Jak dát zaměstnanci výpověď pro soustavné prohřešky proti pracovní kázni

17. března 2011, 08:56 - Richard W. Fetter
17. března 2011, 08:56

Zbavit se zaměstnance lze i tehdy, pokud sice neporušil své pracovní povinnosti závažně nebo dokonce zvlášť hrubým způsobem, ale porušuje ji soustavně drobnými prohřešky.

Foto: Profimedia

V praxi spočívá méně závažné porušování pracovní kázně zejména v opakovaných pozdních příchodech do práce resp. předčasných odchodech ze zaměstnání, dále může jít o kouření tabákových výrobků na pracovišti, kde je to zakázáno, a jiné drobné prohřešky proti pravidlům stanoveným obecně závaznými právními předpisy i předpisy vnitřními.

Na rozdíl od závažného porušení povinnosti nebo porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem může zaměstnavatel přistoupit v tomto případě k výpovědi z pracovního poměru jen tehdy, pokud se porušení opakují a mají charakter soustavného porušování. Vymezení soustavnosti zákoník práce neobsahuje a ponechává je proto rozhodování soudů.

Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích dovodil, že o soustavné méně závažné porušování pracovní kázně se jedná, dopustil-li se zaměstnanec nejméně tří porušení, která nedosahují intenzity zvlášť hrubého nebo závažného porušení pracovních povinností a mezi nimiž je přiměřená časová souvislost. Nemusí jít samozřejmě o tři porušení stejné povinnosti. Pokud jde o přiměřenou časovou souvislost, tu lze spatřovat v tom, že jedno porušení pracovní kázně navazuje na druhé (další), že lze hovořit o sledu jednotlivých na sebe navazujících porušení.

Dalším rozdílem oproti výpovědním důvodům vztahujícím se k závažnějším (intenzivnějším) porušením povinností je to, že u výpovědi z pracovního poměru pro soustavné méně závažné porušení pracovní kázně stanoví zákoník práce podmínku předchozího písemného upozornění na možnost výpovědi.

Zaměstnavatel musí zaměstnance upozornit (varovat v tzv. vytýkacím dopisu) na možnost výpovědi v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Výpověď je pak zaměstnanci možno dát jen, jestliže byl v době posledních 6 měsíců před uplatněním výpovědi takto upozorněn.

Zaměstnavatel si musí „pohlídat“, chce-li z uvedeného důvodu rozvázat pracovní poměr výpovědí, aby mezi písemným upozorněním na možnost výpovědi a samotným okamžikem předání (doručení) výpovědi zaměstnanci neuplynula doba delší 6 měsíců.

Pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď ve smyslu § 58 odst. 1 zákoníku práce pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi dověděl. Pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi vznikl.

Nejvyšší soud ČR upřesnil, jak postupovat při sérii opakujících se drobných prohřešků proti pracovním povinnostem: „Při výpovědi z pracovního poměru z důvodu soustavného méně závažného porušování povinnosti zaměstnance (dle ust. § 52 písm. g) část věty za středníkem) neběží dvouměsíční subjektivní lhůta (ve smyslu ust. § 58 odst. 1 zákoníku práce) zvlášť pro každé z méně závažných porušení „pracovní kázně“, která jsou podkladem výpovědi, nýbrž až od okamžiku, kdy se zaměstnavatel dověděl o tom méně závažném porušení „pracovní kázně“, na jehož základě výpověď dává a kterým byla dovršena skutková podstata tohoto důvodu výpovědi.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče