Menu Zavřít

Jak může ovlivnit nová vláda podnikání?

7. 7. 2004
Autor: Euro.cz

ANALÝZA POLITICKÝCH MOŽNOSTÍ Vládní krize po demisi Vladimíra Špidly vyvolala řadu otazníků. Kdo bude příštím premiérem, jaká bude příští vláda, zda budou předčasné volby, a především, co to všechno bude znamenat pro podnikání.

ANALÝZA POLITICKÝCH MOŽNOSTÍ Vládní krize po demisi Vladimíra Špidly vyvolala řadu otazníků. Kdo bude příštím premiérem, jaká bude příští vláda, zda budou předčasné volby, a především, co to všechno bude znamenat pro podnikání. Prezident Václav Klaus pověřil v pátek 2. července jednáním o sestavení nové vlády Stanislava Grosse. Od nového kabinetu očekává změnu. Je otázkou, zda mu ji úřadující předseda ČSSD přinese a zda by se pod jeho kabinetem žilo lépe. ŠPIDLA V DEMISI První možností by bylo pokračování současné vládní koalice v kosmeticky pozměněné podobě. Vláda v demisi by měla svou agendu omezit na čistě technické záležitosti, či na legislativní práce, které jsou před dokončením. N eměla by se však pouštět do zásadních změn. Žádné konkrétní mantinely, co vše vláda v demisi může či nesmí, však neexistují. Z hlediska toho, co by mohlo ovlivnit podnikání, by závažnější změny podnikatele čekat neměly. Daňová problematika by měla být uzavřena společným zdaněním manželů a zkrácením některých odpisových lhůt především u kancelářské techniky. V různé fázi legislativního procesu jsou některé zákony, které by podnikání ovlivnily jinými způsoby, především administrativními a technickými. Jedná se například o zákon o kolkování lihovin, o majetkových přiznáních, či o registračních pokladnách. Zapomenout by se nemělo ani na připravovaný nový zákoník práce. Ve všech uvedených případech je stanovisko podnikatelů negativní. Z věcí, které by podnikatelské prostředí ovlivnily pozitivně, zatím na stole nic neleží. Jasné není ani to, zda by i nadále fungovala Rada pro zlepšení podnikatelského prostředí a zda by při tomto omezeném mandátu vlády měla vůbec význam. Teoreticky lze říci, že Špidlova vláda v demisi se může udržet až do řádných voleb roku 2006. GROSS BEZ IDEJÍ To, co bylo řečeno o vztahu k podnikání v souvislosti s dalším eventuálním angažmá Špidlova kabinetu, lze v bleděmodrém říci o případné Grossově sestavě, která by se spíše než programem zabývala personálními změnami. Zřejmě by pouze oprášila to, na čem se již dosavadní koaliční partneři dokázali dohodnout. Prezident Václav Klaus stanovil pro nového předsedu vlády dva mantinely. První praví, že vláda nemá stát na podpoře komunistů a druhý požaduje sněmovní většinu. KOMUNISTÉ VLÁDNOU Přestože Klaus stanovil stop spolupráci s komunisty, nelze se ubránit teoretické diskuzi na téma, co kdyby se dostali k vládnutí. Tato varianta by byla pro podnikatele zřejmě nejhorší ze všech. V politických materiálech KSČM sice stojí podpora malého a středního podnikání na jednom z předních míst a projevy jejích poslanců ve sněmovně týkající se zákonů z balíku reformy veřejných financí byly často k nerozpoznání od projevů kolegů na pravici, otázkou by však byla realita spojená s výkonem vládní moci. Levice má totiž zakódováno řešit jakoukoli tržní nerovnováhu zavedením regulativních či administrativních opatření. Pod dobře míněnou snahou o spravedlivější tržní vztahy tak může do podnikatelského prostředí vtrhnout přímo doba ledová. Komunisté podporují registrační pokladny, majetková přiznání, kolkování lihovin a další evergreeny z dob Zemanova kabinetu. Na druhé straně mají praktičtější zkušenosti s běžným fungováním státu (řídili jej čtyřicet let), a tak by zřejmě zabránili mnoha logickým a technickým nesmyslům, které často provázejí legislativu současné vládní koalice. N aposledy se to týkalo zmatků okolo nového zákona o dani z přidané hodnoty. Radost by mohli mít podnikatelé, kteří jako podnikání berou vedle své hlavní činnosti i shánění nejrůznějších státních dotací. KSČM například požaduje radikální snížení hranice pro investiční pobídky a rozšíření podpor pro vybrané druhy podnikatelských záměrů. Spadeno má na velké firmy, především na ty, jež převádějí či realizují své zisky mimo území České republiky. Dopad rudorůžové koalice na celou ekonomiku by byl cítit i ve znejistění finančních trhů, měnové turbulenci a vzrůstu úrokových měr. PRAVICE S PODPOROU LEVICE Opačným znaménkem než komunistickou vládu by bylo možno hodnotit koaliční vládu občanských demokratů a lidovců. Pokud by za základ kapitoly věnované podnikání měly sloužit postupně vznikající programové dokumenty občanských demokratů, došlo by na rovnou patnáctiprocentní daň, odplevelení legislativy a tedy na odbourávání administrativních překážek. V sociálních otázkách a v otázkách pracovněprávního práva by mělo dojít rovněž k zásadní liberalizaci, včetně toho, že bruselské směrnice v oblasti těchto a dalších politik, které zvyšují ekonomické náklady podnikání, by se staly maximem a ne minimem toho, co by tato koalice převáděla do českého právního řádu. Nepochybně by byla i snaha některé zákony z dob levicových vlád zrušit, což by se týkalo například minimální daně. Otázkou však je, zda by tyto plány nenarazily například na snahu po co nejrychlejším a nejradikálnějším snižování deficitu státního rozpočtu až k jeho vyrovnání. Politicky by modročerná koalice byla asi nejblíže srdci prezidenta, ale k jejímu uskutečnění by mohlo dojít pouze za předpokladu, že by se s ní smířili poslanci Unie svobody, případně někteří sociálnědemokratičtí poslanci. ÚŘEDNÍCI NA OMEZENOU DOBU**

BRAND24

O zřejmě nejreálnější variantě, totiž úřednické či poloúřednické vládě pod společnou kuratelou všech demokratických parlamentních stran, se nemá ani cenu rozepisovat. Její mandát by byl věcně i časově omezený mimořádnými volbami. Jediné, co by směla a stačila udělat, by bylo pořádně nabrousit tužky pro řádné nástupce.

foto: ČTK

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).