Jablka jako malovaná

08. června 2010, 20:11 - Martin Rychlík
08. června 2010, 20:11

Víska na Jičínsku má blízko k více než půlmiliardové dotaci z EU

Mezi Hořicemi a Jičínem leží nenápadná, malebná vesnička. Holovousy. Když minete náves s obecním úřadem a rybníčkem, dostanete se k zámku. A právě v něm sídlí Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský (VŠÚO), jenž usiluje o investice z operačního programu EU Výzkum a vývoj pro inovace. Mělo by jít o 770 milionů korun. „Částku bych sám neříkal, ale ano, je to tak. Za evropské peníze vznikne jedinečné ovocnářské výzkumné centrum s přímou vazbou na praxi, které kromě jiného zvýší konkurenceschopnost českého ovoce na evropském trhu,“ říká ředitel Václav Ludvík, rodák z nedaleké Dobré Vody u Hořic. Dle informací týdeníku EURO by měl projekt na dotace skutečně dosáhnout, byť budou zřejmě o dost kráceny. Rozhodne se v nejbližších týdnech. Středisko se zaměří na šlechtění odrůd, uchování genofondů i vývoj lepších postupů v pěstování jádrovin a peckovin.

S šedesátiletou tradicí… Projekt je ojedinělý i v rámci operačního programu. Jako jeden z mála se týká zemědělství, nestojí za ním univerzita, má vzniknout na venkově a spíše než seriál Elita české vědy by měl zdobit rubriku Elita aplikovaného výzkumu. S tím má VŠÚO takřka šedesátileté zkušenosti. Ústav byl založen v roce 1951. Od sedmdesátých let patřil pod firmu Sempra Praha, která nabídla roku 1997 menšinový podíl šesti společníkům. Dnes je z „výzkumáku“ společnost s ručením omezeným, v níž Sempra drží podíl 19,3 procenta. „Jsme výzkumnou organizací, veškerý zisk je po zdanění reinvestován do výzkumné činnosti,“ vysvětluje jednatel Ludvík, dle něhož ústav přežil i těžká léta restrukturalizací. „Také jsme nebrali tři měsíce výplatu, chodili do práce jen dva dny v týdnu. Ale je důležité, že vůdčí osobnosti – ti v dobrém slova smyslu blázni – od ovocnářství neutekli,“ vypráví. Výzkumný ústav zelinářský, který býval v Olomouci, takové štěstí neměl. V roce 1994 byl zrušen a Česku chybí.

Genofond 2252 odrůd! VŠÚO sestává ze čtyř odborů: oddělení genetiky a šlechtění (křížení, nové odrůdy), oddělení technologií (řez, závlahy, podnože), oddělení ochrany (virologie, bakteriologie, fytopatologie, entomologie) a konečně i oddělení genofondů. „To je rarita. V něm máme asi 2300 odrůd na 27 hektarech, jako jediné ovocnářské místo v ČR. Víte, semenáři to mají lehčí. Nasejí pšenici, sklidí, zmrazí semena, pak je mají několik let v genobance, poté je přesejou a mají nové osivo. My ne. Musíme stromy mít fyzicky na poli. Neumíme zmrazit větev nebo pupen a pak je použít. Nové metody uchování jsou teprve ve vývoji. O těch našich 27 hektarů se musíte stále starat, stromy ošetřovat, stříkat, hnojit… Nemůžeme to nechat ladem,“ říká inženýr Ludvík o sadu, kde se stromy velmi liší. Plody jsou různě veliké, zbarvené, pestré. O odrůdy, které v Holovousech vyšlechtili, se zajímají i v zahraničí: v Chile, JAR, USA i Německu. Bodují prý hlavně třešně.

Pomologové pro Česko Šance získat na pomologický výzkum peníze z Bruselu si vedení všimlo v roce 2006. Projekt centra, jehož důležitým hybatelem byl i druhý jednatel František Paprštein, byl průběžně připravován a přihlášen do takzvané výzvy. Napoprvé neuspěl. Holovouští to však zkusili loni v listopadu znovu. „Záměr jsme přepracovali. Doplnili to, co nám bylo vytýkáno. Měli jsme i více zkušeností, protože připravit celou dokumentaci nebylo jednoduché,“ tvrdí Ludvík.
VŠÚO dosud užívá především pronajatých pozemků a prostor holovouského zámku, takže možnosti pro další rozvoj byly poměrně omezené. Nové středisko by dodalo výzkumu větší jistoty – do roku 2013 má být vystavěno na pozemku za skladem, který je již součástí stávajícího podniku. „Postavíme novou budovu, laboratoře i skleník pro výzkum šlechtění s regulovanými podmínkami. Počítáme se vznikem patnácti kvalifikovaných míst,“ uvádí se v záměru centra, které by mělo přinášet užitek celému českému ovocnářství. Podle ČTK pracuje v oboru asi 6000 lidí, kteří vyprodukují sladké plody za tři miliardy korun ročně.

Impakty? Čtou nás Češi Ústav, kde se šlechtí jablka nebo vyvíjejí postupy pro tuzemské podmínky, ukazuje i na nečekané „nedostatky“ v hodnocení účelnosti. Ministerstvo školství sestavilo mezinárodní a aplikační panely hodnotitelů, kteří měli záměry bodovat. „Prý máme málo publikací v impaktovaných zahraničních časopisech. Možná. Ovšem naši ovocnáři nám v průzkumech říkají: ,Pánové, my nechceme anglicky psané časopisy z Ameriky. Chceme české metodiky, které vydáte a já si je přečtu v sadu!‘ My byli hodnoceni jako univerzity nebo Akademie věd, ale přitom jsme výzkumný ústav s aplikacemi pro české prostředí. To je rozdíl,“ říká ředitel instituce, která spravuje největší ovocnářskou knihovnu v republice se sedmnácti tisíci svazky. Už 42 let rovněž vydává – pochopitelně v češtině – odborný časopis Vědecké práce ovocnářské.

Ovocnářsko-zelinářský Olymp Experti požadovali od centra, jež především spolupracuje s Mendelovou univerzitou, i větší součinnost s vysokými školami. Rezervy jsou prý také v „marketingu“ výsledků – ano, umění prodat své dovednosti čeští výzkumníci často postrádají. Naopak pochvaly se pracovišti dostalo v návaznosti na domácí organizace: jednak na Ovocnářskou unii ČR, za druhé na Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce, které jsou cestou ke 470 ovocnářským subjektům v České republice. „Kromě výzkumných aktivit středisko nabídne rozmanité vzdělávací programy, semináře a školení. A jak říkám: protože pěstitelé dalších zemědělských komodit podobné zařízení postrádají, můžou u nás nalézt zázemí i oni,“ dodává ředitel Ludvík.
Myšlence je nakloněno i obecní vedení. „Dotace ještě není definitivně schválena, ale velmi jí fandíme. Jde o nebývalé zvýznamnění obce. Ústav má za sebou více než padesát let činnosti, tudíž se i my snažíme okolí přizpůsobit, zvelebit a zajistit důstojný vstup do areálu, kam míří zahraniční návštěvníci,“ řekla týdeníku EURO starostka Martina Berdychová. Podle ní přibudou i pracovní příležitosti: „Pokud bude projekt schválen, počítáme i s lokalitou pro výstavbu rodinných domů. Doufáme, že přijdou mladí lidé, výzkumníci. A je jen dobře, že se dostane na opravdu regionální projekt. Na obec s pětistovkou obyvatel.“

*
Více na: http://www.vsuo.cz/ BOX:
Prospěšní ovocnáři**
Výběr aktivit výzkumného ústavu v Holovousech:
* Uchování genofondů ovocných plodin v ČR
* Šlechtění jabloní, třešní, meruněk a slivoní
* Uvádění nových odrůd ze zahraničí
* Vývoj metod ochrany ovocných dřevin
* Monitoring výskytu chorob a škůdců
* Virologický výzkum u ovocných plodin
* Sledování pesticidových reziduí v ovoci
Pramen: týdeník EURO

Mohlo by vás zajímat

Finance
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Zaměstnávání a brigády mladistvých a jejich pracovní podmínky podle zákoníku práce
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Auta
Policie konečně dovolila hasičům zveřejnit fotky z nehody…
Test ojetiny: Volkswagen Golf VII je skvělý, ale dieselu bychom se vyhnuli
Kvíz na pátek: Poznáte, kterým autům patří tyto interiéry?
Audi S5 Cabriolet se přiblížilo k RS 5. Může za to Hans-Jürgen Abt
Toyota Yaris GRMN zní hodně naštvaně. Na český trh dorazí začátkem příštího roku
Technologie
Asus uvádí levnější 10Gb/s síťovku. XG-C100C stojí pod tři tisíce a umí i 2,5/5,0Gb režim
Sega vdechne život starým hrám. Na mobilech zdarma vydala Sonica a další pecky
Vědci vymysleli další způsob, jak udělat foťák tenký jako papír
Seznam zruší legendární mapy. Ale ne ty, které myslíte
Tahle zahnutá výloha je ve skutečnosti obří flexibilní OLED panel od LG
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít