Jak bohatnou bohatí

28. června 2004, 00:00 - DANA RYBÁKOVÁ
28. června 2004, 00:00

O velmi majetných lidech se většinou mluví jako o "horních deseti tisících". Vloni jich Česko mělo přesně tolik, letos je jich o poznání víc. Po světě běhají miliony bohatých. A způsoby, jakými svůj majetek rozmnožují, se postupně mění.

Obraz Pabla Picassa (Akt s náhrdelníkem) byl nedávno vydražen v Londýně za téměř 740 mil. korun

O velmi majetných lidech se většinou mluví jako o „horních deseti tisících“. Vloni jich Česko mělo přesně tolik, letos je jich o poznání víc. Po světě běhají miliony bohatých. A způsoby, jakými svůj majetek rozmnožují, se postupně mění.

Hovoří-li se v Česku o bohatých lidech, padají většinou stále stejná jména: uhlobaron Viktor Koláček, ropný magnát Karel Komárek, většinový vlastník skupiny PPF Petr Kellner, spoluvlastník Bontonu Martin Kratochvíl, spoluzakladatel finanční skupiny Patria Zdeněk Bakala, šlechtic Karel Schwarzenberg, zpěvák Karel Gott či hokejista Jaromír Jágr. V přehlídce by se dalo pokračovat, ale přesto by vyjmenovaní tvořili jen zlomek skutečného počtu lidí s nezanedbatelným jměním žijících v tuzemsku. Česko má totiž více než jedenáct tisíc „dolarových“ boháčů, tedy lidí, jejichž čistý majetek přesahuje jeden milion amerických dolarů. Vyplývá to ze studie společností Capgemini a Merrill Lynch, která mapuje počet a chování velmi bohatých lidí v 68 zemích světa. Jde o země, na které připadá 98 procent světového hrubého domácího produktu. Do majetku (čistého jmění) nejmajetnějších se v rámci studie započítávají finanční investice, hotovost, investice do nemovitostí (s výjimkou soukromých rezidencí). Zdrojem informací jsou národní banky jednotlivých států, Mezinárodní měnový fond, Světová banka a kapitálové trhy.

HORNÍCH JEDENÁCT TISÍC

Česká republika přitom patří do desítky zemí, které zaznamenaly největší přírůstek lidí s majetkem přesahujícím milion dolarů. K deseti tisícům na konci roku 2002 jich vloni přibyla více než tisícovka, což je dvanáctiprocentní přírůstek. „V Česku je stálý příliv zahraničních investic, příznivý růst hrubého domácího produktu a dobré možnosti pro akumulaci kapitálu,“ vysvětluje, proč se v tuzemsku bohatí tak množí, Patrik Horný, generální ředitel Capgemini pro Českou republiku. Lépe je na tom v Evropě jen Španělsko, které v rámci EU patří už několikátý rok mezi země s nejrychleji rostoucí ekonomikou. Bohatých lidí tam meziročně přibylo osmnáct procent a tvoří skupinu o 129 tisících lidí. Zbytek našich souputníků na jednotném trhu se kvůli recesi, vysokým daním a celkově ne zrovna růžové hospodářské situaci v produkci nových dolarových milionářů nijak zvlášť nevyznamenal.

HOTOVOST NENESE

Staré přísloví říká, že peníze lze rychle získat, ale ještě rychleji ztratit. Bob Doll, prezident a ředitel investičního oddělení Merrill Lynch Investment Managers, upozorňuje, že bohatí jsou obvykle prozíravými investory. „Vloni se zachovali velmi chytře. Na celém světě investovali především do cenných papírů, které překonaly svou výnosností ostatní aktiva,“ řekl. Patrik Horný se naopak domnívá, že většina prozíravých investorů vloni těžila hlavně z výrazného nárůstu hodnoty stávajících i dodatečných akciových investic, protože vnější podmínky na trhu cenných papírů se stabilizovaly. Bohatí lidé se mezi prvními obrátili zády k nízkovýnosovým cenným papírům s fixním příjmem. V ohnisku jejich zájmu se začaly opět ocitat akcie, specializované investiční instrumenty a alternativní investice (například ropa, hedge fondy, obchod s měnami). Právě význam alternativních investic v posledních letech výrazně stoupá. Z tříprocentního podílu v portfoliích hodně bohatých lidí v roce 1999 se rozrostly až na třináctiprocentní podíl vloni. Zajímavé uložení majetku pro ně představují také investice do nemovitostí. N aopak peníze na účtech nejsou přitažlivé, protože vydělávají málo. Zatímco ještě v roce 2002 tvořily hotovost a vklady plnou čtvrtinu finančního majetku velmi bohatých lidí, vloni se jejich podíl smrskl na deset procent. Zato přitažlivost cenných papírů se téměř zdvojnásobila. Boháči vlastně vzali hotovost a koupili za ni akcie.

ČEŠI JSOU KONZERVATIVNĚJŠÍ Co platí obecně ve světě, nemusí platit v jednotlivých zemích. „Zatím neexistují žádné přesné statistiky, ale z našich zkušeností lze říci, že domácí bohatí investoři jsou konzervativnější než jejich zahraniční protějšky,“ říká Jan Schiesser ze společnosti Atlantik FT . To znamená, že investují rozhodující část svých finančních prostředků do dluhopisů, v menší míře pak do akcií se stabilní dividendovou politikou. „Pouze malá část investic směřuje do takzvaných hedge fondů a jen nepatrný podíl do krátkodobých spekulací,“ dodává Schiesser. Zkušenost s bohatými klienty, kteří investují převážně do termínovaných vkladů, dluhopisů a smíšených fondů, má Markéta Dvořáčková z Citibank. Oblíbené jsou také nákupy nemovitostí, převážně bytů, pozemků nebo činžovních domů. „V zahraničí bude vyšší poměr investic do finančních produktů a menší poměr do nemovitostí než u nás,“ odhaduje Dvořáčková. Mluvčí eBanky Pavla Paseková dodává, že vedle financí a realit se v tuzemsku už dnes investuje i do umění. BOHÁČ JAKO FIRMA Kromě míst, kde se peníze nejlépe zhodnocují, se mění i celkové požadavky bohatých lidí na obsluhu. Podle Horného se začínají stále více chovat podobně jako institucionální investoři. „Od služeb očekávají sofistikovaný odhad rizika, dynamické řízení investičního portfolia, dlouhodobou výnosnost a kvalitní investiční doporučení,“ říká Horný. To přirozeně „Nejbohatší rodiny světa často vytvářejí až stoleté plány, v nichž se nahlíží na členy rodiny podobně jako na obchodní divize velkých korporací,“ uvádí Patrik Horný, generální ředitel Capgemini pro ČR. klade podstatně vyšší nároky na poskytovatele příslušných služeb. Jejich ceny přitom musejí zůstávat v jiné relaci, než když obsluhují velkého institucionálního investora. Otázka je, zda bohatý Čech najde u tuzemských institucí dostatečnou šíři možností, jak svůj majetek nejen udržet, ale také rozmnožit. „Lze říci, že ano svýjimkou hedge fondů a fondů zaměřených na reality,“ konstatuje Schiesser. Nabídku finančních služeb považuje za stále více srovnatelnou se zahraničím iDvořáčková. „Vzahraničí jsou však k dispozici i velmi specializované produkty, například art advisory pro investování do umění,“ říká. Tuzemští majetní však nemají nejmenší problém oslovit zahraniční investiční firmy. Koneckonců není výjimkou, že tyto společnosti aktivně vyhledávají klientelu a osloví je samy. Po vstupu Česka do Evropské unie je to z pohledu firem sídlících v Unii ještě jednodušší než dříve. OD JISTOTY K VYŠŠÍMU ZHODNOCENÍ

Přestože odborníci považují movité české klienty za poměrně konzervativní, lze i v jejich chování vysledovat schopnost podstupovat postupně větší rizika s vidinou vyššího zhodnocení. Jednoznačný trend z jistých depozit do produktů s vyšším rizikem a možným výnosem pozoruje v uplynulých pěti letech Dvořáčková. Investiční trend v posledních letech výrazně ovlivnil vývoj akciových trhů. „V době jejich růstu byl podíl investic vyšší než v posledních dvou letech, protože po splasknutí technologické bubliny a korekci všech akciových trhů se investoři vrátili k bezpečným dluhopisům. Jejich atraktivnost ještě zvýšily klesající úrokové sazby,“ upozorňuje Schiesser. Vloni však stejně jako ve světě přišly ke slovu akcie. A jak vypadá možná předpověď na příštích pět let? „Očekávám, že v souvislosti se všeobecně rostoucí znalostí finančních nástrojů a možností a postupným seznamováním se klientů s různými instrumenty poroste podíl investic do hedge a realitních fondů. Cílem je více rozložit riziko. Vůči dnešku by se měl relativně zvýšit podíl akcií či akciových fondů, protože investoři budou klást větší důraz na dlouhodobý růst a budou tolerantnější ke krátkodobým poklesům,“ odhaduje Schiesser.

STOLETÉ PLÁNY NA BOHATSTVÍ Získání, ale hlavně udržení a rozmnožování bohatství je věcí celých generací a záleží vždy na tom, jak právě ta současná s majetkem zachází. Jednou z věcí, které lze na chování bohatých cizinců vysledovat je podle Horného fakt, že se péče o majetek stává záležitostí více generací. „Nejbohatší rodiny světa často vytvářejí až stoleté plány, v nichž se nahlíží na členy rodiny podobně jako na obchodní divize velkých korporací,“ dodává Horný. To, že uvažují daleko dopředu, představuje impulz pro růst poptávky po špičkových investičních službách. Čeští boháči se podle zkušeností společnosti Atlantik chovají úplně stejně. „Není jediný důvod, proč by se měli chovat jinak. A neplatí to pouze pro ty nejbohatší klienty,“ tvrdí Schiesser. Opačné zkušenosti má však Dvořáčková. „Pro české boháče jsou často i tři roky dlouhodobý horizont,“ říká. Bohatství nemusí vždy znamenat jen honbu za nejvýhodnějším investováním peněz. „Mezi klienty máme desítky majitelů firem, kteří často navázali na přerušenou tradici a ve druhé, někdy i třetí generaci budují rodinný podnik. Nebo založili zcela novou firmu a postupně vytvářejí její tradice. Z našich průzkumů vyplývá, že zájmem majitelů takových firem je dlouhodobý rozvoj jejich podnikání. Často ve svém regionu aktivně podporují tamní společenské dění jako mecenáši či sponzoři nejrůznějších aktivit,“ tvrdí Paseková. NEJVÍCE SE LÍHNOU VE SPOJENÝCH STÁTECH

Sponzoring a podporu nevýdělečných prospěšných aktivit ostatně považují za svého druhu povinnost boháči všude. Jejich řady i bohatství rok co rok rostou. N a konci loňského roku bylo podle zprávy Capgemini a Merrill Lynch ve světě přibližně 7,7 milionu lidí s finančním majetkem za více než milion amerických dolarů. Oproti předloňsku jich přibylo půl milionu. Všichni dohromady vlastní bohatství 28,8 bilionu dolarů. Nemovitosti, v nichž tito lidé bydlí, se do jejich jmění v tomto případě nezapočítávají. N ejvětší koncentrace boháčů je ve Spojených státech, kde jich na konci loňského roku žilo 2,3 milionu, což je o čtrnáct procent více než předloni. Zajímavým tempem přibývá majetných lidí také v Číně, kde se jejich počty meziročně zvedly o dvanáct procent, a v Indii, kde jich přibylo 22 procent. Evropa, Latinská Amerika zaznamenaly mnohem skromnější přírůstky.

**EVROPA RADĚJI VYBÍRÁ DANĚ

Lidé s velkým majetkem jsou v Evropě v průměru méně bohatí než Severoameričané. Na vině je restriktivní politika u daní z příjmů, která brání výraznější akumulaci osobního bohatství. Takže 2,6 milionu bohatých Evropanů vlastní majetek za 8,7 bilionu dolarů. Jejich počet se vloni zvýšil o 2,4 procenta. I v rámci Evropy však existují dynamičtější výjimky. Patří k nim již zmíněné Španělsko, Rusko a také Česká republika. Latinská Amerika dopadla lépe než předloni. I když počet jejích boháčů nerostl nijak překotně a stejně pozvolně se rozmnožoval i jejich majetek, má právě tento region nejvyšší průměrnou hodnotu majetku na osobu. Trend růstu světového bohatství by měl pokračovat. Autoři studie předpovídají, že majetek sledovaných osob poroste v příštích letech průměrně o sedm procent ročně. V roce 2008 pak překročí hranici čtyřiceti bilionů dolarů. Před osmi lety, kdy Capgemini a Merrill Lynch s výzkumem výskytu a chování velmi bohatých lidí začaly, měli lidé s velkým majetkem ve svých rukách přes devatenáct bilionů dolarů.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče