Jak postupovat, když má zaměstnanec na mzdu uvalenou exekuci

Richard W. Fetter 11. ledna 2011, 05:04
11. ledna 2011, 05:04

Postup při exekučních srážkách, které na základě nařízení soudu, exekutora, správního úřadu nebo správce daně musí zaměstnavatel provádět ze zaměstnancovy mzdy, určuje občanský soudní řád ve spojení s dalšími předpisy.

Foto: Jakub Stadler

Při exekuci formou srážek z mzdy, musí dlužníkovi vždy zůstat nezabavitelné minimum. Jeho výše se vypočítá v závislosti na výši životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení. Dále se určí částka, nad kterou může být zbytek čisté mzdy zaměstnance (dlužníka) postižen bez omezení. V rozmezí těchto částek se postih čisté mzdy povinného řídí zvláštními pravidly. Toto rozmezí se rozdělí na třetiny, přičemž nepřednostní pohledávky se hradí z jedné třetiny, ze dvou třetin se uspokojují přednostní pohledávky.

• Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

• Z čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte základní nezabavitelná částka. (Více si přečtete v článku Částka, kterou si nemůže vzít ze mzdy exekutor, je letos vyšší)

• Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) je rovna nebo nižší 7989 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách). Maximální výše jedné třetiny z 7989 Kč je 2663 Kč.

• Částka přesahující hranici 7989 Kč se srazí bez omezení.

• První třetina (zbytku čisté mzdy) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).

• Druhá třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek (specifikovaných v ust. § 279 odst. 2 o.s.ř) a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.

• Třetí třetina se vždy vyplatí povinnému.

• Pokud druhá třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do první třetiny.

• Částka přesahující hranici 7989 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek. Zbývající část se připočte k první třetině.

Součet vypočtené první třetiny, případně dvou třetin a částky přesahující 7989 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je součet vypočtené třetí třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a základní nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

Příklad:

1) Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož čistá mzda činí 18 520 Kč měsíčně, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 100 000 Kč. Základní nezabavitelná částka na povinného činí 5326 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 13 194 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 7989 Kč, z čehož jedna třetina činí 2663 Kč. Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 2663 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 7989 Kč (čili 13 194 – 7989) tedy 5205 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 7868 Kč (2663 Kč + 5205 Kč). Zaměstnanci zůstane základní nezabavitelná částka 5326 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy) t.j. 2 x 2663 Kč čili 5326 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 10 652 Kč.

2) Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 18 520 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku jak přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč), tak nepřednostní (kupř. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč). Základní nezabavitelná částka na povinného je 5326 Kč, na vyživované osoby 3 x 1331,50 Kč, tedy 3994,50 Kč, celkem tak 9320,50 Kč čili po zaokrouhlení 9321 Kč, které se vyplatí zaměstnanci. Ze mzdy pak zbudou 9199 Kč (18 520 - 9321). Z toho 1210 Kč (9199 – 7989) lze srazit bez omezení; přiřadí se ke druhé třetině. Částka 7989 Kč se rozdělí na třikrát 2663 Kč. Z první třetiny (2663 Kč) bude uspokojována nepřednostní pohledávka, ze druhé třetiny (2663 Kč) a 1210 Kč bude uspokojována přednostní pohledávka. Třetí třetinu (2663 Kč) dostane povinný zaměstnanec. Zaměstnanci tak z čistého výdělku 18 520 Kč zůstane 11 984 Kč (nezabavitelná částka 9321 Kč + třetí třetina 2663 Kč. 6536 Kč (1210 Kč + 2 x 2663 Kč) bude sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů.

Pokud jde o exekučně nařízené srážky, pak má zaměstnavatel, zvláště v případě pochybností, možnost požádat soud, aby určil, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena, a je-li více oprávněných, kolik z ní připadne na každého z nich. Obdobně zaměstnavatel spolupracuje s exekutorem.

Zítra: Jak postupovat, když je proti zaměstnanci nařízeno několik exekucí

Musíte si přečíst

Odložení EET pro stánkový prodej vzbudilo pochybnosti

PR na nejvyšších místech. Zuckerberg propagoval…

Hillary je prý šílená. Sveze se Trump na vlně…

Zadlužený Kovosvit vede nový krizový management

Gabriel narazil. Jednání o TTIP jde dobře, tvrdí…

Olympijské Rio mezi sponzory ovládl Samsung

Michal Horáček: Jen já a lidi
Michal Horáček, známý textař a možný prezidentský kandidát, v pořadu Euro TV slibuje, že se v kampani obejde bez politických stran i sponzorů. Agituje za pragmatický vztah k Číně, ale zároveň zůstává zastáncem EU. Islám je podle něj s českým prostředím nekompatibilní.
Zhlédnout další videa