Jádro jako přechod k obnovitelným zdrojům nedává smysl

28. března 2011, 08:00 - Dalibor Dostál
28. března 2011, 08:00

Česko by mohlo v roce 2050 pokrývat až 94 procent spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, říká Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace.

Foto: archiv

Jaká je perspektiva dalšího využití jaderné energie po událostech v Japonsku?

Veskrze špatné. Fukušima je již v tuto chvíli druhou nejvážnější civilní jadernou havárií v dějinách (po Černobylu), a bohužel stále ještě pokračuje. Černobyl rozvoj jaderné energetiky v podstatě zastavil. Fukušima velmi pravděpodobně ukončí současné rozpačité pokusy o jadernou renesanci, která se zejména v Evropě podobá spíše resuscitaci. Nejde ani tak o to, že by politici stavbu nových reaktorů zakazovali. Především se nenajde nikdo, kdo by měl odvahu do nich investovat.

Jaké jsou alternativy k jaderné energetice?

Určitě ne uhlí a ropa. Z dostupných alternativ je zejména v českých podmínkách klíčové zvyšování energetické účinnosti a zateplování. Česko má druhou nejvyšší energetickou náročnost ekonomiky v Evropě. To je první a nejdůležitější krok. Téměř 100 procent výroby elektřiny, a jádro se k prakticky k ničemu jinému nepoužívá, dokážeme i bez nových reaktorů a uhelných elektráren pokrýt z obnovitelných zdrojů.

Obnovitelné zdroje ale zatím nejsou cenově konkurenceschopné s klasickými energetickými zdroji.

Již v tuto chvíli je výroba elektřiny z některých obnovitelných zdrojů, např. větru a vody, levnější než elektřina z jádra a uhlí. S dosavadním trendem se křivky ceny elektřiny z fotovoltaiky, která je nyní nejdražším obnovitelným zdrojem, a z uhlí protnou do deseti let. Takže ano, ekonomicky životaschopné jsou. Náš návrh časového plánu zavádění čistých technologií počítá s výrobou 50 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2035, s 94 procenty v roce 2050.

Někteří odborníci vnímají jádro jako most k alternativním energiím do doby, než budou cenově konkurenceschopné. Může atomová energie sehrát tuto úlohu?

Technicky to jistě proveditelné je, ale nedává to smysl ani ekonomicky, ani z hlediska ochrany životního prostředí. Pokud vezmeme v úvahu všechny externality výroby energie z různých zdrojů, jako vhodné „přechodové palivo“ vychází spíše zemní plyn. Navzdory tomu však počítá náš energetický scénář se snižováním jeho spotřeby oproti současnosti. Limitujícím faktorem je především dožívání současných fosilních a jaderných zdrojů, nikoliv problémy se zaváděním těch obnovitelných.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Víte, kdo vlastní vaši banku? Ital, Rus, Rakušan, nebo Čech?
Jak napsat správně CV, aby vás pozvali na pohovor
Jak přijímat a posílat balíky do zahraničí aneb kdy se platí DPH a clo?
Která 3 slova zachránila před pěti lety euro?
Zdraží v roce 2018 energie? A je dobré si cenu elektřiny nebo plynu fixovat?
Auta
BMW Z4 Concept byl neoficiálně odhalen těsně před premiérou…
Hyundai ukázal nástupce vodíkového crossoveru ix35. Příští rok dorazí také do Evropy
Volvo, Peugeot, Fiat a další vynechají autosalon ve Frankfurtu. Jsou to pro ně vyhozené peníze
Měření rychlosti na D1 v úseku Psáře – Soutice bezpečnost nezlepšilo a policie i MDČR to ví
Sháníte dvanáctiválcové kombi? Aston Martin vám ho prodá, praktické ale moc není
Technologie
Bitcoin přišel o rekord. Kryptoměnou Ethereum už proudí více transakcí
ČTÚ chce regulovat. Zjistil, že si mobilní operátoři málo konkurují
AMD vydalo speciální ovladač pro horníky. Zrychluje těžbu Etherea na Radeonech
Firefox x64 už je pro uživatele Windows výchozí. Je bezpečnější a stabilnější
AMD Ryzen 3 1200 a 1300X – Čtyřjádra za skvělé ceny (uživatelská recenze)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít