Jak čelit rizikům

02. dubna 2008, 16:59 - Zdeněk Husták
02. dubna 2008, 16:59

Spoléhání se na rating cenného papíru není obezřetnou strategii při investování

V posledních měsících bylo mnohokrát opakováno, že současný negativní trend na finančním trhu je či byl nečekaný. A lidé se často pozastavují nad tím, jak je možné, že problémy části obyvatel Spojených států amerických vyvolaly takové široké dopady v globálním měřítku. Tento článek by chtěl přiblížit základní aspekty fungování moderních finančních nástrojů a mechanismus, kterým se riziko nesplácených úvěrů domácnosti, například z amerického středozápadu, může negativně projevit v hospodaření banky ve střední Evropě.

Regulační požadavky

Vrátíme-li se do sedmdesátých let minulého století, kdy rozvoj finančních trhů přinesl řadu nových technik, kterými se finanční instituce snažily snížit rizika, jimž čelí. Motivaci k využívání těchto nových technik přineslo také několik krizí na finančním trhu, například mexickou, a rostoucí regulační požadavky zaváděné v reakci na ně. Jedním z tehdy zavedených regulačních nástrojů byl i koncept kapitálové přiměřenosti uplatňovaný ve vztahu k bankám a jemu podobný, jenž se týkal solventnosti a byl používaný v pojistném sektoru. Tyto požadavky na kapitálovou přiměřenost, respektive solventnost, jednoduše řečeno znamenaly, že banka mohla poskytnout jen takový objem úvěrů, aby její kapitálové zdroje pokryly stanovenou část. U poskytnutých úvěrů se přitom zohledňuje rizikovost dlužníka a u kapitálových zdrojů jejich kvalita (likvidita, splatnost). Obdobný princip se uplatňuje u pojišťoven, které mohou pojistit jen tolik rizik, aby ze svých kapitálových zdrojů (technických rezerv) mohly pokrýt stanovenou část potenciálních pojistných závazků. Principem těchto regulačních opatření je tedy určité „poměřování“ kvantifikovaných rizik, kterým finanční instituce čelí, s dostatečnými finančními zdroji, jež mají k dispozici. Aby jejich podnikání bylo dostatečně obezřetné a nebraly na sebe neadekvátně velká rizika.
Nové finanční techniky jednak přinášejí pro tyto instituce možnost, jak převést část rizik na někoho jiného, jednak umožňují určité navýšení jejich zdrojů. Využitím těchto technik vzniká možnost poskytovat větší objemu úvěrů či pojišťovat více rizik, což je určitě velmi pozitivní pro další rozvoj podnikání finančních institucí.

Podstata finančních nástrojů

V čem vlastně spočívají tyto finanční techniky? Jde zpravidla o strukturované finanční nástroje ve formě cenných papírů nebo derivátů, které jsou vytvořeny v rámci procesu takzvané sekuritizace, a jejich pokladem jsou například úvěry či půjčky poskytnuté bankami nebo různá pojištění upsaná pojišťovnami. Takto vzniklé finanční nástroje jsou nabízeny přímým investorům a v posledních letech se velmi rozšířil i sekundární trh s nimi.
Proces vytvoření takového finančního nástroje k přenosu rizik je poměrně jednoduchý a ukážeme jej na příkladu banky poskytující domácnostem hypoteční úvěry na vlastní bydlení. V tomto případě banka na počátku sestaví portfolio relativně stejnorodých hypotečních úvěrů, které prodá speciálně k tomuto účelu zřízené společnosti (special purpose vehicle, SPV). Tato společnost vydá kvůli financování nákupu těchto úvěrů dluhové cenné papíry, které nabídne investorům. Výplata výnosů a jmenovité hodnoty těchto dluhopisů se odvíjejí od splácení pokladových hypotečních úvěrů původními dlužníky. Konkrétní konstrukce podmínek výplaty výnosů a jmenovité hodnoty jsou upravené v emisních podmínkách dluhopisu. Investoři při vydání těchto dluhopisů zaplatí SPV společnosti emisní kurz, a ta následně použije takto získané prostředky na zaplacení kupní ceny za úvěrové portfolio bance, která hypotéční úvěry původně poskytla. Takto je přeneseno úvěrové riziko dlužníků, které původně nesla banka, jež poskytla hypotéční úvěry, na investory do cenných papírů vydaných SPV. Banka zároveň získá finanční prostředky na své další podnikání, například na poskytnutí dalších hypotečních úvěrů.

Role banky

Pro investory, kteří se rozhodnou koupit cenné papíry, jež jsou vydávány v rámci sekuritizace, jsou nesmírně důležité informace jak o samém cenném papíru a jeho emitentovi, tak o hypotečních úvěrech. Přičemž jejich splácení a bonita dlužníků jsou klíčové pro určení výnosů a rizik zachycených v těchto cenných papírech. To se následně promítne i do ceny, kterou jsou investoři ochotní za tyto cenné papíry zaplatit. Standardním řešením pro získání a vyhodnocení těchto informací je zpracování ratingu na danou emisi dluhopisů vydávaných SPV. Rating slouží investorům jako vodítko pro rozhodování a umožňuje určitou orientaci i investorům, kteří nejsou příliš obeznámení se specifiky a možnými riziky daného úvěrového portfolia, nebo vůbec nemají zkušenosti či znalosti z oblasti poskytování hypotečních úvěrů. Role banky, která úvěry původně poskytla, však zpravidla vydáním cenných papírů ze strany SPV a inkasem financí za prodané úvěrové portfolio nekončí. Banka nadále obsluhuje hypoteční úvěry, které původně poskytla - obstarává komunikaci s dlužníky, inkaso splátek úvěrů a tak dále -, a často také zajišťuje administrativu a řízení SPV. Za určitých podmínek může tato banka, případně i jiná finanční instituce, poskytnout SPV záruku za splacení všech nebo jen části výnosů či jmenovité hodnoty dluhopisů, které SPV vydalo případně může poskytnout úvěr (takzvaný credit enhancement).

Nesplácení hypoték

V rámci popisu sekuritizace bylo zmíněno, že splatnost výnosů a jmenovité hodnoty dluhopisů vydaných SPV, které si investoři nakoupili, se odvíjí od splácení hypotečních úvěrů jejich dlužníky. V případě „výpadků“ ve splácení úvěrů nastupuje zpravidla ručení banky, která původně poskytla úvěry. Rozsah tohoto ručení či poskytnuté úvěrové pomoci však nemusí být a často není v takovém rozsahu, v jakém v současnosti nastává nesplácení původních hypotečních úvěrů. Proto v případě velké krize, během níž většina dlužníků původních hypotečních úvěrů nesplácí včas anebo vůbec, může nastat, že investorům, kteří si koupili dluhopisy emitované SPV, nejsou vypláceny ani výnosy, ani jmenovitá hodnota dluhopisu. Investoři, na které bylo sekuritizací přeneseno úvěrové riziko dlužníků z hypotečních úvěrů, proto musejí nést ztrátu, již by bez sekuritizace musela nést banka, která hypotéky původně poskytla.
O tom, že masivní ztráty investorů nejsou hypotetickým příkladem, svědčí i současná situace na finančním trhu. Samozřejmě, že odpovědnost za volbu investice je vždy na konkrétním investorovi - na jeho zhodnocení informací, které má k dispozici, na averzi k riziku a na znalostech a zkušenostech s daným druhem investic. V případě investic do cenných papírů vydaných v rámci sekuritizace patří bezesporu mezi potřebné vlastností obezřetného investora i určitá zkušenost s trhem podkladových aktiv, která jsou do nově vydávaných cenných papírů „zabalená“. Spoléhání se na rating daného cenného papíru bez znalosti podkladových rizik, důkladného seznámení se s emisními podmínkami a rozsahem záruk souvisejících s cenným papírem, nemusí být a jak se aktuálně ukazuje, ani není dostatečně obezřetnou strategii při investování.

Diagram:
Proces vydání cenného papíru v rámci sekuritizace

Prodej portfolia hypotečních úvěrů Vydání dluhopisů s příslušným ratingem a jejich upsání investory
Banka Speciální účelová společnost (SPV) Investor
Platba od SPV za portfolio hypotečních úvěrů Platba od investorů za dluhopisy
Poskytnutí „záručního“ úvěru bankou Výplata výnosů a jmenovité hodnoty dluhopisu

Účinek nových finančních technik

Přinášejí pro finanční instituce možnost, jak převést část rizik na někoho jiného.
Umožňují určité navýšení zdrojů finančních institucí.
Umožňují poskytovat větší objemu úvěrů či pojišťovat více rizik.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče