Jádro ano, ale bezpečnější

17. března 2011, 12:17 - Blanka Růžičková Euronews a.s.
17. března 2011, 12:17

Dvě třetiny dotázaných nevidí důvod k zavírání elektráren

Měl by být vzhledem k událostem v Japonsku přehodnocen přístup k jaderné energetice?

  • Ano 24,6 %
  • Ne 66,6 %
  • Nevím, nedokážu posoudit 8,8 %

Události v elektrárně Tukušima poškozené při katastrofálním zemětřesení v Japonsku a zejména pak následnou vlnou tsunami nejsou důvodem k úplnému přehodnocení přístupu k jaderné energetice. Myslí si to dvě třetiny těch, kteří minulý týden odpověděli na anketní otázku Manažerského barometru. „Jádro“ podle nich zatím nemá alternativu. Kromě toho nelze na základě jedné, navíc zcela výjimečné havárie dělat ukvapené závěry. „Nemá být přehodnocován přístup, ale přijata náležitá opatření,“ shrnuje jeden z respondentů. Pro některé je naopak neštěstí důkazem, že jsou elektrárny poměrně dobře zabezpečeny. „O vysokém standardu svědčí to, že i přes katastrofu, která Japonsko postihla, nenastalo žádné jaderné harakiri.“ Podobně vyznívá i tento komentář: „Elektrárny v podstatě vydržely nápor živlů, který se stěží v tomto rozsahu ještě někde objeví.“
Většina manažerů však zabezpečení nepovažuje za stoprocentní a nutnost zvýšení ochrany elektráren zmiňuje. Prověřit by se podle nich měly záložní zdroje energie či spolehlivost zabezpečovacích systémů. „Ve Fukušimě měli tři, a všechny zklamaly, což nikdo nečekal,“ upozorňuje jeden účastník ankety. Mnozí obhájci jádra se obávají vlny odporu proti jaderné energetice. Ta podle nich povede k zablokování další výstavby elektráren nebo k uzavření těch, jež jsou nyní v provozu: Tažení proti jádru zpozdí další modernizační práce a vývoj technologií pro další využívání vyhořelého jaderného paliva. Někteří navíc očekávají přitvrzení protijaderného lobbingu. „Přehodnocení přístupu k jaderné energetice v Evropě by bylo klasickou ukázkou hysterie a manipulace,“ uvádí se v jednom příspěvku. Jiný manažer přímo píše, že to, co nyní předvádějí odpůrci jaderné energetiky je „sprostý hyenismus a snaha zviditelnit se na cizím neštěstí“. Další předpokládá, že v Česku bude japonská havárie záminkou k prolomení limitů těžby uhlí. A v nadsázce nabádá, aby si obyvatelé Horního Jiřetína už začali balit kufry. Objevily se i připomínky, že se kvůli Titaniku také nezastavila lodní doprava. Jeden z respondentů upozorňuje, že je třeba vždy zvážit pro a proti. „Pokud se ukazuje, že elektrárny odolají zemětřesení o síle devíti stupňů Richterovy škály, jde zřejmě o nejvýhodnější kompromis ekologie a ekonomiky.“ Nad alternativami se zamýšlejí i další komentáře. „Lidé zatím efektivnější způsob výroby energie nevymysleli. Zásoby fosilních surovin rychle ubývají a sluneční panely to nezachrání,“ píše jeden respondent. Další připomíná, že obnovitelné zdroje nemusejí být bezpečnější. „Například záplavové vlny z protržených přehrad mají na svědomí více obětí než jaderná energetika,“ uvádí. Jiného manažera by nicméně zajímalo, zda je možné vymyslet něco pro zastavení štěpného procesu v kratší době. Znepokojilo ho, že to v Japonsku nešlo a že „se tam jen čekalo, jak to dopadne“. „Pokud by to bylo opravdu nezastavitelné, tak to vypadá na zcela zásadní přehodnocení, a spíše zastavení výroby elektřiny tímto způsobem,“ uvádí. Bez výrazného zvýšení bezpečnosti by odmítl jadernou energetiku i tento respondent: „Není přece myslitelné, aby odvrácení katastrofy bylo závislé na dodávkách externí energie potřebné pro chlazení úspěšně odstaveného reaktoru. V okamžiku havárie nemusí být k dispozici žádná energie, žádná voda ani žádní zaměstnanci,“ upozorňuje. Téměř čtvrtina odpovídajících nyní považuje jadernou energetiku za velké riziko. „Mám velké obavy, když se tohle stalo i precizním Japoncům,“ uvádí se v jednom příspěvku. Další doplňuje: „Příroda jen ukazuje, jak domýšlivé jsou naše představy o absolutní a nedotknutelné bezpečnosti čehokoli nebezpečného, co člověk vynalezne.“ Jiný manažer sice vnímá stinné stránky jaderné energetiky, ale ptá se, která průmyslová činnost je nemá. „Zplodiny vypouštěné do ovzduší z komínů, zavalení horníci, úniky po haváriích v chemických provozech, prašnost způsobená povrchovou těžbou surovin, hlučné provozy, to vše je daň, kterou platíme za to, co vyrábíme a používáme ke zvýšení komfortu našeho života.“
Poměrně velké procento manažerů se uklidňuje tím, že v Evropě podobná havárie nehrozí. Přesto se zde podle nich přístup k jádru přehodnocovat bude. „Děsím se, až se aktivity chopí úředníci Evropské unie, kteří nám zajistí výrobu umělých liščích ohonů (lov lišek je přece nehumánní) a distribuci ebonitových tyčí…“

Odpovědělo celkem 114 manažerů.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče