Jak je to s doručovací adresou?

23. ledna 2010, 01:00 - Petra Sýkorová
23. ledna 2010, 01:00

Může si každý zvolit jakoukoliv adresu pro doručování svých písemností? Do našeho domu nosí listonoška poštu pánovi, který tu již několik let nebydlí – nemá tu ani trvalé bydliště, v občanském průkazu má jinou adresu. Mohou z takového stavu pro adresáta vyplynout nějaké komplikace? A (pokud je sám adresát nečinný) může s těmi zbytečně doručovanými písemnostmi něco dělat například majitel domu?

Autor: Martin Siebert

čtenářka P. Riegerová

Úprava doručování soudních a jiných úředních písemností prošla v posledních měsících řadou významných změn. Zatímco o dopadech těchto změn na právnické osoby se vede poměrně široká diskuse, méně se mluví o tom, jakým způsobem se mění postupy pro doručování fyzickým osobám. Z jejich pohledu totiž fakticky nadále zůstává stěžejní doručování písemností v jejich listinné podobě. Nově zavedený princip priority elektronického doručování do takzvaných datových schránek nebude u občanů – fyzických osob pravidlem ještě po dobu přinejmenším několika let. Z tohoto pohledu má pak klíčový význam adresa, na kterou mají být listinné písemnosti doručovány (tedy doručovací adresa).

Do konce června loňského roku byla obecnou doručovací adresou fyzické osoby adresa místa jejího trvalého pobytu. Zákon téměř nepočítal se situacemi, kdy se adresát na této adrese nezdržoval, a vznikal tak poměrně velký prostor pro možnost vyhnout se doručení či dodatečně vyloučit jeho účinky. Od 1. července 2009 má každý poměrně širokou možnost zvolit si doručovací adresu tak, aby pro něj v takto vybraném místě bylo přebírání písemností pokud možno nejjednodušší. Soud či úřad tak bude účastníku řízení doručovat například na pracoviště či místo, kde pobývá dočasně kvůli studiu. Pokud si žádnou adresu pro doručování nezvolí, použije se takzvaná doručovací adresa zákonná. U fyzických osob je touto adresou adresa místa trvalého pobytu anebo, jedná-li se zároveň o podnikatele, adresa místa podnikání.

Údaj o zvolené adrese pro doručování se eviduje v informačním systému evidence obyvatel obdobným způsobem jako adresa místa trvalého pobytu. O zápis zvolené doručovací adresy, její změnu či zrušení je třeba požádat příslušný obecní úřad či úřad městské části. Za doručovací adresu si lze zvolit v zásadě jakoukoliv adresu v České republice. Adresát dokonce nebude povinen žádným způsobem prokazovat, že k objektu na této adrese má právní vztah. (To znamená, že se nebude postupovat tak, jako je tomu u zápisu trvalého pobytu.)

Pro konkrétní řízení si lze zvolit navíc jinou adresu pro doručování, než je zapsána jako doručovací adresa nebo adresa místa trvalého pobytu v evidenci obyvatel, a požádat soud o doručování písemností souvisejících s daným řízením na tuto jinou adresu. Není-li to v rozporu se zákonem či povahou věci, je soud povinen žádosti vyhovět.

Ruku v ruce s touto téměř neomezenou svobodou volby doručovací adresy (jejíž součástí je i svoboda nezvolit si žádnou adresu pro doručování) však kráčí zodpovědnost adresáta za její správnost. To znamená odpovědnost adresáta za to, že na zvolené adrese, a v případě, že si adresu pro doručování nezvolil, na adrese evidované jako adresa místa trvalého pobytu, bude zasílané písemnosti přebírat. Z pohledu odesílatele písemnosti tedy obecně nezáleží na tom, zda se adresát na doručovací adrese skutečně zdržuje a zda si tam vyzvedává zasílané písemnosti či nikoliv.

Ve vztahu k doručovací adrese se totiž uplatní takzvaná fikce doručení. V souladu s touto fikcí platí, že nebude-li adresát zastižen, doručení obyčejné ­písemnosti se stane účinným vhozením do schránky. V pří­padě písemnosti určené do vlastních rukou adresáta se doručení stane (díky uplatnění ­fikce doručení) účinným uplynutím deseti dnů od ­uložení ­písemnosti k vyzvednutí na ­poště. Po uplynutí uvedené lhůty se písemnost určená do vlastních rukou nevrací ode­­sí­lateli, ale vhodí se do schránky adresáta. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se s ní ­adre­sát – třebaže později – seznámí.

Účinky fikce doručení může adresát vyloučit jen tím, že prokáže, že se z omluvitelného důvodu (například pro náhlou hospitalizaci) nemohl s písemností seznámit. Nadále už tedy pro vyloučení účinků doručení nepostačí prokázat, že adresát se v době doručení na adrese místa svého trvalého pobytu nezdržoval. Pro případ delší plánované nepřítomnosti na adrese pro doručování lze proto doporučit její změnu anebo určení jiné osoby zástupcem pro doručování.

Možnost volby obecné doručovací adresy je institutem starým jen několik měsíců. Vzhledem k tomu nepovažujeme za příliš pravděpodobné, že dojde k situaci, ve které by soudní či jiné úřední písemnosti mohly být nadále po dobu několika let neúspěšně doručovány na jinou adresu, než je adresa místa trvalého pobytu či adresátem zvolená doručovací adresa. Pokud se jedná o jiné než soudní či úřední písemnosti, řídí se jejich doručování výlučně vnitřními předpisy poštovního přepravce provádějícího doručení, respektive smlouvou mezi odesílatelem a přepravcem. Při nenalezení adresáta (tedy poštovní schránky s jeho jménem) na adrese uvedené na obálce poštovní přepravce obvykle zásilku vrátí odesílateli jako nedoručitelnou. Vlastník či ostatní obyvatelé domu by tak teoreticky vůbec neměli přijít s těmito zásilkami do kontaktu.

**

Mgr. Anna Szabová, advokátní koncipient HÁJEK ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o.

/em>

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče