Jak poznáme české jídlo

17. září 2010, 03:00 - Petra Klíčová
17. září 2010, 03:00

Farmářské trhy zažívají letos obrovský boom a čerstvým tuzemským surovinám přichází na chuť stále více Čechů. Je ale možné vybrat ryze české potraviny i v pestrobarevných regálech supermarketů?

Autor: Profimedia

Na první pohled se to zdá jednoduché – stačí si pořádně prostudovat obal potraviny a najít výrobce. Nenechte se však zmást. To, že je jako výrobce uvedena česká firma, ještě neznamená, že to, co je uvnitř balení, u nás skutečně vyrostlo. Údaj „vyrobeno v ČR“ najdete i na rýži či čaji, které se u nás z pochopitelných důvodů nepěstují.

Označení země původu u většiny potravin nepatří mezi povinné údaje a jako výrobu potravin chápe česká legislativa i pouhé balení. Stačí tedy, aby česká firma přebalila do krabiček či pytlíčků prodávaných koncovým spotřebitelům suroviny, které k nám dovezla ve velkém. Na obal pak může s klidným svědomím napsat „vyrobeno v ČR“ a neporušuje žádné nařízení.

„České“ kuře z Brazílie

ŠVESTKOJABLEČNÝ CRUMBLE
Crumble (čti krambl) je oblíbený anglosaský dezert z ovoce zapečeného pod křupavou sušenkovou vrstvičkou. Tak trochu připomíná český drobenkový koláč, jen chybí spodní vrstva těsta. Však také vznikl v Británii během druhé světové války, kdy byly potraviny na příděl a na spodní vrstvu těsta se nedostávalo mouky, cukru ani másla. • 500 g švestek či slív, vypeckovaných a nakrájených na čtvrtky • 2 odjádřená, oloupaná, na kousky nakrájená jablka • 100 g sušenek (skvělé jsou třeba karamelové sušenky Lotus) • 2 polévkové lžíce hnědého cukru • 2 lžíce hrubé mouky • hrst sekaných mandlí • 100 g másla Předehřejte troubu – elektrickou na 180, horkovzdušnou na 160 stupňů. Ovoce naskládejte do zapékací misky. Rozdrťte sušenky (pokud nemáte mixér, dejte je do většího igelitovém sáčku a párkrát přejeďte válečkem) a smíchejte je s cukrem, moukou, máslem a mandlemi. Prsty zpracujte na drobenku a posypte s ní připravené ovoce. Sušenkovou vrstvu mírně přitlačte a dejte zapéct na půl hodiny do trouby. Crumble můžete připravit prakticky z jakéhokoli druhu ovoce, kombinujte podle sezony a vlastní chuti. Vhodné je vždy do ovoce sladkého a jemného – jablek, hrušek či broskví – přidat trochu něčeho pikantního, třeba rebarbory, ostružin či angreštu. Na krustu použijte své oblíbené sušenky. Hotový crumble se podává ještě horký, buď s vanilkovou zmrzlinou, či šlehačkou. Pokud ho připravujete návštěvě, zapékejte v malých elegantních mističkách, ve kterých ho můžete rovnou servírovat.

Poněkud přísnější kritéria platí u ovoce a zeleniny, u kterých musí být uvedena země původu. Pokud kupujete v supermarketu nebalenou zeleninu a ovoce, měla by být informace o tom, odkud pochází, uvedena na tabulce.

Zemi původu najdete také v označení vajíček, musíte však zapátrat v kódu, kterým je každé vejce orazítkované. Název státu, ve kterém žila slepice, se ukrývá pod dvoumístnou zkratkou, podobnou mezinárodním poznávacím značkám aut. Kromě vajec je uvádění země původu povinné také u hovězího masa. Obal by měl dokonce uvádět celý „životopis“ skotu, tedy místo, kde se zvíře narodilo, kde vyrostlo a kde bylo poraženo. Pokud se toto všechno odehrálo v jednom státě, stačí údaj jediný. U drůbeže, vepřového, zvěřiny a dalších mas najdete na oválné značce jen identifikační označení výrobce či dovozce. V této značce se také objevuje zkratka země, ta se však nemusí shodovat s rodnou zemí zvířete. Označuje pouze stát, kde bylo s masem naposledy manipulováno. Je to podobné jako u zmiňované rýže. Výrobce je sice český, ale kuřecí prsa, která k nám jako obří ledový kvádr doletěla až z Brazílie (tato země patří k největším producentům levného kuřecího masa na světě), pouze rozdělil a zabalil do igelitových košilek.

Není všechno zlato

S postupující integrací Evropy si stále více výrobců zakládá na jedinečnosti svých produktů pocházejících z konkrétního kraje. V Itálii nesou tradiční výrobky, třeba parmská šunka, buvolí mozzarella z Kampánie či balzamikový ocet z Modeny, označení D.O.P. (Denominazione di origine protetta), většinu známých francouzských sýrů, třeba Roquefort či Camembert, zase chrání značka A.O.P. (Appellation d’Origine Protégée). V Evropské unii pak tyto potraviny povinně doplňuje žlutomodré logo P.D.O. (Protected Designation of Origin) které zaručuje, že jde o kontrolovaný produkt z konkrétní lokality. Z české produkce se „chráněným označením původu“ může pochlubit pouze šest potravin, mezi nimi například nošovické kysané zelí, žatecký chmel či pohořelický kapr.

V prosazování našich specialit v Evropské unii nejsme příliš úspěšní, o to víc máme značek domácích, které mají ve spotřebiteli vyvolat zdání kvality a autentičnosti. Nejznámější z těchto značek je zřejmě Klasa, k dalším patří Czech Made, Česká kvalita, Český výrobek či Originální produkt. Bohužel, pro udělování těchto značek neexistuje jednotný systém a pravidla. O značku Klasa smí žádat i výrobci z jiných zemí EU, navíc kvalita a český původ některých produktů, které se tímto označením honosí, jsou přinejmenším sporné. Ocenění Klasa má třeba Budapěšťská pomázánka, Aljašský salát, Bavorská sekaná, Americké brambory či instantní čaj s příchutí Exotic. „Typicky česká“ jídla už podle názvu, nemyslíte?

Problémy s „českostí“ mají i ostatní udělované značky – logo Česká kvalita označuje jakékoli kvalitní výrobky dostupné na našem trhu, aniž by musely mít domácí původ. O značku Czech Made může zažádat firma, která je registrována v Česku. Jak, kde a z čeho vyrábí, už je jedno. To produkty s logem Český výrobek by měly být tvořeny českými surovinami alespoň z poloviny. Dodržování tohoto procenta však není nijak kontrolováno, pro udělení značky stačí čestné prohlášení výrobce. Pokud tedy hledáte zaručeně české jídlo, je farmářský trh nebo nakupování přímo od pěstitelů či chovatelů tou nejjednodušší možností.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče