Jak eliminovat korupčníky

18. června 2008, 14:37 - James de Candole
18. června 2008, 14:37

Registr lobbistů by měl pokrývat ovlivňování legislativní i exekutivní moci

Myšlenka regulace lobbingu získala nedávno nový impuls. Poté, co vyšel najevo „stravenkový skandál“ - nadnárodní firma nabídla značnou provizi malému grafickému studiu výměnou za zachování daňové odčitatelnosti stravenek, o jejímž zrušení jednala Poslanecká sněmovna. Můžeme spekulovat o tom, proč si nadnárodní společnost objednala lobbistické služby od grafického designéra. Důvodů pro regulaci lobbistů však i bez toho existuje dostatečný počet. Opravdovým problémem je však navrhnout regulaci, která by byla efektivní a spravedlivá.

Stejná pravidla pro všechny

Domnívám se, že dobrou cestou je zavedení registru lobbistů, který by pokrýval ovlivňování jak legislativní, tak exekutivní moci. Registrace by lobbistům usnadnila přístup na ministerstva a do parlamentu, což již funguje v Bruselu. Sankce za odmítnutí registrace by neukládal stát (kromě toho, že přístup neregistrovaných osob do parlamentu by byl obtížnější), ale spíše zákazníci z řad mezinárodních firem, kteří budou preferovat agentury zaměstnávající registrované lobbisty.
Registr by měl obsahovat všechny osoby placené za ovlivňování politických a legislativních rozhodnutí. To však nejsou pouze lobbistické agentury, kterých je v České republice jen několik. Aby byla pro všechny zajištěna stejná pravidla hry, registr by musel zahrnovat i advokátní kanceláře, oborové asociace a lobbisty, jež přímo zaměstnávají velké společnosti.
Registrace by přinesla vyšší rizika a náklady pro lobbisty, kteří se ve své činnosti uchylují ke korupci. Společnost, která by využila služeb neregistrovaného lobbisty, by riskovala poškození pověsti. To by zároveň motivovalo všechny lobbisty, aby se registrovali. To by snad časem vytlačilo nepoctivce mimo systém.

Deklarace zájmů a vazeb

Registrace by měla být doplněna zveřejněním zájmů a vazeb všech registrovaných. Určit, jak přesně by taková deklarace měla vypadat a jak by měla být podrobná, však není snadné. Bylo by rozumné začít na základě dobrovolnosti a postupně požadavky zpřísňovat. Přinejmenším by z registrace měla být jasná identita agentur, jejichž jménem registrovaní lobbisté vystupují - ať už v pozici partnerů, konzultantů, formálních zaměstnanců nebo spolupracovníků využívajících vlastní živnostenský list. To je velmi důležité, pokud má systém zachytit i všechny „lobbisty na volné noze“ obchodující s vlivem, jenž údajně mají na své kamarády-politiky, a zajišťující špinavou práci buď za politiky a jejich poradce, nebo za jinak respektované firmy a agentury, které se jen nechtějí přímo zaplést s korupcí.
Pod pojmem „deklarace zájmů a vazeb“ si můžeme představit například zveřejnění členství v představenstvech a dozorčích radách, v politických stranách, působení ve volených krajských a obecních orgánech nebo práce poslaneckého asistenta či externího ministerského poradce.

Zvyšování transparentnosti

Někdo může namítnout, že většina těchto informací je veřejně dostupná už dnes. Důležité však není to, zda je zveřejňovaná informace tajná (většinou není), ale že je otevřeně deklarovaná a snadno dostupná. Smyslem registru by bylo postupné zvyšování transparentnosti všech osob, které se zabývají placenými lobbistickými aktivitami.
Nedomnívám se však, že by bylo rozumné okamžitě od počátku vyžadovat povinné zveřejňování jmen klientů a finančních informací, což právě projednává Evropský parlament. Aby byla regulace spravedlivá a skutečně nastavovala stejná pravidla hry pro všechny, povinný registr musí zahrnovat maximální počet entit a jednotlivců působících v lobbingu. Je přitom nemyslitelné, že by třeba lobbující právnické firmy souhlasily se zveřejněním svých klientů. Zároveň by však ani nebylo rozumné zavádění dvojího metru - jednoho na lobbistické agentury a druhého na právnické firmy, které lobbují. V souvislosti se zveřejněním finančních informací je zase obtížné určit, kdy právní zastupování překročí hranici a stává se politickým či legislativním lobbingem.

Oborová asociace

Vedle problémů souvisejících s definicí lobbistické činnosti a s nutností stejného zacházení se všemi lobbujícími osobami a subjekty je nutné mít na paměti i tradici rozumné ochrany identity klientů, která je součástí dobré praxe v oborech, jako je právo. Nebylo by šťastné, kdyby se v této oblasti začaly vynucovat povinnosti, které by firemní zákazníky odrazovaly od využívání služeb agentur s dobrou pověstí.
Existuje názor, že samoregulace prostřednictvím založení nějaké oborové asociace by stačila. Domnívám se, že to není zcela pravda. Pro ty, kdo se již dnes sami a dobrovolně řídí vysokými etickými standardy, by bylo členství v takové asociaci přínosem, jen kdyby byla zárukou jejich vynucování i od ostatních. Žádná respektovaná firma by však nechtěla propůjčit svou důvěryhodnost a dobré jméno asociaci, která by nebyla schopná dostát vlastním etickým standardům. Lze si jen obtížně představit, že by se asociace lobbistů mohla stát něčím jiným než pouhým marketingovým cvičením. A v nejhorším případě by taková asociace mohla sloužit i k legitimizování zavrženíhodného chování.

Cesta k cíli

V ideálním případě by volná soutěž mezi poskytovateli lobbistických služeb měla vést k eliminaci korupčníků. Faktem je, že korupčníci mají krátkodobě jasnou konkurenční výhodu před těmi, kdo se chovají eticky. Stručně řečeno, aby byla zajištěna stejná pravidla hry pro všechny, můžeme se buď sami stát korupčníky, nebo se pokusit upozornit na zkorumpovanost jiných, a tím se je snažit vytlačit z trhu. Oba tyto způsoby mají dnes velmi nepříjemné následky - často i právní. Proto by bylo užitečnější nastolit regulační prostředí, v němž by se upozorňování na korupci stalo méně nebezpečnou činností, než je tomu dnes.
Možnou cestou k tomuto cíli je zavedení registru lobbistů, který by obsahoval nejen oficiální lobbistické agentury, ale i všechny další firmy a jednotlivce, kteří komunikují se státními úředníky a politiky kvůli lobbování. Snazší přístup k úředníkům a politikům by představoval pobídku k registraci. A život těch, kdo se obávají transparentního a etického chování, by se zkomplikoval - nadnárodní společnosti by jen obtížně vysvětlovaly, proč si místo řádně registrovaných a transparentních lobbistů najímají služby neregistrovaných prostředníků.

Souvislosti

Registrace by lobbistům usnadnila přístup na ministerstva a do parlamentu.
Sankce za odmítnutí registrace by neukládal stát, ale spíše zákazníci z řad mezinárodních firem.
Registr lobbistů by měl obsahovat všechny osoby placené za ovlivňování politických a legislativních rozhodnutí.
Registrace by měla být doplněna zveřejněním zájmů a vazeb všech registrovaných.
Z registrace by měla být jasná identita agentur, jejichž jménem registrovaní lobbisté vystupují.
Smyslem registru by bylo postupné zvyšování transparentnosti všech osob, které se zabývají placenými lobbistickými aktivitami.
Problémem je navrhnout regulaci, která by byla efektivní a spravedlivá.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče