Izrael, Slovinsko a Estonsko vstoupily do OECD

27. července 2010, 13:00 - Martin Točík, odbor mnohostranné a společné politiky ministerstvo průmyslu a obchodu
27. července 2010, 13:00

Organizace nejvyspělejších zemí světa OECD přijala tři nové členy. Má jich tak nyní už 34. Prestižní klub v současnosti hledá nové cesty, jak bojovat s důsledky globální hospodářské recese a jak zapojit rychle se vyvíjející rozvojové země.

OECD má centrálu v Paříži.

Autor: OECD

Zatímco se v uplynulých dnech zájem veřejnosti v České republice oprávněně zaměřoval na závěr předvolební kampaně, v Paříži se ve dnech 27. a 28. května konalo důležité zasedání ekonomických ministrů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které by nemělo zůstat opomenuto ve stínu jiných, mediálně atraktivnějších událostí.

OECD se totiž poprvé od devadesátých let výrazněji rozšiřuje o nové členy. Na počátku tohoto roku podepsalo akt o přistoupení k organizaci Chile a na pařížském zasedání ministrů jej doplnily hned tři země – Izrael, Slovinsko a Estonsko, čímž stoupl počet členských zemí této organizace na 34. I když se do poslední chvíle dolaďovaly podmínky vstupu Izraele do organizace, právě dokončený krok lze považovat za spíše snazší část procesu, který započal před několika lety a který má za cíl zvýšit váhu a vliv organizace v měnící se globální ekonomické architektuře.

Pozice organizace, sdružující nejvyspělejší státy světa, je v posledních letech vystavena zkoušce. Je poněkud paradoxní, že organizace, jejíž silnou stránkou je zkoumání globálních trendů a procesů, je důsledkům těchto procesů sama vystavena. OECD samozřejmě nechce zůstat usedlým diskusním klubem vybraných vyspělých zemí a dobře ví, že se těžiště světové ekonomiky poměrně rychlým tempem přesouvá směrem k velkým rozvojovým zemím. Proto pod vedením charismatického Mexičana Angela Gurríi rozvíjí vztahy i s dalšími zeměmi a regionálními uskupeními a snaží se o modernější, viditelnější a srozumitelnější vystupování navenek.

Rusko musí nejdřív do WTO Zvláštní pozici má v rozšiřování organizace Rusko, které zatím přístupový proces pouze započalo, a nelze očekávat jeho rychlé ukončení. Přístupový plán OECD totiž mimo jiné počítá se vstupem Ruska do Světové obchodní organizace (WTO) jako nutnou podmínkou pro vstup do OECD. Přístupový proces Ruska do WTO se však dosud nepodařilo završit. Urychlení procesu nenasvědčují ani některá opatření přijatá v období ekonomické krize, která mnohé členské státy vnímají jako protekcionistická, a tudíž v rozporu s obecnými principy OECD. A v potaz musí být brána nejen slučitelnost ruské legislativy s pravidly OECD, ale i její uplatňování v praxi. Novou specifickou otázkou, která má na vstup Ruska do WTO vliv, je vytvoření celní unie s Běloruskem a Kazachstánem od 1. ledna letošního roku. Ekonomická krize ukázala, že globální charakter ekonomiky vyžaduje globální koordinaci jejích nejdůležitějších aktérů. OECD může v tomto ohledu hrát významnou roli, pokud se zaměří na své největší přednosti: sdílení zkušeností a osvědčených postupů nejen z ekonomické, ale i sociální a environmentální oblasti, a formulování doporučení a návrhů řešení založených na analýze problémů. Zde však naráží na významnou roli velkých roz­vojových zemí - Číny, Indie, Brazílie, Indonésie a Jihoafrické republiky, které se do činnosti OECD zatím zapojují volně v režimu takzvané Posílené spolupráce a které hlavní myšlenkový proud OECD v mnohých otázkách dosud nesdílejí. OECD doufá, že postupným zapojením těchto zemí do rozličných činností a dílčích procesů v rámci organizace napomůže tomu, aby přejaly principy a „étos“ OECD, aniž by se podílely na přijímání klíčových strategických rozhodnutí, vyplývajících z plnohodnotného členství a týkajících se celé organizace. Brazílie je nejaktivnější z velké pětky

Stojí za zmínku, že nejaktivnější zemí z této „velké pětky“ je dosud Brazílie, která je například v oblasti diskusí o obchodě jedním z nejvýraznějších účastníků. Na druhou stranu, v případě Číny či Indie se o mimořádném zájmu o zapojení do práce OECD dosud hovořit nedá, a to i přes neúnavné osobní nasazení generálního tajemníka Gurríi.

OECD tedy řeší najednou hned dvě klíčové otázky: jak otevřít náruč těmto významným rozvojovým zemím, aniž by se zásadním způsobem rozvrátilo všeobecné „myšlenkové souznění“ členů organizace, a jak do této náruče zmiňované země nalákat. Zároveň si mnohé členské státy kladou otázku, jsou-li existující kapacity OECD dobře využívány a zda přílišné ambice OECD na globální scéně nepovedou k oslabení tradičně silných stránek organizace. Vytváření duplikátu těžkopádného OSN si v OECD rozhodně nikdo nepřeje.

Jak vzkřísit svět po krizi

Ačkoliv byla agenda rozšíření a globální role OECD jedním z klíčových témat právě skončeného setkání ekonomických ministrů, pozornosti by neměly uniknout ani další důležité výstupy zasedání, představující pilíře práce OECD pro období pokrizového oživení. Důležitým výsledkem uplynulého období je například takzvaná Inovační strategie OECD. Shrnuje dvouletou práci organizace a přináší pohled OECD na optimální prostředí pro nastartování inovací, které by měly být zdrojem dlouhodobého zdravého růstu globální ekonomiky.

Významným výsledkem práce OECD je i systematická obhajoba volného obchodu zahrnující analýzu dopadů protikrizových opatření na mezinárodní obchod a návrh „exit strategie“ nejen pro opatření přijatá ve finančním sektoru, ale i pro opatření stimulující reálnou ekonomiku.

Na sklonku tohoto roku oslaví OECD padesátileté výročí své existence. Na práci organizace se 15 let podílí i Česká republika. Ačkoliv zřejmě nemůžeme mít ambice zásadním způsobem ovlivňovat směřování této globální organizace, prostor pro vnášení a obhajobu našich klíčových zájmů zde nepochybně existuje. V případě, že se nová česká vláda pustí do potřebných domácích reforem, může čerpat ze znalostí, zkušeností a osvědčených postupů OECD, zejména v oblasti konkurenceschopnosti a veřejných financí. S jakým úsilím se do reforem Česká republika pustí, však již tato organizace ovlivnit nemůže.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče