Já za nic nemůžu, já jsem jen Babiš

13. dubna 2015, 14:32 - Petr Holec, Euro
13. dubna 2015, 14:32

Ani autoři nejlepších satirických TV seriálů o politice nikdy netrumfnou vicepremiéra, ministra financí a vůdce ANO Andreje Babiše. Po sněmovní debatě o kritizovaném vládním zákonu na další podporu biopaliv, která dá nejvíc vydělat právě jemu, Babiš naštvaně prohlásil v televizi: „Samozřejmě že jsem ve střetu zájmů. To všichni věděli. Já jsem ve střetu zájmů, už když ráno otevřu oči. Já za to nemůžu.“

Podobnou satiru nevymyslíte, ani když ráno oči zavřete. Takže si za ni Babiš snad tentokrát ani nebude stěžovat na Českou televizi, pro niž ji v hlavním večerním zpravodajství upřímně sehrál. Největší ironie ovšem je, že je ze situace, kdy sám píše zákony dávající nejvíc vydělat Agrofertu, naštvaný právě Babiš; naštvaní – nebo spíš nanejvýš vystrašení - bychom totiž měli být my, kteří to bezmocně jen sledujeme. Něco tak bizarního jsme v Česku ještě neměli.

Ano, bude líp. S tím šel Babiš do politiky a zdá se, že líp už skutečně začíná být – pro něj: po roce vládnutí má jeho Agrofert nejen rekordní zisky, ale ještě mu tečou i rekordní dotace. Nejlepší na jeho vyjádření pro ČT ale je, že za to nemůže; na Kavčích Horách by zpravodajský šot (doplněný samozřejmě ještě o pozdější perly šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, že biopaliva nevymyslel Babiš) měli hned přeložit do angličtiny a poslat do nějaké mezinárodní soutěže sitkomů.

Východní cesta

I když svým způsobem má Babiš vlastně pravdu; lidé věděli, kdo je, a přesto ho zvolili. Stejně jako předtím zvolili třeba jeho blízkého politického spolupracovníka Stanislava Grosse. S Babišem si ovšem zvolili i východní cestu, na níž obvykle o moc líp nebývá. Miliardáři šéfující velké části národního hospodářství včetně médií vládnou převážně v postsovětském prostoru a ten bývá vhodnou inspirací pro lepší život, pokud chcete žít v Donětsku. Kdyby Babiš opravdu chtěl, aby u nás bylo líp, pak by se měl inspirovat spíš Západem, kde je líp: a tam by si ve svém případě (tak rozsáhlém podnikatelském impériu) musel vybrat mezi podnikáním a politikou.

S vyspělou demokracií totiž moc nejde dohromady, když vicepremiéři píší zákony ovlivňující zisky jejich firem, případně patří mezi největší příjemce dotací. Přestože pak v televizi říkají, že budou hlasovat proti vlastnímu zákonu. To je totiž stejné jako chtít pomáhat mrtvému. A mimochodem: V rámci PR se Babiš rád ptá, proč si máme platit neschopné politiky. Máme si tedy platit vicepremiéra a ministra financí, který píše tak špatné zákony, že proti nim musí sám hlasovat?

Babiš prý šel do politiky, aby zemi vyčistil od kmotrů a korupce. Proč ne? Jen se bojím, jestli ji nevyčistil až moc zpříma. Kmotři totiž aspoň stávali vzadu, mimo politiku, a taky nevlastnili média. Pro nás novináře, to byly zlaté časy: donekonečna jsme mohli psát o Romanu Janouškovi a všech jeho off-shorech. Teď máme Babiše, který vlastní dva hlavní deníky a navíc je i vicepremiér, takže ani žádné off-shory nepotřebuje. Zcela transparentně - dotaženo (bohužel ne tak úplně) ad absurdum - si to zařídí sám. V Česku nikdy nebyla taková nuda!


Čtěte další komentáře autora:

ANO pátrá, fízluje a informuje

Rozdavači (bez)naděje

Právě jsem se vrátila z Bruselu (A vezu vám kvóty)

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče