Jak nakrmit obyvatele

04. března 2010, 15:26 - Lukáš Novotný
04. března 2010, 15:26

Indie se stává závislou na dovozu potravin, nadměrné hnojení znehodnotilo půdu

Indie řeší zapeklitý problém. Nestřídmé používání dotovaných umělých hnojiv vyčerpalo v uplynulých desetiletích zemědělskou půdu natolik, že hektarové výnosy plodin klesají. A země s 1,2 miliardami obyvatel se stává závislou na dovozu. Například import pšenice dosáhl předloni 1,7 milionu tun. Přitom před osmi lety to bylo pouhých 1300 tun. Indie nyní vydává dle jejího ministerstva zemědělství na dovoz potravin téměř dvojnásobek toho co v roce 2002. Situaci zhoršují rostoucí ceny potravin, které se jen loni zvýšily o devatenáct procent a vysávají z kapes lidí stále více peněz. Z úpadku zemědělství se stává jedno z nejžhavějších politických témat, neboť indický venkov představuje dle pozorovatelů přibližně 70 procent voličské základny.

Výhodný byznys V sedmdesátých letech minulého století se Indii podařilo výrazně zvýšit produkci potravin, což jí umožnilo nakrmit vlastní obyvatelstvo. Na počátku takzvané zelené revoluce bylo rozhodnutí premiérky Indiry Gándhiové, která nechala v roce 1967 dovézt z Mexika osmnáct tisíc tun hybridních pšeničných semen. Tato sadba vyžadovala chemická hnojiva kvůli maximalizaci výnosů. Vláda se snažila zpřístupnit tato hnojiva i farmářům, jimž se jinak nedostávalo peněz ani na základní potřeby – jídlo, oblečení a střechu nad hlavou. Zvolila cestu subvencí firmám, které se výrobou hnojiv zabývají. Dotace byly nastaveny tak, aby smazaly rozdíl mezi výrobní a prodejní cenou a dopřály producentům dvanáctiprocentní návratnost investic.
Společnosti na výrobu hnojiv se rychle rozšířily po celé zemi a Nagarjuna Fertilizers & Chemicals se stala jednou z nejziskovějších veřejně obchodovaných firem v Indii. V roce 1991 už však náklady na subvence zatěžovaly státní finance natolik, že tehdejší ministr financí a nynější premiér Manmóhan Singh začal tlačit na jejich omezení. Proti tomu však byla silná lobby výrobců. Poslanci nakonec odmítli zrušit dotace, neboť se obávali odporu farmářů. „Podnikatelské zájmy lobbovaly a zvítězily,“ říká Ašók Gulati, asijský ředitel amerického think tanku International Food Policy Research Institute.
Na poslední chvíli přijatý kompromis omezil podpory na všechna hnojiva kromě močoviny. „Tehdy začalo nevyvážené používání umělých hnojiv,“ tvrdí Pratáp Naraja, exšéf Indické asociace výrobců průmyslových hnojiv. Farmáři platili za močovinu natolik málo, že jí dle několika studií indických zemědělských expertů používali v některých oblastech několikanásobně vyšší množství, než doporučují vědci. Rostliny byly předávkovány dusíkem, aniž by se jim dostávalo dalších důležitých živin, jako je fosfor, draslík, síra, hořčík či vápník.

Nové pobídky Výsledkem je, že Indie nyní produkuje méně rýže na hektar, než její chudší sousedé Pákistán, Srí Lanka a Bangladéš (viz Nízké výnosy). To přimělo vládu jednat. Minulý měsíc oznámila, že země přijme v dubnu nový program, od něhož si slibuje revitalizaci půdy. Jeho podstatou budou sice opět pobídky, ale tentokrát takové, aby farmáři byli donuceni používat lepší směs živin. Vláda však ponechala v platnosti i staré subvence na močovinu, a proto budou farmáři stále motivováni k jejímu vysokému nasazení.
Zemědělští odborníci tvrdí, že Indie si nemůže dovolit čekat. „Pokud se tyto problémy nepodaří vyřešit teď, vzniknou obrovské potíže s produkcí potravin v Indii do budoucna,“ prohlašuje Reyes Tirado, agrární vědec z Greenpeace Research Laboratories. Země se přitom staví pro následující desetiletí do role lídra globálního růstu a významné obchodní mocnosti.
Bude však mít co dělat, aby se jím skutečně stala. Opojné časy devítiprocentního ekonomického růstu z let 2005 až 2007 jsou tytam a churavějící zemědělství, na němž závisí živobytí dvou třetin obyvatel, příliš optimismu nenaznačuje. Navzdory tomu existují světlé momenty. Indičtí představitelé očekávají, že země by letos díky příznivému počasí mohla zažít rekordní úrodu – pokud se neobjeví záplavy či krupobití. Sklizeň pšenice byla loni lepší, než se očekávalo, což vyvolalo naději, že se trend dovozu obrátí.

Tabulka/graf (sloupce):
Nízké výnosy Průměrný výnos rýže na hektar má Indie nižší než její sousedé (v tunách) Čína *6,5
Bangladéš *3,9
Srí Lanka *3,7
Pákistán *3,5
Indie * 3,4
Pramen: OSN, 2008

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče