Jak Michael Phelps ke kalhotkám přišel

28. listopadu 2008, 12:18 - Martin Rychlík
28. listopadu 2008, 12:18

Inovační pokrok razantně vstupuje do oděvního průmyslu

Trenýrky, které se samy provoní i vyčistí? Svetr se schopností rozeznat, zda má zrovna hřát, nebo spíše ochlazovat? Anebo bunda, jež má zadní díl vytvořen ze solárního panelu, aby měl váš iPod (s ovládáním všitým do rukávu) stálý přísun elektřiny? Zní to možná bláznivě, jenže už nejde o sci-fi. Vše uvedené existuje nebo se připravuje. Vývoj v nanotechnologiích či mikrotkaninách postupuje závratným tempem, takže se v nadcházející dekádě máme nač těšit. Nová tkaniva mají být lehounká a přitom pevná, velmi pohodlná, hřejivá. A s tunami vychytávek podobných tsunami.

Sportovci v čele „prádlotonu“
Trendy ve funkčním odívání udává sport. Kde jsou ty časy, kdy termíny jako lycra nebo moira byly vyhrazeny atletům nebo lyžařům. Pozdvižení letos způsobila firma Speedo, když před olympiádou oděla Michaela Phelpse v nejnovější plavky Fastskin LZR Racer, ty proměnily Američana v bleskurychlou rybu, která na olympiádě v Pekingu vylovila neslýchaných osm zlatých medailí. Konkurenti, kteří na novinku neměli, se čílili, a po Mezinárodním olympijském výboru požadovali buď zákaz těchto plavek, nebo volný přístup k nim pro všechny… Proč? Údajně nejrychlejší obleček historie, do něhož se navlékli i Amanda Beardová či Grant Hackett, přišel s technologií snižující odpor vody. K tomu dopomáhá svařování ultrazvukem (absence švů), lehkost materiálu, „hydro-kompresní systém“, poznatky z 3D skenů a kdo ví co ještě. Plavky přes tři roky vyvíjely týmy Aqualabu, novozélandské Otago University i kosmické agentury NASA. „Investovali jsme do vývoje miliony eur, proto doufáme v řadu světových rekordů,“ uvedl viceprezident Speeda David Robinson. Doufal správně; rekordů se urodilo nepočítaně. Podobný „hydrofobní“ bazénový úbor nachystala pod názvem Tracer Rise i konkurenční firma TYR Sports, s níž spolupracovali vědci z Mezinárodního centra pro akvatický výzkum (ICAR).
Ale radují se nejen plavci. Módou se staly těsné oděvy, které mají podpořit výkon. Společnost Skins tvrdí, že její patentované cyklistické šortky urychlují regeneraci svalů po extrémním výkonu. „Teoreticky to sice zvyšovat výkon může, ale v porovnání s tím, jaké na to lidé vynakládají miliony, se mi to zdá legrační,“ řekl BusinessWeeku sportovní lékař Wayne Sebastianelli. S novinkou přišel i další výrobce, Nike. Jeho samoohřívací rukáv údajně dopomáhá baseballovým nadhazovačům udržet paži v optimální teplotě. Díky podobným nápadům se specializovaná firma Under Armour dočká ročního příjmu 606 milionu dolarů. Další na řadě jsou prý oblečky doplněné o nějakou tu elektroniku. Například kalhoty, které pípnou, když atlet správně doskočí, protože samy přesně změří úhel, sílu a napětí svalů. Jinou variantou jsou zabudované minibudíky měřící čas, teplotu těla či tep. Paráda.

Neviditelné pláště pro Arabelu
Důležitou roli budou hrát nové materiály. A proto se móda zítřka nerodí pouze v hlavách návrhářů. Do světa vyráží nejen z přehlídkových mol, ale i z laboratoří. Jedním z trendů je „zaplétání“ uhlíkových nanotrubiček a vodivých polymerů do tkanin. Jen tak je možné vyrazit ráno z domova v modré košili a večer se vracet v šedé. Ano, té samé! „Když se blížeji podíváme na elektrochromatické polymery, zjistíme, že pouhým elektrickým podnětem opravdu můžeme vyvolat poměrně značné změny barev,“ řekl loni australské televizi ABC profesor Gordon Wallace z University of Wollongong, kde šéfuje institutu inteligentních polymerů. Budou tedy ženy chodit do krámu se slovy: Dobrý den, potřebovala bych tři metry nanosukna na měňavý kabátek? „No, to by musel být hodně specializovaný obchod,“ smál se otázce Wallace, ale pak zvážněl. Možná to potrvá jen pár let.
Armádní vývojáři pracují na látce, která se automaticky přizpůsobí podmínkám terénu, takže vzniknou jacísi parašutističtí chameleoni. Splynutí může být tak perfektní, že sekce amerického armádního výzkumu DARPA oznámila i vývoj „neviditelného pláště“. Toho se má dle tiskové zprávy docílit rušením elektromagnetického záření v okolí objektu. „Dobře, je to jen teorie. Ale už ne science-fiction. Realisticky vzato však nepůjde o nějaký pláštík, spíše štít. Látka to bude totiž dost silná,“ řekl časopisu Wired fyzik John Pendry z londýnské Imperial College, který nad harrypoterrovským námětem koumá.

Už žádnou pračku, prosím!
Ovšem ani Češi nestojí stranou. V Liberci už vyvinuli látku, která se sama „vypere“. Díky tenoučké vrstvě titanu, jíž lze vpravit do textilie, dokáže slunce nečistoty rozpustit. Tématu fotokatalýzy se na katedře textilní chemie Fakulty textilní Technické univerzity Liberec (TUL) věnuje tým vedený docentem Jakubem Wienerem. „Samočisticí textilie jsou šlágrem, ale představa, že se odstraní všechny skvrny, není zatím reálná. Saze, syntetická barviva a pigmenty se neodbarví,“ říká Wiener. Liberečtí vědci pracují i na dalších novinkách, a sice látkách, jež budou například hrát hudbu nebo svítit. „Už teď jsou ve světě k dostání navigační systémy GPS zabudované v bundách. Dají se dokonce i prát. Musíte si ale pořádně připlatit,“ vysvětluje Jana Drašarová, proděkanka textilní fakulty TUL. Samožehlící látku s tvarovou pamětí SMA už vyvinul koncern Philips, jenž nabízí i tkaninu Lumalive. Ta v sobě integruje technologii LED, takže rozsvěcuje různobarevné vzorky, loga i písmena.
Podobné nápady nemají jen akademici. Argentinská návrhářka Julieta Gayosová představila koncem října kolekci chytrého oblečení, v níž vyniká bundička se slunečním panelem na zádech. „Technologie jsou čím dál mobilnější. Máme svobodu bezdrátového připojení, ale když dojdou baterie, musíte se připojit do sítě. A tohle je způsob, jak mít mobilní energii. Samozřejmě čistou,“ řekla majitelka firmy Indarra DTX agentuře Reuters. Vědci z Georgijského technologického institutu už její dobíjecí kamizolu trumfli, když vyvinuli materiál, který sám umí vyrábět proud! Mikrovlákna se třou o sebe, přetvářejí pohyb v energii, což dobije i mobil nebo rozezvučí iPod. No a pak už jen stačí poťukat rukáv, utéct do přírody a zaposlouchat se tam do skladby starých dobrých Rolling Stones Play With Fire.

***
BOX:
Z čeho ušít hit?
* tkaniny měnící barvu
* samočisticí textilie
* funkční materiály
* samožehlící látky
* propojení s elektronikou
Pramen: Týdeník EURO

Popisky:
1) Nejrychlejší kůže? Michael Phelps získal na LOH v Pekingu osm zlatých i díky plavkám LZR Racer.
2) Argentinská návrhářka Julieta Gayosová doplňuje své výtvory o solární panely či MP3 ovladače

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče