Jak jsme na tom s konjunkturou

12. října 2010, 18:51 - Miroslav Zámečník
12. října 2010, 18:51

Komentář

Pečlivým prostudováním situace v sousedním Německu se lze docela snadno dozvědět, jak to doopravdy vypadá s konjunkturou u nás. Pokud totiž něco doopravdy nepokazíme doma, bude ekonomický vývoj přinejmenším ve zpracovatelském průmyslu do značné míry závislý na tom, jak dýchá největší evropská ekonomika. S ní je Česko svázáno tak těsnými vazbami jako žádná jiná země v Evropě. V časech vládních rozpočtových úspor, obezřetného spotřebního chování českých domácností a útlumu ve stavebnictví to vlastně ani jinak být nemůže.

Solidní dynamika

První signál měřící pulz německé ekonomiky přichází z hamburského přístavu. Kontejnerové terminály v ústí Labe poskytují informaci, kterou neradno podceňovat už proto, že značná část obratu je vázána na střední Evropu. Když loni obrat přístavu klesl o 28 procent, nejen Němci věděli, že je zle. Zaměstnanci šli na „Kurzarbeit“, tedy vládou dotované zkrácení pracovní doby, jehož smyslem je uchránit zaškolené pracovní síly před propouštěním. Připojili se k nim i další pracovníci ve firmách, které v zemi druhého nejsilnějšího světového exportéra zásobují globální ekonomiku. Dnes vypadá obraz jinak: mezi Hamburkem a Asií před pár týdny zahájily provoz lodě, které pojmou 14 000 standardních dvanáctimetrových kontejnerů, a terminál jede skoro jako před krizí. Pokud jde o dynamiku, česká data vykazují docela předvídatelnou, nicméně pozoruhodnou shodu s německými. Zpracovatelský průmysl v Německu v srpnu vykázal solidní růst obratu o 10,3 procenta meziročně. Vzestup táhla především zahraniční poptávka, která stoupla o 16,6 procenta, přičemž dynamika prodeje mimo eurozónu činila 20,2 procenta. Zahraniční obchod v eurech se vyvíjí skoro stejně jako ten český v korunách. Vypadá to, jako by integrace Německa se zeměmi EU, které nejsou členy eurozóny, pokračovala. Ve vývozu i v dovozu jsou tempa v obou směrech rychlejší zhruba o šest procentních bodů nad eurozónou, což platí i v celoročním srovnání, byť s nižší dynamikou. Možná důležitější je dívat se na předstihové ukazatele, tedy jak vypadají německé objednávky na nejbližší měsíce. Překvapivě dobře, zejména pokud jde o investiční zboží a zahraniční zakázky, v obou případech hlásí Němci sezonně očištěné srpnové nárůsty o 6,6 až 6,7 procenta.

Žádné mindráky

Německu tedy zatím nedochází dech. Také Česko vypadá v předstihových ukazatelích docela dobře. Kde jsou rizika? Euro vůči dolaru zpevňuje, byť má k rekordním úrovním z léta 2008 ještě dost daleko, a česká koruna posiluje k euru. Ani Němci nejsou vůči kurzovým vlivům imunní. Závislost na Německu není návod na mindrák. To, že Česko vyváží do nejsilnější evropské ekonomiky víc než sousední čtyřikrát lidnatější Polsko, je důkazem něčeho správného, nikoli naopak. Bělorusko vyváží do Německa jednu padesátinu toho, co Česko, což říká o Lukašenkově vládnutí docela dost. Česko je pro Německo asi dvakrát důležitější trh než Japonsko nebo Turecko, dvaapůlkrát než Brazílie, třikrát důležitější než Indie. Jistěže je dobré znát svoje limity. Na rozdíl od Česka mohou Němci globalizovat v měřítku, o němž se nám ani nesní. Stačí si vzít korporátní strategie Volkswagenu s jeho plány na expanzi v Americe, Rusku a Číně, s jeho existujícími továrnami v Brazílii nebo Mexiku, a je každému jasné, že Česko je jenom jedním z kamínků v mozaice. Škodovka sice může dělat superby, které rozdráždí svým poměrem ceny a kvality i ty nejvyšší šéfy ve Wolfsburgu, nicméně globální úvahy se neodehrávají v Mladé Boleslavi. Tady se prostě nerozhoduje o tom, kolik miliard eur z hlediska nezúčastněného pozorovatele utratíte za převzetí Porsche. Kdo se nedostane na vrcholek rozhodovacího řetězce, bude se muset přizpůsobit. Pro ty nemnohé podniky v Česku, které si mohou určit svojí strategii nezávisle, je to výzva. Vůbec by bylo krásné, kdyby si tato země dokázala vydláždit svoji cestu, ale to vyžaduje prvotřídní správu státu, násobně vyšší a mnohem chytřejší podporu vědy i školství a spoustu dalších věcí, které zatím neumíme. Nicméně se asi přes všechna naše selhání shodneme na jednom: v každém případě je lepší vyrábět pod Němci něco, co vysokou kvalitou dráždí, než to, co zahanbuje.

Grafy: Vývoj kurzu eura k dolaru

Německý zahraniční obchod (v tisících eur)

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče