Jaderný realista Martin Kuba

22. února 2012, 08:00 - Dalibor Dostál
22. února 2012, 08:00

Když se Martin Kuba stal loni v polovině listopadu ministrem průmyslu a obchodu, těžko si mohl představit viditelnější vstup do nového úřadu. Ten jeho totiž provázela hned dvojnásobná politická sebevražda.

Foto: Profimedia.cz

Tu první, nechtěnou, spáchal Kubův předchůdce v ministerském křesle Martin Kocourek, když se naprosto znemožnil na pečlivě připravované tiskové konferenci. Tam měl vysvětlit původ svých peněz, které „odklonil“ před manželkou na účet své matky. Tu druhou, plánovanou, pak Kubův dnes již bývalý stranický kolega a ekonomický expert občanských demokratů Michal Doktor, když opustil ODS na protest proti jmenování současného ministra do úřadu. Na rozloučenou ještě označil Martina Kubu za jihočeského kmotra. Ministr sám přiznává, že se této nálepky bude zbavovat ještě dlouho.

Přestože Michal Doktor na odchodu vyčetl Kubovi i to, že nemá pro řízení rezortu potřebnou kvalifikaci a zkušenosti, nový ministr brzy našel s tuzemskými firmami a podnikateli společnou řeč. I pro ně je totiž klíčový jeden z hlavních cílů Martina Kuby – podpora českého exportu.

Export: vývoz mimo Evropu

Ten je v současnosti z 80 procent orientován na EU. Již první vlna krize z let 2008 a 2009 ukázala, že závislost na jednom teritoriu není pro tuzemské firmy příliš šťastná. Současný návrat recese na starý kontinent nutnost diverzifikace odbytu domácích firem ještě zvýraznil.

Změnu by měla přinést nová Exportní strategie pro roky 2012 až 2020, jejíž návrh už ministr Kuba stihl představit. Právě otevření nových trhů pro české výrobce, kteří by zároveň měli mít k dispozici chytré služby ze strany státu, patří k hlavním pilířům dokumentu, jenž dělí cílové státy na prioritní a zájmové.

Prioritní země představují zpravidla velké ekonomiky, trhy, na nichž v minulosti české firmy tradičně působily, a také trhy, na nichž svou přítomností zaostáváme za konkurencí z jiných zemí. Zájmové země se vyznačují vysokou dynamikou růstu dovozu a vidíme v nich také nadějný růstový potenciál pro české firmy,“ říká Ministr Kuba.

Ministr chce dlouhodobě přispět nejenom ke změně cílové stanice tuzemského vývozu, ale také ke zlepšení jeho struktury. Dosud je totiž zaměřený z velké části na strojírenství včetně automobilů a elektrotechniky a dominuje mu několik málo největších tuzemských firem. Ostatní pak většinou figurují jen jako subdodavatelé pro zahraniční společnosti a nevyvážejí vlastní, kompletní produkty.

Právě návrh exportní strategie přitom přinesl první větší spor ministerstva průmyslu s částí tuzemských byznysmanů. Proti strategii ostře vystoupila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Té vadí nejenom snaha ministra přenést aktivity státní agentury pro podporu exportu CzechTrade přímo na MPO, ale také výběr některých exportních zemí. „Nevím, jestli si někdo dělal legraci, ale uvést Etiopii jako zemi s vysokým stupněm exportní podpory, nemohl soudný člověk,“ uvedl předseda asociace Karel Havlíček.

Dokument naopak podpořila Hospodářská komora ČR nebo Svaz průmyslu a dopravy ČR. Jejich experti by měli v budoucnu hrát větší roli při tvorbě integrovaných obchodních zastoupení a získat účast v radě, která je bude řídit.

Export je pro Česko důležitější téma než pro řadu dalších zemí. Celková výkonnost tuzemské ekonomiky je totiž na exportu extrémně závislá. Zatímco ještě v roce 1995 se export zboží a služeb podílel na hrubém domácím produktu České republiky 51 procenty, v roce 2000 to již bylo 63 procenty, za rok 2010 pak necelými 79 procenty. Přitom například v sousedním Německu netvoří export ani 50 procent HDP.

Osmnáct reaktorů ne

Druhou prioritou nového ministra je pak dostavba Temelína. I v této oblasti během 100 dní svého působení v úřadu stačil zanechat výraznou stopu. Zrušil totiž plán svého předchůdce vybudovat v Česku hned 18 jaderných reaktorů. Již v době svého působení si totiž exministr Kocourek za svůj návrh vysloužil kritiku a přejmenování svého plánu na „český energetický Kocourkov“. S myšlenkou, že by Česko mělo vyrábět 80 procent elektřiny z jádra, totiž přišel v době, kdy řada zemí včetně sousedního Německa jadernou energetiku zcela opouští.

Martin Kuba vrátil stachanovské cíle rozvoje jádra zpátky na zem. Kocourkem naplánovaný podíl energie vyrobené v atomových elektrárnách označuje za nereálný. Chce se soustředit především na rozšíření Temelína o další dva bloky a prodloužení životnosti Dukovan. V jejich případě zvažuje ještě dostavbu pátého bloku. „Pak bychom mohli z jaderných zdrojů vyrábět zhruba polovinu elektřiny,“ říká ministr Kuba v rozhovoru, který si můžete přečíst ZDE.

Martin Kuba má i další plány. Stejně jako všichni ministři z ODS před ním chce zjednodušit prostředí pro podnikatele, zlepšit možnosti pro české živnostníky a firmy k poskytování služeb v zemích EU.

Nový ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba má za sebou sto dnů hájení. Vystoupil už se dvěma vlastními koncepcemi. Zavrhl návrh svého předchůdce Martina Kocourka na výstavbu osmnácti jaderných reaktorů a představil vlastní energetickou vizi. Také přišel s projektem nového modelu podpory exportu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče