Jádrem zmámená ekonomika

09. července 2008, 18:14 - Kenji Hall
09. července 2008, 18:14

John McCain říká, že nové elektrárny mohou pomoci řešit energetickou krizi...

Celý podtitul:
John McCain říká, že nové elektrárny mohou pomoci řešit energetickou krizi a přinést změnu klimatu. Není to tak jednoduché

K posílení americké budoucnosti má republikánský senátor za Arizonu John McCain energetický plán se zřetelným francouzským přízvukem. „Francouzi pokryjí 80 procent své spotřeby elektrické energie díky jádru,“ poukazuje republikánský prezidentský kandidát. „Neexistuje žádný důvod, proč by to takto nemohlo fungovat také v Americe.“ V řeči přednesené v polovině června, jež byla součástí pokračující „bleskové války“ na energetické téma, předložil McCain svou vizi o stovce nových jaderných elektráren, z nichž by mělo být 45 postaveno do roku 2030. Jaderné elektrárny by měly pomoci uspokojit americké energetické potřeby a protože jádro nevylučuje skleníkové plyny, mohly by taktéž bojovat proti globálnímu oteplování. McCain si chce z francouzské příručky vypůjčit i pasáž o zpracování a znovuvyužití použitého jaderného paliva a poskytováním vládních dotací toto vše zajistit. „Jádro nyní produkuje v USA 20 procent elektřiny. Abychom se posunuli dále, musíme být agresivní,“ říká Douglas J. Holtz-Eakin, McCainův hlavní politický poradce.

ROZPOČTOVÉ TRHÁKY McCain však nechce následovat francouzský příklad příliš věrně. Zatímco současných 59 francouzských atomových elektráren pracuje relativně bez potíží, největší francouzská energetická společnost Areva se dostala do problémů při budování reaktorů nové generace ve Francii a ve Finsku. Finský projekt má zpoždění dva roky a oproti původnímu rozpočtu stál zatím o 1,5 miliardy USD více. Stavba další elektrárny v Normandii byla na konci května dokonce dočasně zastavena kvůli problémům s kvalitou. A zatímco Francie má na světě nejrozsáhlejší program zpracování paliva, ještě stále nenalezla stálé úložiště pro rostoucí množství vysoce radioaktivního odpadu, který po použití zůstává. Obrovské úložiště je v přísně střeženém skladu společnosti Areva v La Hague, kde se odpad zpracovává.
Představitelé amerického jaderného průmyslu věří, že zpoždění a překračování nákladů, která pomohla zničit stavbu nové elektrárny na konci 70. let minulého století, jsou nyní méně pravděpodobná. Především díky již standardizovaným návrhům reaktoru a také povolovacímu procesu v USA. Tento proces se ještě přísně testuje a náklady na nové elektrárny rostou. Před dvěma lety se cena 1500megawattového reaktoru pohybovala někde mezi dvěma až třemi miliardami dolarů. Nyní je to až sedm miliard USD a stále roste, neboť cena betonu, oceli a jiných materiálů a prací se neustále zvyšuje. MidAmerican Energy Holdings, plynařské a elektrické podniky vlastněné společností Berkshire Hathaway Warrena Buffetta, své jaderné plány letos odložily s tím, že to již nemá ekonomický smysl. „Země nutně potřebuje nové jaderné elektrárny, aby si poradila s klimatickými změnami,“ říká John W. Rowe, výkonný šéf Exelonu, v současnosti největšího jaderného operátora a předseda Nuclear Energy Institute, průmyslové obchodní skupiny. „Ale jsou to příliš drahé a vysoce riskantní projekty.“ Ve skutečnosti jsou tak riskantní a drahé, že se budování nových jaderných elektráren neobejde bez tučné vládní podpory. Společnosti NRG Energy, Dominion, Duke Energy a šest dalších již začaly vyplňovat přihlášky k výstavbě a provozování nových elektráren ve větší míře, protože dotace Kongresu začaly platit. Subvence zahrnují 1,8 centu daně k dobru na každou kilowatthodinu vyrobené elektrické energie, což by mohlo přinést více než 140 milionů USD na reaktor za rok a 500milionovou výplatu pro první dvě postavené elektrárny (pro další čtyři pak po 250 milionech dolarů), pokud by zpoždění byla zaviněna důvody mimo kontrolu společnosti. Celkově by šlo o 18,5 miliardy USD na zárukách na půjčky. To posledně zmíněné je zásadní, jelikož přesouvá riziko na federální vládu a umožňuje získat kapitál od škudlících bank. „Myslím, že bez záruk na půjčky by bylo pro první vlnu elektráren velmi složité vůbec pokročit,“ říká David W. Crane, výkonný šéf NRG. Ale dokonce ani 18,5 miliardy USD by nemuselo být dostatečnou zárukou pro dluh, nutný k vybudování tuctu reaktorů. A současný limit na záruku půjčky je pouze jednou z možných nesnází. Pouze dvě společnosti - Japan Steel Works a francouzská Creusot Forge, která patří Arevě jsou schopny dodat klíčové součásti reaktoru, například masivní tlakové nádrže. Jde také o nedostatek partnerů s nukleární certifikací a o kvalifikované pracovníky - a dokonce i o nedostatek potenciálních stavenišť pro nové reaktory. Všechny plánované nové reaktory mají stát již vedle těch existujících. Stavitelé jaderných elektráren, jak říkají šéfové podniků, jsou neochotní dohodnout se na pevných cenách a pevných časových plánech. Většina společností chce mít zaplacené skutečné náklady včetně navýšení plus odpovídající výnos, říká jeden výkonný šéf.
Právě proto se experti domnívají, že ta hlasitě ohlašovaná nukleární renesance rozkvete jen velmi pomalu. „Nejsem si zcela jist, zda počet, o kterém McCain mluví, je reálný,“ říká Adrian Heymer, hlavní ředitel pro zřizování nových elektráren v Nuclear Energy Institute. „Pokud budou nějaké překážky v časovém limitu nebo v rozpočtu, bude obtížné dostat se na více než prvních osm, deset elektráren.“ Rowe z Exelonu dodává, že odvětví nemůže růst, dokud vláda nevyřeší problematiku odpadu, a to buď otevřením předpokládaného úložiště v Nevadě, nebo zařízením pozemních skladovacích zařízení po celé zemi. Dlouhodobě pak bude podle něj třeba omezit množství odpadu: „Je naprosto jasné, že budeme muset mít technologii, která umožní recyklaci odpadu.“ Potíž je v tom, že oddělení plutonia z použitého paliva pro nové použití je velmi nákladné a nebezpečné, argumentují kritikové jako například fyzik Frank N. von Hippel z Princetonské univerzity. V každém případě, obavy z oddělování plutonia, které je možné použít na výrobu bomb, vedly USA před 31 lety k zákazu využívání tohoto postupu.
Nadcházející volby vynesou mnoho těchto problémů na světlo. Jaderný průmysl volá po stále větší vládní podpoře a více mu naslouchá McCain než jeho demokratický oponent v prezidentských volbách Barack Obama. Senátor za Illinois souhlasí s tím, že jaderná energie by mohla pomoci zpomalit globální oteplování, ale říká, že jsou ještě lepší alternativy. Mnozí Demokraté a obhájci obnovitelných zdrojů jsou skutečně rozlobeni, že cesta se dosud dláždí ve prospěch jádra. Robert Fishman, bývalý šéf podniku, jenž je nyní výkonným šéfem začínající solární firmy Ausra, říká, že investiční daňový kredit požadovaný solárním průmyslem by stál méně než jedno procento z částek, které jdou do jádra a pevných paliv. „Nemyslím si, že jsme udělali dobrou práci, když necháváme na senátorovi McCainovi, co průmysl obnovitelných zdrojů může udělat pro zemi,“ říká Fishman. Takže to vypadá, jakoby nové jaderné elektrárny mohly v USA být již v roce 2016, ale nebude jich zřejmě tolik, kolik by jich McCain chtěl.

SOUVISLOSTI „Strategie pohromy“ V květnovém vydání Scientific American útočí fyzik Frank N. von Hippel z Princetonské univerzity na ideu znovupoužívání vyhořelého jaderného paliva, která by měla vyřešit problematiku odpadu. „Znovu využít vyhořelé palivo a natrvalo skladovat oddělené plutonium a radioaktivní odpad v téže továrně není žádnou likvidační strategií,“ myslí si. „Je to spíše strategie pohromy, protože činí plutonium mnohem přístupnější zlodějům.“ Zdravý rozum podle von Hippela říká, že (plutonium) by nemělo být separováno vůbec.

Box v červené:
Snížení stavebních nákladů vyžaduje mohutné státní dotace,
likvidace odpadu zůstává problémem

Box v zelené:
45
To je počet nových jaderných reaktorů, které by senátor McCain zapojil do sítě do roku 2030

Foto:
McCain po březnovém setkání ve Francii

Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Marjánka Růžičková

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče