Jádro, nebo voskovice

28. října 2010, 17:58 - Vadim Fojtík
28. října 2010, 17:58

ČEZ kvůli poklesu poptávky po elektřině nemusí s obnovou elektráren spěchat

„Tak co chlapi, už máte nakoupenou zásobu svíček?“ volal na novináře před několika lety při novoročním večírku ČEZ jeden z manažerů této firmy. Reagoval mimo jiné na prohlášení tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Martina Římana. Ten totiž tvrdil: hrozí reálné nebezpečí, že Česku může již v roce 2010 chybět elektřina, pokud se nezrychlí obnova zastaralé výrobní základny ČEZ, jinak řečeno dostavba Temelína. „Být vámi, tak si místo našich akcií raději koupím podíl ve firmě, která vyrábí voskovice, je to perspektivnější,“ pokračoval v nadsázce zmíněný manažer.

Strašák Říman

Římanova hrozba byla poněkud přehnaná. I s přihlédnutím k tomu, že jeho rétorika měla především rozhýbat tehdejší zástupce Strany zelených, kteří jako jediní ve vládní koalici plánovanou výstavbu Temelína brzdili. Střídmější odhady totiž hovořily o tom, že krizová situace s nedostatkem proudu nastane teprve v letech 2015 až 2020, tedy pokud se obnova dosluhující výrobní základny nezrychlí. „Naše výpočty zhruba z let 2004 až 2006 nasvědčovaly tomu, že bez dostavby Temelína a dalších elektráren nebude Česko schopno zajistit poptávku po elektřině z vlastních zdrojů. I proto začal ČEZ chystat projekt dostavby a současně se snažil přesvědčit o správnosti svého rozhodnutí politiky. Bylo nutné postupovat rychle,“ vzpomíná zdroj, který se takových jednání zúčastnil. A skutečně, jen co z vlády zmizeli zelení, nově nastoupivší Fischerův kabinet projekt dostavby Temelína podpořil. ČEZ poté přišel s prohlášením, že dodavatele dalších bloků Temelína chce vybrat v březnu 2012, o dva roky později začne stavět a o dalších šest let později začnou nové reaktory v ideálním případě dodávat elektřinu do sítě. Již tehdy byl plán ČEZ na dostavbu Temelína hodnocen jako velmi ambiciózní a časově napjatý. Potvrdilo se to před několika týdny, kdy ČEZ a bezpečnostní rada státu potvrdily, že celý harmonogram se posouvá minimálně o rok. Hovoří se ale i o několika letech.

Není kam spěchat

V této souvislosti je však nutné upozornit na jednu důležitou maličkost. ČEZ, na rozdíl od doby před několika lety, není v situaci, kdy by musel s výstavbou nových zdrojů tolik pospíchat. Především kvůli odbytovým potížím průmyslových firem se totiž spotřeba elektřiny v průběhu loňského roku propadla na svoji úroveň před čtyřmi až pěti lety. „Je více času na přípravu a výstavbu nových zdrojů,“ komentuje aktuální stav mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. „Ekonomická krize má i své pozitivní stránky,“ dodává současně. Letos sice tuzemská poptávka po dlouhé době meziročně vzrostla, na úroveň před příchodem ekonomické krize se ale dle odhadů odborníků spotřeba elektřiny dostane nejdříve za tři čtyři roky. S výstavbou nových zdrojů proto není kam pospíchat. Naopak se ukazuje, že zpoždění tendru o rok a víc může vyhovovat společnosti ČEZ. A to hned z několika důvodů. Firma má více času na sepsání podmínek do zadávací dokumentace tendru tak, aby byly skutečně neprůstřelné a nenapadnutelné. Současně může doufat, že do doby, než začne stavět, se vzpamatují trhy s elektřinou a její cena opět začne stoupat. Vyšší bude tím pádem i zisk ČEZ, který bude možné obratem vložit do výstavby jaderných bloků. A navíc, ČEZ před časem upozornil, že by se velmi rád podílel na výstavbě nových atomových elektráren i v Polsku, Maďarsku či na Slovensku. Takovou operaci ale není schopen utáhnout finančně sám a bude potřebovat minimálně jednoho silného partnera. Podobná jednání ale bývají velmi složitá a časově náročná. Více času se může hodit. ČEZ oznámí zpoždění tendru na dostavbu Temelína a důvody, které jej k tomu vedly, zhruba do poloviny listopadu. Dle informací týdeníku EURO účastníci tendru vedení ČEZ upozornili, že pokud chce vyrábět elektřinu v nových temelínských blocích v původně stanoveném termínu, tedy v roce 2010, musí si do konce letošního roku objednat některé komponenty nutné pro stavbu jaderné elektrárny. „S obdobnými požadavky přišli všichni tři účastníci tendru. Jednalo se především o varnou nádobu reaktoru. Na to jim ČEZ odpověděl, že jen stěží může objednávat, když nezná vítěze tendru,“ sdělil dobře informovaný zdroj.
O zakázku na dostavbu dvou bloků Temelína za několik set miliard korun soutěží ruský Atomstrojexport, jenž vystupuje v konsorciu se Škodou JS a ruskou společností Gidropress, francouzská Areva a americký Westinghouse.

Rusy Temelín nezajímal

Ostatně když před několika týdny, tedy v době, kdy se potvrdily informace o prodloužení tendru na dostavbu Temelína, vypravil do Moskvy na pracovní návštěvu ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, všichni čekali, že se konkurz stane jedním z ústředních témat jednání. „Něco ve stylu: tak nám teda řekněte, jak to s tím Temelínem je, že chcete z tendru vyhodit ruského zájemce,“ popsal obavy z jednání jeden z jeho účastníků. Nakonec, poněkud překvapivě, o Temelínu nepadla ani zmínka. „Ani slovo,“ konstatoval Kocourek. Současně však dodal: „Kdo ví, co se ale bude dít, až se vydám do Washingtonu.“ Tam se chystá za několik týdnů. Poněkud znepokojeně sledují informace o zpoždění tendru na dostavbu Temelína firmy, které se do něj přihlásily. Paradoxní je to právě s ohledem na to, že jsou jednou z příčin zpoždění harmonogramu. Týdeník EURO oslovil dva ze tří zájemců, a ti shodně tvrdí: roční až dvouleté zpoždění v tendru není velká tragédie a jsme schopni to bez problému ustát. Pokud ale bude delší, prodraží se naše náklady na účast ve výběrovém řízení. I kvůli tomu, že musíme platit speciální týmy. Celkové náklady by se mohly v případě většího zpoždění zvýšit o desítky milionů korun.

Pečlivá příprava

Navzdory zpoždění tendru se ale ČEZ na výstavbu Temelína pečlivě chystá. Krom jiného utlumil další významné investice, především do expanze v zahraničí, pečlivěji zvažuje i budování některých domácích projektů. Firma například před časem oznámila pozastavení plánovaného projektu výstavby paroplynové elektrárny ve Chvaleticích. „Kvůli útlumu vlastních investic byl projekt paroplynové elektrárny pozastaven a čeká se, jak bude dál naloženo s touto lokalitou,“ upozornil ředitel divize obchod ČEZ Alan Svoboda. Energetická firma, která ve Chvaleticích provozuje uhelnou elektrárnu, vyčlenila tuto lokalitu do samostatné společnosti, kterou buď prodá nebo vymění za nějaké jiné aktivum. Mnohem citelnější je ale omezení financí na zahraniční akvizice. Investice do cizích energetických firem jsou totiž dle informací, kolujících po tuzemském energetickém trhu, mírně řečeno za očekáváním managementu ČEZ. Členové nejvyššího vedení energetické firmy je sice vychvalují jako velmi výnosné, trošku jinak ale vyznívají závěry studie společnosti Candole Partners. Ta totiž tvrdí, že devadesát procent zisku energetická společnost stále vytváří na domácím trhu. Hlavním důvodem je prý především špatná platební kázeň odběratelů na Balkáně a také nižší marže u nových investic. Firma Candole uvedla, že čistý zisk ČEZ dosahuje v Česku zhruba dvavadvaceti procent, sedmi v Maďarsku a na Slovensku a tří procent v Rumunsku a Bulharsku. Vypadá to tedy, že umístění elektrických hodin do několikametrové výše v rizikových čtvrtích bulharské metropole Sofia zatím nemá tak velký přínos, jak se očekávalo. ČEZ v této souvislosti oznámil, že se chce soustředit na konsolidaci svých zahraničních aktivit. Pokud se mu to podaří, měly by v následujících letech vydělávat mnohem více peněz. I z toho důvodu se nějaký ten rok ve zpoždění výstavby Temelína ztratí.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče