Jak chutnají Vánoce III.

29. prosince 2010, 02:59 - Petra Klíčová
29. prosince 2010, 02:59

Vánoce ale samozřejmě nejsou jen o jídle. Mimo klasických pokrmů se totiž na Vánoce dodržuje spousta zvyků a tradic. Věděli jste například, že v Itálii nosí dárky žena?

Foto: archív Profit

Vedle krůty přinesla Amerika zbytku světa ještě jeden symbol Vánoc, a sice Santa Clause. Tento tlustý mužík s bílým plnovousem, vodopádem bílých vlasů a typickým červenobílým oblečkem se velmi podobá nadělovačům dárků z mnoha zemí západní Evropy, na rozdíl od nich je však marketingově průbojnější. Santu zná každý, ale francouzský otec Vánoc, tedy Papa Noël, finský bělovousý dědeček Velký Ukko, švédský stařeček Jultomten, doprovázený skřítky a trpaslíky, zrzavý Weihnachtsman ze severu Německa či řecký Svatý Basil je dobře známý jen místním dětem. Tradici klasických velebných vánočních mužů, dědů a dědečků známých z většiny zemí Evropy narušuje Itálie. Tady totiž nosí dárky žena. Není však andělsky krásná a ani trochu mladá. Říká se jí čarodějnice Befana a dárky roznáší až 7. ledna. Na leden čekají také děti ve Španělsku, kterým dárky přinášejí tři králové.

O našem Ježíškovi už byla řeč v úvodu. Tak, jako ho dnes z myslí dětí vytlačuje Santa, ohrožoval ho před časem ruský Děda Mráz, který jako by Santovi z oka vypadl. Přijíždí na saních až z Čukotky a doprovází ho vnučka Sněhurka v bílém kožíšku ušitém z hranostajů. Poněkud vtipně se ruské tradice promítly do vánočních oslav na Aljašce, která Rusku kdysi patřila. Dnes se tu samozřejmě slaví Vánoce americké s krůtou, Santou a řetězci žárovek. Na Nový rok si tu však nepřejí „Happy new year“, ale rusky „Mnoga ljeta“ a koledníkům rozdávají pirohy s rybí náplní, kterým částečně zůstalo i ruské jméno, říká se jim „piruk“.

Jak chutnají Vánoce

Jak chutnají Vánoce I.

Jak chutnají Vánoce II.

Proč zdobíme stromeček I když jsou dnes Vánoce vedle Velikonoc považovány za nejvýznamnější křesťanský svátek s tím, že o Vánocích slavíme Ježíšovo narození a během Velikonoc jeho zmrtvýchvstání, mnohé zvyky mají pohanské kořeny. Pohané v době vánoční slavili zimní slunovrat, podobně jako o Velikonocích, v čase jarní rovnodennosti, slavili svátky jara a zrození nového života.

K nástupu nových, silných náboženství či kultur patří právě převzetí a přizpůsobení původních rituálů a posvátných míst vlastní tradici, takzvané přeznačení. Proto se pod křesťanskými kostely často nachází pozůstatky pohanských obětišť a mnohé křesťanské vánoční tradice mají pohanský původ. Během oslav zimního slunovratu pohané zapalovali ohně jako symbol návratu světla. Dnes nám tento oheň připomíná nejen francouzské vánoční polínko, ale také hořící svíčka. Také zvyk zdobit vánoční stromek je inspirován keltským rituálem uctívání stromů a katolická církev ho dlouho považovala za pohanský, a tedy nepřijatelný. Jako první ho přijali protestanti a z Německa se tato móda během 19. století rozšířila do celého světa. Tam, kde jehličnany nerostou, se dnes zdobí palmy či mangovníky. Moderní Vánoce pak zachvátila móda konzumní. Obchody nám vánoční čas usilovně připomínají každým rokem o něco dřív. A to je nejspíš škoda, protože Vánoce ve frontách v nákupních centrech často voní spíš potem, vztekem a bezmocí než jehličím a těšením se z toho, že jedno období končí a jiné, lepší a nové začíná…

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče