Jak obstát ve světové konkurenci?

09. února 2011, 02:40 - Martin Kocourek
09. února 2011, 02:40

Podporovat inovace, dát větší důraz na vzdělání, inspirovat se ve skandinávských zemích. To jsou jen některé z bodů, které uvádí ve svém komentáři jako základní pilíře růstu konkurenceschopnosti České republiky ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.

Foto: Jan Třeštík

Máte na to být Norskem, ale kvůli korupci a špatně fungujícím institucím jste Senegal,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny americký expert na problematiku úplatků Robert Klitgaard. Jeho slova potvrzují fakt, že pojem konkurenceschopnost neznamená jen ekonomickou výkonnost, ale zahrnuje také měkké faktory, jako jsou moderní technologie či vzdělávací systém, a mimo jiné i kvalitu institucí. V aktuální zprávě Světového ekonomického fóra o konkurenceschopnosti pro rok 2011 jsou Češi 36. ze 139 zemí.

Relativně nejhorší postavení má Česká republika právě v oblasti kvality institucí. Příčinou je především špatná koordinace mezi různými veřejnými orgány státní správy, nízká transparentnost rozhodování či nedostatečná vynutitelnost odpovědnosti veřejné moci. Pro rozvinutou, inovacemi poháněnou a na znalostech založenou ekonomiku je navíc klíčová také kvalita podnikatelského a investičního prostředí. Pokud se tedy máme přiblížit k nejvyspělejším zemím Evropské unie, musíme výrazně zlepšit podmínky, které umožní firmám lépe konkurovat uvnitř i vně vnitřního trhu EU.

Česká republika stojí v konkurenceschopnosti na křižovatce. Pokud chceme být úspěšní v dlouhodobém horizontu, musíme hledat způsob, jak naši současnou trajektorii změnit, a nečekat, že to někdo udělá za nás. Správný směr nám ukazují také mezinárodní srovnávací studie, které hodnotí státy na pomyslném žebříčku konkurenceschopnosti.

V loňské analýze Světového ekonomického fóra (The Global Competitiveness Report 2010–2011), která každoročně hodnotí konkurenceschopnost jednotlivých zemí, se ČR ze 139 zemí umístila celkově na 36. místě. Přestože ve srovnání se všemi hodnocenými zeměmi světa dosahuje Česko poměrně dobrých výsledků, v rámci 27 členských států Evropské unie mu náleží pouze průměrné umístění. Oproti tomu například skandinávské země skončily v desítce nejlepších (Švédsko 2., Finsko 7., Dánsko 9.). Na první pohled možná „pouhé“ informace o pořadí s nízkou vypovídací hodnotou. Podíváme-li se však na rozdíl nejúspěšnějších oproti tomu, jaká je situace v České republice, zjistíme řadu cenných informací o tom, co musíme udělat, abychom uspěli v globální soutěži.

Ke slabinám patří korupce i vleklé soudy

Obecně vzato, česká ekonomika nemá v celosvětovém výrobním řetězci zdaleka nejlepší pozici a kromě dosud relativně nízkých mzdových nákladů (ve srovnání s nejvyspělejšími státy) a výborné geografické polohy v Evropě toho příliš nenabízí. Pokud se nechceme stát montovnou Evropy, musíme produkci více diversifikovat a především přijít s vlastní výrobou s vysokou přidanou hodnotou.

Prvním krokem k „přesměrování české ekonomiky“ musí být vyhodnocení současné situace. Proto Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zpracovalo podrobnou Analýzu konkurenceschopnosti České republiky, ze které jsou patrné silné a slabé stránky české ekonomiky. Analýza identifikovala největší příležitosti a hrozby, které před českou ekonomikou do budoucna stojí. Údaje vycházejí kromě Světového ekonomického fóra také například z materiálů OECD nebo Světové banky. Výsledné hodnocení ČR je však podobně neuspokojivé jako v případě Světového ekonomického fóra.

Můžeme zejména využít silné stránky české ekonomiky, mezi které patří například stabilní bankovní sektor nebo kvalita výzkumných institucí. Naopak mezi slabé stránky, kde máme výrazné rezervy, jsou zařazeny míra korupce, délka soudního řízení, vysoká závislost na exportu nebo nízká mobilita pracovní síly.

Do nového fondu vloží polovinu peněz soukromí investoři

Bez inovací se konkurenceschopnost ekonomiky nezvýší. Základním předpokladem pro příznivé inovační prostředí je zavedení kvalitního vzdělávacího systému a poskytnutí účinné asistence při vývoji a komercializaci inovací. Pro inspiraci nemusíme chodit daleko. V Evropské unii jsou úspěšnými inovátory třeba skandinávské země. Například finská agentura Tekes a agentura Finpro, které stimulují spolupráci podniků a výzkumných institucí v oblasti inovací s tím, že Finpro poskytuje následné poradenství při tvorbě byznys plánů včetně jejich realizace na zahraničních trzích. Důležitým faktorem pro rozvoj inovačních aktivit podniků je efektivně fungující infrastruktura. Jedná se zejména o poskytování informací a služeb ve finančnictví, o zprostředkování kontaktů a dalšího poradenství, jako je tomu ve Švédsku. V České republice již existují vývojová centra, ale jsou málo využívána a jejich služby nejsou dále rozvíjeny a propojovány.

Bezpodmínečnou nutností je partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem při financování inovačních programů. Proto Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR nyní plánuje vytvořit nový fond na podporu inovací, kde 50 procent prostředků by měly do fondu vložit společnosti rizikového kapitálu. Tento seed fond bude podporovat investice do začínajících firem, které přijdou s inovativními nápady a pro které je jinak velmi složité získat dostatečné prostředky.

Inspirací je Skandinávie

Základem nové strategie konkurenceschopnosti České republiky by měla být schopnost vytvářet inovace, které představují dlouhodobě hlavní způsob zvyšování životní úrovně. Je nezbytné určit, ve kterých oblastech ČR zaostává, ve kterých oblastech bude nutné přidat a jak vyšší výkonnosti dosáhnout. Budoucnost ale nezávisí jen na inovacích, posun je nutný i v celé řadě dalších oblastí, jako jsou transparentní veřejná správa, zlepšení efektivity zdravotnického sektoru, školství, flexibilní trh práce a řada dalších oblastí.

Musíme být schopni reagovat na hospodářský vzestup asijských států, jako jsou Čína nebo Indie. Pro udržení a zvýšení konkurenční výhody tak musí firmy vyvíjet špičkové výrobky a poskytovat vynikající služby, po kterých je ve světě poptávka. Vyvíjet něco, o co nikdo nestojí, a proto to zůstane ležet v šuplíku, je plýtváním času a finančních prostředků, které mohou být využity daleko efektivněji. Pokud se máme srovnávat, nemůžeme se neustále zaměřovat jen na nové členské státy, ale musíme být schopni porovnávat se s těmi nejlepšími a snažit se jim přiblížit.

Mám za to, že se musíme poučit ze zkušeností skandinávských zemí, využít varování v podobě ekonomické krize a představit nezbytná opatření, která ve zlepšování naší konkurenceschopnosti musíme společně udělat. A přesně toto bude i ambicí kroků, které v letošním roce budu předkládat veřejnosti, sociálním partnerům a vládě.

Autor je ministrem průmyslu a obchodu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče