Jak pracovat se Sbírkou zákonů

17. května 2004, 00:00 - RICHARD W. FETTER právník
17. května 2004, 00:00

ORIENTACE V MNOŽSTVÍ NOVÝCH PARAGRAFŮ JE SLOŽITÁ Množství nových zákonů a vyhlášek přijatých kvůli sladění českého práva s legislativou EU klade již delší dobu zvýšené nároky na české podnikatele.

foto: Michaela Kotíková

ORIENTACE V MNOŽSTVÍ NOVÝCH PARAGRAFŮ JE SLOŽITÁ Množství nových zákonů a vyhlášek přijatých kvůli sladění českého práva s legislativou EU klade již delší dobu zvýšené nároky na české podnikatele. Zejména malí podnikatelé mívají problém včas znát nové právní normy, orientovat se v jejich množství a přizpůsobit se jim. Proto jsme připravili stručný přehled týkající se zásad zveřejňování nových zákonů, jejich platnosti a účinnosti. Ústavní zákony, zákony (a zákonná opatření Senátu) a další právní předpisy s celostátní působností (nařízení vlády, vyhlášky ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky) se vyhlašují (uveřejněním jejich plného znění) ve Sbírce zákonů (ve zkratce „Sb.“; této zkratky se užívá při citaci právních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů). Ve Sbírce zákonů se dále vyhlašují ijiné akty státních orgánů jako některé nálezy Ústavního soudu, některá rozhodnutí prezidenta republiky a některá usnesení Poslanecké sněmovny, jakož i úplná (tj. novelizovaná, rekonstruovaná) znění zákonů a sdělení ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby ve Sbírce zákonů. Sbírku zákonů vydává postupně v sešitech nazývaných částky ministerstvo vnitra. Jednotlivé částky jsou postupně označovány pořadovými čísly. Zákony a další právní předpisy publikované ve Sbírce také mají své číslo, které sestává z pořadového čísla předpisu, lomítka a roku, ve kterém byl předpis vyhlášen. (Například Ústava České republiky má č. 1/1993 Sb.; Obchodní zákoník má číslo 513/1991 Sb.). Číselná řada právních předpisů, jakož i jednotlivých částek Sbírky zákonů, začíná vždy od počátku kalendářního roku a uzavírá se vždy s koncem kalendářního roku. PLATNOST A ÚČINNOST

Právní předpisy nabývají platnosti (a stávají se tedy součástí právního řádu) dnem jejich vyhlášení (publikace) ve Sbírce zákonů. Dnem vyhlášení právního předpisu je den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů, uvedený v jejím záhlaví. Ve Sbírce je u každého vyhlášeného předpisu uveden také den jeho účinnosti. To je den, od kterého jsou všichni povinni se podle tohoto předpisu chovat (od kterého adresátům právních norem, obsažených v právním předpisu, vznikají práva a povinnosti). Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení, tedy 15 dnů po dni, který je uveden v záhlaví na titulní straně příslušné částky Sbírky zákonů. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení. Den platnosti a účinnosti právního předpisu se tedy mohou shodovat, nikdy však nemůže předpis nabýt účinnosti dříve než platnosti. (Šlo by o nepřípustnou zpětnou účinnost - tzv. retroaktivitu.) Mezi dnem, kdy se právní předpis stal platným a dnem, kdy nabyl účinnosti, může tedy uplynout určitá doba, která se nazývá dobou legisvakanční (nebo prostě legisvakance) a která má umožnit, aby se s ní adresáti nové právní úpravy (právních norem) náležitě seznámili a adaptovali se na ni. (Mají-li totiž adresáti právních norem tyto normy dodržovat, pak musejí mít možnost je poznat.) U právních předpisů je proto třeba rozlišovat datum, * kdy byl právní předpis přijat (schválen, usnesen k tomu příslušným orgánem), * kdy nabyl platnosti (tj. kdy byl publikován, vyhlášen), * kdy nabyl účinnosti. Jako příklad může posloužit Obchodní zákoník, který byl přijat Federálním shromážděním ČSFR dne 5. listopadu 1991, platnosti nabyl 18. prosince 1991 a účinnosti dne 1. ledna 1992. (Legisvakanční doba tu trvala 14 dnů.) Prováděcí předpisy (nařízení vlády, vyhlášky) mohou být ve Sbírce zákonů vyhlášeny nejdříve dnem, v němž je vyhlášen zákon, k jehož provedení jsou vydány; účinnosti mohou nabýt nejdříve dnem, k němuž nabývá účinnosti zákon, k jehož provedení jsou vydány.

NOVELIZACE A DEROGACE Změny právních předpisů nastávají vydáním nového právního předpisu: * zrušením dosavadního právního předpisu (čili jeho derogací), přičemž může, ale nemusí, dojít k jeho nahrazení novým právním předpisem, * změnou dosavadního právního předpisu (neboli jeho novelizací). N ovelizací právního předpisu je případ, kdy pozdější právní předpis: * změní určitou část právního předpisu dřívějšího, tj. změní určitou právní normu v tom předpisu obsaženou, * doplní do dosavadního právního předpisu právní normu, která v něm dosud nebyla obsažena, * zruší některou právní normu obsaženou v dosavadním předpisu, aniž zruší právní předpis celý (v takovém případě jde o derogaci - zrušení určité právní normy a novelizaci - změnu právního předpisu). N ovela je, ač obsahově vázána na právní předpis původní - novelizovaný, právním předpisem samostatným. Má svou vlastní platnost a svou vlastní účinnost. Ode dne své účinnosti se však její obsah stává obsahem právního předpisu novelizovaného. Po novelizaci platí (původní) právní předpis ve své změněné podobě, avšak pod svým původním označením - tj. názvem (pokud nebyl sám novelizací změněn), pořadovým číslem a ročníkem Sbírky zákonů. Při obvyklé citaci novelizovaného zákona se uvádí jeho původní označení s dodatkem „ve znění zákona“, anebo, bylo-li novel více, lze použít dodatku: „ve znění pozdějších předpisů“ nebo „ve znění novel“. Právní norma novější (pozdější) vždy nahrazuje normu starší (dřívější). I bez výslovné derogace se starší normy ruší novými normami, pokud starší normy nemohou vedle nových obstát. FORMÁLNÍ ČLENĚNÍ Po formální stránce jsou právní předpisy tradičně uspořádány systematicky tak, že se člení do číslovaných paragrafů (§) nebo článků, které se dále mohou dělit na číslované nebo nečíslované odstavce, popř. dále na písmena, event. přímo na písmena. Podle čísel článků, paragrafů, odstavců a písmen se právní předpisy citují. Například z ustanovení Obchodního zákoníku se cituje takto: „Podnikáním se dle (ve smyslu) ustanovení § 2 odst. 1 Obchodního zákoníku rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“ Ustanovení právních předpisů, která mění nebo doplňují (tedy novelizují) nebo ruší jiný právní předpis nebo některé jeho normy (tzv. zrušovací ustanovení čili derogační klauzule), bývají umístěny obvykle na závěr právního předpisu. DOSTUPNOST SBÍRKY**

Sbírku zákonů lze zakoupit ve vybraných prodejnách, odebírají ji správní úřady, některé knihovny, obvykle velké podniky, advokáti, notáři. Všechny obce (resp. městské obvody a městské části územně členěných statutárních měst) jsou povinny opatřit si alespoň jeden výtisk každé částky a zajistit, aby byla na úřadě každému, kdo o to v úředních hodinách požádá, přístupná k nahlížení. Stejnou povinnost mají krajské úřady a magistráty měst Praha, Brno, Plzeň a Ostrava. Sbírka zákonů je dostupná rovněž na internetu (www.sbirka.cz, www.mvcr.cz/sbirka/index.html).

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče