Jak překonat podnikatelské nástrahy? Jedině tvořivostí.

27. října 2010, 16:16 - Karel Červený
27. října 2010, 16:16

V posledním celosvětovém průzkumu IBM vyjádřilo 1500 generálních ředitelů velké obavy z budoucnosti. Budoucí turbulence jako terorismus, technologické skoky či finanční krize překonají jen díky větší tvořivosti.

Foto: Siebert Martin

V šedesátých a sedmdesátých letech bylo podnikání jednoduché. Trh se tehdy metaforou přirovnával k široké dálnici, která má jasný začátek a konec i předvídatelný průběh. Podnik byl široká pohodlná limuzína a řídit ji po spolehlivé cestě nebyl žádný problém. Být top manažerem bylo snadné.

Dnes jsou svět a trh tak nepředvídatelné, že se přirovnávají k neprobádané džungli, kde nejsou žádné cesty. Úspěšná firma je přirovnávána k džípu, který má satelitní navigaci, naviják, nářadí a velmi dobrou posádku, která si umí se vším poradit. Posádka neví, kde budou vyvrácené stromy, sesuv svahu, propast či divoká řeka.

V této metafoře je navigací myšlena kreativita a cit manažerů pro porozumění slabým signálům budoucích trendů, naviják a nářadí symbolizuje schopnost pomoci si ve všem sám. Posádka džípu představuje management a zaměstnance, kteří jsou nadšení, flexibilní, tvořiví, kteří rádi pracují v prostředí neurčitosti a nepředvídatelnosti a rádi experimentují. Ne všechny posádky džípů uspějí. Dojedou jen ti nejlepší.

Druhy tvořivosti v podniku

Podle průzkumu, který IBM (září 2009 – leden 2010) provedla v šedesáti zemích světa, ve třiatřiceti oborech, se oslovených CEO shodují, že nejdůležitější vlastností top manažerů je tvořivost. Rozlišujeme kreativitu organizační, inovační a vůdcovskou. Podle toho, co manažer dělá, by měl v sobě mít vhodný mix těchto tří druhů kreativity.

Generální ředitel by měl mít v sobě nejvíce zastoupenu vůdcovskou kreativitu (40-50 %), aby neustále hledal způsoby, jak získávat lidi pro nové myšlenky a udržovat je v trvalém nadšení. Pak v sobě musí mít dostatečnou organizační kreativitu (20-30 %), aby mohl pružně měnit organizační strukturu a nacházet nové způsoby organizace práce. Měl by v sobě mít také část inovační kreativity (20-30 %), aby věděl kam má firma směřovat, jak inovovat, aby dokázal odhalit obchodní příležitosti, které nikdo jiný z konkurentů nevidí. Měl by se umět obklopit tvořivými lidmi a povzbuzovat je k mimořádným výkonům. Prototypem takového člověka je např. Richard Branson, který vlastní asi 360 firem sdružených pod Virgin Group.

Vedoucí vývoje by měl mít v sobě 50 až 60 procent inovační kreativity, aby dokázal hledat nové nápady, aby měl cit pro slabé signály budoucích trendů, aby hledal inspiraci i v jiných oborech apod. Musí mít 20 až 30 procent organizační kreativity, aby práci vývojářů uměl efektivně organizovat a 20 procent vůdcovské kreativity, aby uměl své lidi povzbuzovat a individuálně motivovat či vytvářet týmového ducha a synergické efekty.

Vedoucí výroby by měl mít asi 50 procent organizační kreativity, 30 procent vůdcovské kreativity a 20 procent inovační kreativity, aby mohl s vývojáři a technology nacházet úspory v procesech a vymýšlet možnosti zvyšování přidané hodnoty.

Co tvoří tvořivost?

Jsou to postoje, jako je odvaha, zvídavost, hravost, bohatství zájmů, touha po objevování a experimentování, vytrvalost, flexibilita, myšlenková nezávislost. Jsou to vlastnosti jako schopnost podívat se na problém jinýma očima než to dělají druzí, ze známých faktů vyvodit nové závěry, originalita myšlenek, jejich plynutí, pohotovost nápadů, schopnost práce s mozkem - imaginace.

Je to i znalost asi 20 metod kreativního řešení problémů jako např. brainstormingu, synektiky, apod. Pak je to znalost inovačního procesu – jak udělat ze skvělého nápadu hodnotu pro zákazníka. To vše lze cíleně tréninkem systematicky rozvíjet.

Kde vzít tvořivost?

Existuje mnoho krátkodobých kurzů tvořivosti, ale ty poskytují jen vstup do problematiky a použitelné kreativitě nenaučí. Podle Gerarda Puccia, ředitele studia kreativity na Buffalo State Univerzity se tvořivost nedá probudit za týden, ale jen intenzivním ročním či dvouletým tréninkem. Většina manažerů vyhledává dvouletý kurs Master of Business Creativity.

Experti z prestižní firmy McKinsey dávají přednost absolventům studia MFA (Master of Fine Arts) před absolventy MBA. Proč? Protože absolventi MFA mají velmi vysokou tvořivost a za rok se mohou naučit management, kdežto absolventi MBA sice umí klasický management, ale tvořivost mají jen na úrovni většinové populace. I v Česku se začínají mladší generální ředitelé zajímat o studium kreativity, protože chtějí mít konkurenceschopné firmy.

Autor je předseda Asociace pro rozvoj kreativity a i novačního myšlení.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče