Ivo Kaderka: Podnikání na horách je dobrý byznys...

02. února 2011, 03:45 - Zina Plchová
02. února 2011, 03:45

Byznys na horách je v zimní sezoně úzce spojený se skiareály a sportovním vyžitím. Své o tom ví i Ivo Kaderka, který je předsedou představenstva jednoho z nejvýznamnějších skiareálů u nás. V zimní sezoně právě do Špindlerova mlýna zavítá zhruba 700 tisíc návštěvníků.

Foto: ČTK

Skiareály vydělávají pouze pár měsíců v roce, jejich údržba je určitě nákladná. Jak tento podnikatelský segment hodnotíte?

Je to dobrý byznys, když se o něj člověk dobře stará. Samozřejmě že je to nákladné, ale když umíte pracovat s reklamou a marketingem, dají se vydělat slušné peníze. Musíte ovšem umět udělat služby, které zákazník chce.

Jak ale mohou české areály konkurovat alpským střediskům?

Nesmějí podcenit investování. Musejí se rozvíjet další služby pro zákazníky a hlavně musíte trh segmentovat a uvědomit si, co chtějí rodiny s dětmi, co od své dovolené očekávají zkušení lyžaři a co cizinci. V našem případě jde o Holanďany, Poláky a návštěvníky z Ruska. Každý z nich má jiné spotřebitelské zvyklosti. Ale není to jen o skiareálu a lanovkách. Podobně musí fungovat i zbytek střediska, tedy ubytovatelé a služby.

V zahraničí si například můžete koupit pobyt se skipasem v rámci balíčku. Proč to podobně nefunguje i u nás?

Asi proto, že jsme v Česku a hodně tu platí příběh o sousedovi a koze. Problém je také v tom, že náš skiareál vlastní „zvláštní“ akcionář – ČSTV a ten si určuje pravidla. Privátní vlastníci – podnikatelé se mezi sebou umí lépe dohodnout, protože oba chápou, že na spolupráci vydělají. Podařily se nám aspoň dílčí dohody s městem na refundacích parkovného, aby za ně návštěvníci nemuseli platit. To část z nich vždy odrazovalo. Ale je to o lidech. Někdy je domluva lehčí, někdy těžší.

Řekl jste, že ve skiareálu Špindlerův Mlýn má majoritu ČSTV, který nyní řeší potíže se Sazkou a insolvenčním řízením. Projevilo se to nějak i u vás?

Realita je taková, že cítíme obrovský tlak na zvyšování dividend, tedy odvod ze zisků směrem k akcionářům, kde má majoritu ČSTV. Podle posledního odhlasovaného rozhodnutí si ČSTV jen z našeho skiareálu odvede 40 milionů korun. Ty bere z našeho rezervního fondu, tedy ze zisku z minulých období. Velký tlak je také na omezení investic, což je pro takový byznys, jako je provoz středisek a horských dopravních zařízení, klíčové. Musíte firmu i prostředí udržovat v dobrém stavu, jinak vás konkurence sežere. Nejde přitom jen o nás. Podobně se ČSTV chová i v případě areálů v Harrachově a v Peci pod Sněžkou.

Jde ve vašem případě o tvrdou konkurenci?

Jen v oblasti od Vrchlabí po Špindl vzniklo v posledních pěti letech hned několik soukromých areálů. Příkladem jsou Herlíkovice, Bubákov, Kněžický vrch nebo na druhé straně Janské Lázně. Všude tam vydělané peníze investují do areálů a do propagace, zatímco my je odvádíme mimo areál a na marketing nedáváme už skoro žádné peníze. Proto, že nám to akcionář nedovolí. Přitom já tvrdím, že marketing je dnes jednou z nejdůležitějších věcí, které mohou lidi masírovat a přitáhnout je, aby utráceli peníze u nás. Pokud vysajeme rezervní fondy, zisk a nebudeme dávat peníze do investic a rozvoje, dopadne to tragicky.

Nedávno jste kritizoval majoritního akcionáře kvůli smlouvám ohledně účetnictví a poradenství. Vadí vám centralizace těchto služeb?

Já se centralizaci nebráním, pokud pro areály bude výhodnější. Ale pokud máme dosud auditora za 60 nebo 80 tisíc ročně a oni mi nabízejí stejné služby za 300 tisíc ročně, tak to rozhodně není příklad péče řádného hospodáře. Podobně je to i s nabídkou účetnictví. Ve třetí smlouvě nám ČSTV nabízí placené ekonomické poradenství. Ti, kteří jsou osobně odpovědní za situaci Sazky, areálu v Podolí, za plánované zavření sportovního centra v Brandýse a další krachy, by nám chtěli říkat, jak to máme dělat lépe? Považuji to za nehoráznost.

ČSTV kritizujete i v případě kauzy Sazka. Dokonce jste veřejně vyzval k založení konkurenční organizace, kterou má být Asociace českých sportovních svazů.

Ano, ale asociace nemá být konkurentem ČSTV a nemá suplovat jeho funkci. Jsem zastáncem podobného názoru jako ministr financí Miroslav Kalousek, tedy že ČSTV v tuto chvíli už není reformovatelný spolek a nemá důvěru státu. Proto odpovědní funkcionáři, kterým není lhostejný sport a jeho financování, přišli s nápadem, který jsem oficiálně prezentoval. Tím je založení asociace. Během několika dní bychom měli mít pohromadě potřebné podklady pro její vznik.

Ivo Kaderka (47)

Absolvent Vysoké školy ekonomické, od roku 1987 pracoval v Prognostickém ústavu ČSAV, po revoluci devět let přednášel marketing a management na FSV – Institutu ekonomických studií. Ve stejné době byl ředitelem Kanceláře ministra zdravotnictví, členem ekonomické komise ČMFS a od roku 1998 náměstkem ministra pro místní rozvoj. V roce 1998 byl poprvé zvolen prezidentem Českého tenisového svazu. Od roku 2002 je i členem Výkonného výboru ČSTV a předsedou představenstva Skiareálu Špindlerův Mlýn. V letech 2006 a 2007 byl náměstkem ministryně školství, nyní je externím poradcem ministra financí.

Jakou podobu a formu by měla mít?

Tato asociace nebude mít žádné sekretariáty, služební auta, služební mobily, zaměstnance ani sídla. Bude to občanské sdružení svobodných subjektů, které budou mít vůli najít peníze pro český sport.

Mezi sebou se dohodnou na tom, jak se mají peníze rozdělit. Byl bych rád, kdyby byla asociace partnerem státu. Mohl by se s ní bavit i o legislativních podmínkách pro sport, debatovat o rozvoji sportu a dalším.

Měla by se asociace stát organizací, přes niž půjdou státní dotace místo ČSTV?

Na to, aby svazy dostaly peníze od státu, není potřeba další mezičlánek, který by je rozděloval, tak jako tomu bylo dosud u pánů ze Strahova. Myslím, že varianta, kdy stát určí kritéria, podle nichž se dotace rozdělí, jsou v pořádku. Jde o členskou základnu, o množství majetku, který svaz spravuje, a také o úspěšnost sportovců. My chceme kromě toho vytvořit v asociaci i kohezní, solidární fond, do kterého by přispívali ti velcí a silní členové. Pomáhali by tak menším sportům, které zatím nejsou medailově úspěšné.

Na to by šla část z dotací od státu? Nebo by šlo o dobrovolné příspěvky?

Nebylo by to procento z dotací, ale rozhodnutí svazů. Například Český tenisový svaz, jehož jsem prezidentem, by mohl z 10 milionů, které dostane, do fondu poslat třeba 600 tisíc korun. Podobně by to udělali i ostatní. Menší svazy a sporty by tak mohly dostat podporu i zevnitř sportovní obce, třeba pokud by je čekaly důležité akce jako mistrovství světa. Na potřebnost větší dotace pro konkrétní sport může upozornit ministerské úředníky i asociace. Může říct, tyhle sportovce čeká za dva roky mistrovství světa, měli by letos dostat víc, aby měli na dobrou přípravu.

Jak na vznik asociace reagují svazy?

Zatím nás nikdo neodmítl, předběžně se tento nápad líbil Ivanu Haškovi z fotbalového svazu i Tomáši Královi z hokejového svazu. Zapojí se volejbalisti, basketbalisti, atletika i horolezci. Jednal jsem i se zástupcem svazu šermu, který patří právě mezi ty menší zástupce. Ti měli obavu o to, aby se jejich situace ještě nezhoršila, a musím říct, že nápad se solidárním fondem se jim také líbil. Zatím je obecná představa, že by se předsedou asociace mohl stát Miroslav Jansta, šéf České basketbalové federace, ale to jsou věci, o kterých ještě budeme jednat. Myslím, že během pár dní bude jasněji.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče