Itálii nabídněte malé elektrárny

24. září 2007, 00:00 - Cristina Muntean
24. září 2007, 00:00

Energetika – především větrná – a životní prostředí, to jsou oblasti, ve kterých se mohou čeští investoři uplatnit na italském trhu. „Ovšem hlavně v jižní části země se českým podnikatelům vyplatí spolupráce s místními partnery,“ míní Jan Matoušek, vedoucí obchodně-ekonomického úseku českého velvyslanectví v Římě.

Jan Matoušek, vedoucí obchodně-ekonomického úseku českého velvyslanectví v Římě Energetika – především větrná – a životní prostředí, to jsou oblasti, ve kterých se mohou čeští investoři uplatnit na italském trhu. „Ovšem hlavně v jižní části země se českým podnikatelům vyplatí spolupráce s místními partnery,“ míní Jan Matoušek, vedoucí obchodně-ekonomického úseku českého velvyslanectví v Římě.

Není příliš obtížné nalézt italské investice v Česku. Naopak už to tak neplatí. Proč?

České firmy by měly být agresivnější ve sledování evropských veřejných obchodních soutěží vyhlášených italskými subjekty. Že to jde, mohu dokázat na dvou aktuálních příkladech. Dodavatel plynu, tepla a sanitárně-technických služeb Montservis Praha vyhrál nabídku na dodávku přípojek plynu pro americkou vojenskou základnu v Aviinu v severní Itálii. Nebo výrobce železničního dopravního zařízení Škoda Transportation v tomto roce dokončil dodávku úzkokolejných železničních vozů pro veronského výrobce železničních vozidel Officine Ferroviarie Veronesi. Tito dva partneři zamýšlejí pokračovat ve spolupráci při dodávkách nízkopodlažních tramvají pro nový tramvajový systém v Cagliari na Sardinii.

Jaké jsou šance českých firem na vítězství ve veřejných obchodních soutěžích organizovaných italskými subjekty na evropské úrovni?

Myslím si, že tyto firmy mají dosti dobré šance, ale podceňují samy sebe. Obecně řečeno, účast českých firem ve veřejných obchodních soutěžích v Itálii je velmi nízká. Možná, že tato země je pro české firmy příliš vzdálená. Přesto existují úspěšné firmy. Například už zmíněná Škoda Transportation zvítězila ve veřejné obchodní soutěži na dodávku tramvají v Cagliari v konkurenci s významnými jmény jako například Siemens. Naštěstí její úspěch vyburcoval zájem dalších českých společností, které nyní zvažují účasti ve veřejných obchodních soutěžích. Tedy, vítězství je možné. Problém je spíš v tom, že někdy se firmy ani nepokusí o účast.

Myslíte si, že jazyk je skutečnou zábranou pro české firmy ochotné operovat v Itálii?

Jazyk může být citován jako důvod, jestliže hovoříme o malých firmách v obou zemích, protože znalost angličtiny je stále ještě nízká, a v Čechách téměř nikdo nemluví italsky. Nicméně, jestliže hovoříme o větších veřejných obchodních soutěžích, do kterých jsou zapojeny obce nebo větší firmy, pak jazyk v každém případě není problémem, protože tam vždy existuje alespoň jedna osoba, která ovládá angličtinu – a tím je dána možnost komunikace.

A dokonce i v případě menších společností je dorozumívání možné prostřednictvím tlumočníka. Myslím si, že existují dobří překladatelé, kteří přeloží nejenom jazyk, ale tlumočí také místní mentalitu a podnikatelské zvyklosti. Právě ty, zejména co se týče jižní Itálie, jsou odlišné od podnikatelských zvyklostí, jak je známe v České republice.

Jaké tedy existují v Itálii rozdíly, co se týče lokální mentality, pokud je srovnáváme s českou?

Český podnikatel přichází s jasnou ideou. Když něco říká, pak mluví o tom, co vážně zamýšlí udělat. Toto není příliš vzdáleno od mentality italských společností v severní Itálii, v regionu Milána. Pokud však chce podnikatel obchodovat na jihu, pak vyjednávání už nejsou takto přímá. Zaberou více času, musíte se dostat blíže k partnerovi a navázat s ním jakýsi přátelský vztah.

Zároveň je třeba si pohlídat právní stránku smlouvy, protože se může stát, že špatné či chybné platby ze strany partnera by mohly ublížit vašemu obchodu. Na druhé straně v obou zemích existují firmy, které něco dodaly, ale nedostaly zaplaceno. Jestliže někdo zamýšlí realizovat rozsáhlý obchod na jihu, pak by si k tomu měl přizvat místního partnera. Bez takovéhoto společníka nemohou věci fungovat.

V kterých odvětvích byste doporučil českým společnostem investovat v Itálii?

Dobré vyhlídky jsou v oblasti energetiky a životního prostředí. Nemyslím si, že při hledání investičních příležitostí bychom měli být zcela pasivní v jakémkoliv sektoru. České firmy jsou nejen dobrými dodavateli technologií, ale mnoho tuzemských firem má také finanční kapacity pro investice v zahraničí.

Momentálně může investování do produkce elektrických kapacit v Itálii znamenat obtížný a byrokratický proces. Nicméně na druhé straně ekonomické výsledky – posílené zvýšením spotřeby elektřiny v Itálii – budou jistě výhodné. Pozorujeme, jak německé a rakouské firmy v Itálii investují, například v oblasti větrné energie – staví větrné elektrárny.

Nevidíme žádný důvod, proč by české firmy nemohly dělat totéž. Přitom nemyslím pouze společnost ČEZ, protože například malá soustava větrných elektráren v Itálii je investice, která by pro ČEZ byla příliš drobná. Naopak pro menší výrobce elektřiny je výhodná.

Vedle větrné energie jistě existuje i širší nabídka z oblasti energetiky.

Například italská energetická skupina ENEL už nemůže budovat v Itálii další elektrárny, protože dosáhla maximální úrovně podílu na trhu, akceptovatelné místním úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Zde tedy zřetelně vidíme prostor pro nezávislé operátory. A rovněž technologie pro řízení životního prostředí. Jsou to zejména jižní regiony, které budou muset více investovat do odpadového hospodářství – to je další zajímavý prostor pro investiční a obchodní šance.

Nicméně, i když to vypadá jako dobrá příležitost k podnikání, české firmy musí být opatrné při svém přístupu, protože vyjed-

návání na jihu, například s obcemi, jsou velmi obtížná. Opakuji, místní partner je nezbytností.

Proč jsou vyjednávání těžší na jihu Itálie než v její severní části?

V Itálii by všichni chtěli mít levnější energii a chtěli by mít postaveny elektrárny. Ale nikdo nedovolí, abyste je vybudovali na území jejich obce. To je hlavním problémem. Citlivost na životní prostředí je tak vysoká, že výběr konkrétní lokality pro umístění budoucí továrny nebo elektrárny představuje velký problém.

Samozřejmě, později se všichni budou radovat ze skutečnosti, že mají více elektřiny a nové pracovní příležitosti. Ale získat k tomu potřebná povolení je velmi obtížné. A nikdo nemůže ignorovat skutečnost, že v některých z jižních regionů existují organizované skupiny, které jednají nezákonnými způsoby a ovlivňují jisté části podnikání.

To mluvíte o mafii?

Na to nemohu odpovědět. Nevím o konkrétním případu, který by prokázal existenci takovýchto věcí. Je samozřejmé, že čteme o různých situacích. Nicméně to neznamená, že víme o skutečných příkladech.

Jaké regiony v Itálii jsou vhodné pro české investice?

Volba regionu musí být výsledkem pečlivé analýzy. Tento rozbor by měl brát v úvahu specifické faktory pro jednotlivou obchodní činnost. Každý italský region má totiž vysokou úroveň autonomie a konkrétní plány pro energetický rozvoj, ve kterých jsou nastaveny priority a směry, jimiž se regionální energetická politika bude ubírat.

To je důvodem, proč priority mohou být odlišné a proč se mohou měnit investiční požadavky. To, co nyní zamýšlíme analyzovat, je lokální systém dotací pro alternativní energie. Ten velkou měrou vypovídá o tom, jak se tyto záležitosti budou vyvíjet. Investor s vážným zájmem o Itálii bude muset vzít v úvahu seriózní studii ještě předtím, než podnikne jakékoliv konkrétní kroky směrem ke konečnému rozhodnutí. Bude muset porozumět místní oblastní legislativě, obchodním podmínkám a investičním příležitostem. Je velmi dobře známé, že Sicílie má velké problémy s elektřinou, a že zcela jistý prostor pro velké vývojové trendy tam je.

Existují dotace na budování elektráren v Itálii?

Je jich několik, ale ve skutečnosti tomu není tak, že pro vytvoření závodu firma obdrží nějaké peníze. Spíše se jedná o to, že stát garantuje nákupní cenu větrné energie. Tato cena je vyšší než průměrná tržní cena, protože výdaje jsou mnohem vyšší než výdaje subjektů, které produkují elektřinu z uhlí. Jestli společnost zkouší prodat větrnou energii, pak její cena bude velmi vysoká ve srovnání s již existující nabídkou – a bez dotací tedy nemůžete takovou energii produkovat a efektivně ji prodat. Tato strategie platí v celé Evropě.

Mohly by být české firmy v Itálii úspěšné?

Jsem o tom přesvědčen, protože tyto firmy mají požadované technické znalosti a know-how. Toto – v kombinaci s příležitostmi na místním trhu – dělá z Itálie cíl, který by české firmy neměly ignorovat.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče