Jak proplácet přesčasy při pracovní cestě

10. dubna 2007, 00:00 - RICHARD W. FETTER
10. dubna 2007, 00:00

Mezi časté dotazy čtenářů patří postup při počítání přesčasů během pracovní cesty. Kdy jde o přesčasovou práci a jak ji proplácet?Zaměstnanci často vyjíždějí na pracovní cesty ještě před začátkem pracovní směny (tohoto termínu musíme používat místo obvykle užívaného výrazu pracovní doba), a naopak mnohdy se z cest vracejí až po skončení pracovní směny.

ČASTÝ PROBLÉM

Mezi časté dotazy čtenářů patří postup při počítání přesčasů během pracovní cesty. Kdy jde o přesčasovou práci a jak ji proplácet? Zaměstnanci často vyjíždějí na pracovní cesty ještě před začátkem pracovní směny (tohoto termínu musíme používat místo obvykle užívaného výrazu pracovní doba), a naopak mnohdy se z cest vracejí až po skončení pracovní směny. Ovšem ne každý čas strávený na pracovní cestě, jež přesahuje pracovní směnu, je prací přesčas, přestože se tak mnozí zaměstnanci mylně domnívají. PLNĚNÍ A NEPLNĚNÍ PRACOVNÍCH ÚKOLŮ Především je nutné rozlišovat mezi tím, co je „plněním pracovních úkolů“, a co je pouze „úkon učiněný v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů“. První pojem zahrnuje výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru nebo z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, stejně tak jako jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty. V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů pak zaměstnanec činí zejména úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a podobně. Dobou strávenou na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů se typicky rozumí třeba překonávání vzdálenosti mezi východiskem (místem startu) pracovní cesty a místem přechodného pracoviště, stejně jako čas cestování nazpět do místa ukončení pracovní cesty. Pokud tento čas spadá do pracovní doby, považuje se za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nekrátí. Vychází se z představy, že zaměstnavatel znemožňuje zaměstnanci vysláním na pracovní cestu vykonávat práci v pracovní době (o pracovní směně); a proto zaměstnanec nemůže v důsledku takového rozhodnutí zaměstnavatele přijít o svoji mzdu.) Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda (například hodinová, úkolová, podílová či jiná mzda závislá na jeho výkonu, tržbách a podobně) ušla, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Pokud však čas strávený jinak než plněním pracovních úkolů (tedy například cestou) spadá do doby před nebo po pracovní směně zaměstnance, jedná se pouze o dobu cestování - tedy úkon v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Zaměstnanci za něj náleží pouze cestovní náhrady (například stravné), nikoliv mzda nebo náhrada mzdy. Nejedná se o práci přesčas. Tou by nicméně na pracovní cestě byla doba strávená plněním pracovních úkolů, která nespadá do doby pracovní směny - tedy nikoliv samotná cesta, ale třeba prodloužené jednání, účast na konferenci a podobně. PŘÍKLAD

Podívejme se na praktický příklad: ¨ Zaměstnanec má pravidelnou týdenní pracovní dobu rozvrženou do pětidenního pracovního týdne o délce 40 hodin, přičemž začátek směn určil zaměstnavatel na 7.00 hodin a konec na 15.30 hodin. Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu. Z výchozího místa vyjel v 6.00 hodin, do místa přechodného výkonu práce dorazil v 9.00 hodin a v tuto dobu také začal plnit pracovní úkoly spojené s pracovní cestou. Nazpět se vydal ve 14.00 hodin, kdy ukončil práci, a vrátil se v 17.00 hodin. Čas od 6.00 do 7.00 a od 15.30 do 17.00 hodin se posuzuje jako doba překonávání vzdálenosti mezi východiskem (nebo koncem) pracovní cesty a místem přechodného pracoviště. Jedná se o dobu cestování, za kterou náležejí náhrady cestovních výdajů. Cestovní náhrady ale samozřejmě náležejí i za dobu od 7.00 do 15.30 hodin. Doba od 7.00 do 9.00 a od 14.00 do 15.30 hodin je překážkou v práci na straně zaměstnavatele, neboť zaměstnanec během ní plnil jiné úkoly, než vyplývají ze sjednaného druhu práce (leda by šlo o situaci, kdy zaměstnanec cestoval například osobním automobilem a řízení tohoto vozidla by měl sjednáno jako druh práce v pracovní smlouvě). Za tuto dobu náleží zaměstnanci mzda (respektive se mu mzda nekrátí) nebo náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Za dobu od 9.00 do 14.00 hodin (s výjimkou doby pracovní přestávky na jídlo a oddech) náleží zaměstnanci mzda. Jestliže by však zaměstnanec na pracovní cestě vykonával práci ne pouze do 14.00 hodin, ale až do 17.00 hodin, přičemž zpět by cestoval v době od 17.00 do 20.00 hodin, pak doba od 15.30 do 17.00 hodin je prací přesčas. I za dobu od 14.00 do 17.00 hodin by tedy zaměstnanci náležela mzda, za dobu od 15.30 do 17.00 hodin navíc i s příplatkem za přesčasovou práci. Místo příplatku si mohou zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnout náhradní volno v rozsahu vykonané práce přesčas. Za dobu od 17.00 do 20.00 by pak zaměstnanci náležely (jen) cestovní náhrady. ZAČÁTEK PRACOVNÍ CESTY V BYDLIŠTI**

Zaměstnavatel může určit zaměstnanci jako počátek i konec pracovní cesty také místo jeho bydliště. Skutečnost, že zaměstnanec má pak část pracovní cesty shodnou s obvyklou cestou do zaměstnání (tedy na místo výkonu práce nebo pravidelného pracoviště), není s ničím v kolizi.

Nemá tedy vliv na výši cestovních náhrad, zaměstnanec se však nesmí na tomto pracovišti (pravidelném pracovišti nebo místu výkonu práce) přímo zastavit, poněvadž pak by už cesta z bydliště na pracoviště nebyla pracovní cestou, ale jen cestou do zaměstnání. Počátek nebo konec pracovní cesty by pak musel být stanoven na pracovišti.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Víte, kdo vlastní vaši banky? Ital, Rus, Rakušan, nebo Čech?
Jak napsat správně CV, aby vás pozvali na pohovor
Jak přijímat a posílat balíky do zahraničí aneb kdy se platí DPH a clo?
Která 3 slova zachránila před pěti lety euro?
Zdraží v roce 2018 energie? A je dobré si cenu elektřiny nebo plynu fixovat?
Auta
Volvo, Peugeot, Fiat a další vynechají autosalon ve…
Měření rychlosti na D1 v úseku Psáře – Soutice bezpečnost nezlepšilo a policie i MDČR to ví
Sháníte dvanáctiválcové kombi? Aston Martin vám ho prodá, praktické ale moc není
Galerie na středu: Nejlevnější rychlá kombi s výkonem od 200 koní na českém trhu
Honda Civic dostane naftový motor 1.6 i-DTEC. Koupíte ho ale až na jaře 2018
Technologie
Nejprodávanějším smartphonem světa je iPhone 7, nezměnil to ani Galaxy S8
Nokia 8 je tady. Znovuzrozená značka konečně představila špičkový telefon
GeForce na bázi Volty letos nebudou. Masová výroba na 12nm procesu začne koncem roku
Elektromobilů a hybridů u nás přibývá. Je jich přes jedno procento
Synology uvádí základní čtyřdiskový NAS. Je rychlejší a úspornější
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít