neshody vedly k zániku podniku. Z osobních zkušeností ví, že vše obvykle nejde bez hádek a výčitek.

„Můj otec a strýcové měli živnost Truhlářství bratři Váchové a dokud byli svobodní, všechno fungovalo. Později si manželky vynutily různé ústupky a tak se stalo, že jeden dělal ložnici, druhý jel na dovolenou a třetí potřeboval rychle peníze. S partnerkami přišly konflikty, na které si pamatuji jako malý kluk,“ vzpomíná Vácha senior, který by se rád podobných problémů vyvaroval. Už udělal první krok. Vyčlenil z firmy pilu, kterou pronajal nejmladšímu Radkovi. „Ani mi nechce říct, jaké má zákazníky, výsledky. A já se smiřuji s tím, že je to jeho věc,“ říká.

Dcera má na starosti vyhledávání veřejných zakázek, rozjíždí přípravu a uzavírá smlouvy s klienty. Nejstarší syn z loga firmy se zabývá developerskými projekty. V době, kdy otec rozjížděl stavitelství, končil vojnu a zdálo se, že bude firmě nejblíž.

Kdo opravdu převezme Stavitelství Karel Vácha a syn, nemá zatím její zakladatel zcela vyjasněné. Porovnává nejenom schopnosti svých dětí, ale také vnoučat. I když přiznává, že vést firmu by si zasloužila dcera, která o ní ví nejvíc. „Neberte to jako diskriminaci žen, ale má rodinu, děti a tato práce si vyžaduje nasazení 16 hodin denně,“ tvrdí Vácha.

Rád by, aby děti firmu udržely v dobré kondici a tak ji předaly i dalším generacím. Ne aby si jejím prostřednictvím zvýšily životní úroveň a tím ji převedly k zániku. „Americký způsob podnikání, dostat firmu nahoru a prodat, peníze si užít nebo investovat do jiného, to ne! Hodnota firmy je několik desítek milionů korun, ale ty si neukousnete.“

Hlavní slovo má otec

Rodina Váchů mám velice pěkný zvyk. Všichni se scházejí na obědě u maminky, alias manželky nejstaršího z nich, a tam většinou sklouzne hovor na firemní záležitosti. Nad talíři vyřeší spoustu problémů, i když hlavní slovo má otec.

„Právo veta mám já. Pokud uznám, že mají lepší řešení, tak mě přesvědčí, nejsem nějaký despota,“ tvrdí otec. Syn Radek dodává, že to nebývá tak jednoduché. Nejlepší je na otce netlačit. A úplně nejhorší přizvat do diskuze maminku. „To je jako šlápnout do vosího hnízda. Nejrozumnější je počkat, až si otec naše návrhy nechá projít hlavou, a pak s nimi přijde jako s vlastním nápadem,“ líčí.

A že ten prvotní nápad, založit stavební firmu, se Váchovi podařil, je zřejmé na první pohled. Začínal se třemi zaměstnanci, dnes jich má sedmdesát. Roční obrat se pohybuje okolo 90 milionů korun. V době velkých zakázek se šplhá ke 140 milionům. Stavitelství Váchů má na svém kontě například rekonstrukci oranžerie zámku Hluboká, obnovu hlubocké dominanty – kostela svatého Jana Nepomuckého – či českobudějovické plovárny za 110 milionů korun. Protože oba Karlové z názvu firmy, tedy otec a nejstarší syn, jsou sportovní nadšenci, junior dokonce hrál fotbal za Slávii a v Insbrucku, postavili mnoho sportovních hřišť a stadionů v Jihočeském kraji. Podepsáni jsou pod téměř čtyřmi desítkami rodinných domů v Hluboké nad Vltavou. Není náhodou, že v nich bydlí i fotbalisté Václav Prospal, Jiří Kotrba či František Cipro.

„Máme za sebou stavby za půl druhé miliardy korun, z toho rodinné domy tvoří zanedbatelnou část. Teď například děláme na 400 metrech čtverečních plochy Vědeckotechnického parku Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích,“ vypočítává Vácha starší s tím, že si je vědom toho, že není vždy spravedlivý. Hlavně když srovnává požadavky, které má na zaměstnance a děti.

„Na děti jsem přísnější. Co nestihnou udělat zaměstnanci, tak na to naženu někoho z rodinných příslušníků. Totéž, když se nepovede něco na stavbě, tak první jsou na ráně děti. Pak si to třeba uvědomím, ale preventivně je tím vlastně vychovávám pro podnik, říká Karel Vácha.“ Chce, aby si odpovědnost za firmu uvědomovaly už dneska. Je to jakási prevence, až už třeba nebude moci stát v jejím čele.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče