Ironmani z banky

29. května 2012, 13:52 - Petra Pelantová
29. května 2012, 13:52

Petr Beneš, František Crkva a Pavel Tomeček. Vrcholoví sportovci a zároveň klíčoví manažeři ČSOB, Volksbank a GE Money Bank

Ročně ujede na kole minimálně šest tisíc kilometrů. Jednou týdně běží dvacet kilometrů do práce, kde řídí likviditu. Je jedním z těch, kdo rozhoduje, zda GE Money Bank nakoupí do svého portfolia české státní dluhopisy, anebo si volné peníze uloží u centrální banky. Čtyřicetiletý František Crkva patří do týmu Treasury v GE Money Bank. Zároveň je ale vynikající triatlonista kategorie Ironmann. Kolik českých bankéřů by dokázalo v těsném sledu uplavat 3,8 kilometru, ujet na kole 180 kilometrů a na závěr doběhnout trať v maratonské délce 42,2 kilometru?
Na manažery finančních institucí jsou kladeny extrémní nároky. Jejich profese jim nedovoluje udělat chybu, neboť případné selhání může mít za následek velké finanční ztráty. Tlak na to, aby byli produktivnější, efektivnější nebo aby přinášeli vyšší zisky, navíc umocnila celosvětová finanční krize. Nároky na psychickou odolnost zástupců tuzemských finančních institucí se proto zvyšují. Bojovat se stresem lze přitom mnoha způsoby. Nejrůznější manažerské příručky volí coby osvědčenou zbraň sportovní aktivity. Je ale možné spojit vrcholový sport s kariérou v bance či pojišťovně?
Následující příběhy dávají jednoznačnou odpověď. Není pochyb o tom, že jde o výjimky. Psycholog a psychoterapeut Pavel Rataj, mezi jehož klienty patří i finančníci, tvrdí, že v mnohých ohledech je spojení profesionálního sportu a top manažerské kariéry logické. „Psychologické výzkumy opakovaně potvrzují podobnost osobnostních rysů a duševních vlastností jako například vytrvalost, odolnost, zaměřenost na výkon, rozhodnost nebo vyšší míra agresivity,“ říká. „Sport je nástrojem silným a mocným. Poskytuje uvolnění, vybití, ventilaci a odreagování. Sport je pro lidi, kteří pracují pod stresem vynikající, ale je potřeba hledat i jiné účinné nástroje,“ míní.
Silná zaměřenost na výkon ovšem může u manažerů i vrcholových sportovců přinášet rizika. Relaxovat totiž musí tělo i duše, upozorňuje Rataj. „K tomu slouží mentální a duševní relaxace, která žádá skutečné zastavení a zklidnění na hlubší vrstvě, kam bohužel sport nedosáhne,“ vysvětluje.

//Petr Beneš, obchodní ředitel ČSOB Pojišťovny// //S beachvolejbalem do Londýna//

Vrcholový manažer jedné z největších finančních skupin působících na českém trhu a současně světová elita mezi plážovými volejbalisty. V Česku se tímto spojením může pochlubit Petr Beneš, obchodní ředitel ČSOB Pojišťovny. Z top manažerů je Beneš jediný, kdo pojede reprezentovat Českou republiku na olympiádu do Londýna. „Vše se definitivně potvrdí až v polovině června, ale pravděpodobnost, že bychom tam nejeli, je v současné době opravdu velmi malá,“ ujišťuje Beneš. Se svým spoluhráčem Přemyslem Kubalou patří ke světové beachvolejbalové špičce. „Jsme v tuto chvíli jedenáctí v olympijském žebříčku, na olympiádu se kvalifikuje prvních šestnáct párů,“ vysvětluje vysokou pravděpodobnost své olympijské kvalifikace. Do června zbývá ještě šest turnajů. „Budeme se snažit hrát co nejlépe, abychom nejen potvrdili naši účast v Londýně, ale pokusili se i o co nejlepší nasazení do olympijského turnaje,“ poznamenává.

Socialistická příprava

S volejbalem začínal na začátku osmdesátých let. Označuje se za plod socialistické přípravy sportovců. „V minulém režimu bylo mnoho věcí špatně, ale zdaleka ne všechny. Z naší generace dodnes žije hokej, donedávna i fotbal,“ říká. Sedmatřicetiletý Beneš prošel juniorskými reprezentacemi v šestkovém volejbale, kde skončil čtvrtý na mistrovství světa. Jako několikanásobný juniorský mistr republiky hrál extraligu mužů do roku 2001. Několik let exceloval v párovém volejbale se svým bratrem, který rovněž pracuje ve skupině ČSOB. Kvůli zranění vrcholový volejbal opustil. V roce 2005 dokonce bratrská dvojice dosáhla na titul mistra republiky.
Beneš pracuje pro skupinu ČSOB více než deset let. Od roku 2003 do roku 2010 byl generálním ředitelem ČSOB Penzijního fondu Stabilita a do pojišťovny nastoupil na podzim 2010. Lze to vůbec stíhat? ČSOB Pojišťovna má sídlo v Pardubicích, kam Beneš třikrát týdně musí dojíždět ze své rodné Prahy. Občas musí ve východních Čechách přespat, čímž ušetří čas pro práci i trénink. „Je třeba mít na pracovišti dobrý tým. Pak to může fungovat. Prioritou je samozřejmě práce v pojišťovně. Máme ambiciózní obchodní cíle a moje přirozená soutěživost se projevuje naplno i zde,“ chlubí se Beneš a pokračuje: „Ve volném čase nechť ať si každý dělá, co chce. Já se snažím každý den trénovat, o víkendech i dvoufázově. V posledních letech dovolenou trávím výhradně na turnajích.“

Reklama nutná

Rodina trochu trpí, přiznává Beneš. Bez její podpory by se neobešel, připouští trojnásobný otec. S manželkou má tři syny, nejmladšímu je osm měsíců. „Svůj život si bez sportu neumím představit, je to pro mě fyziologická potřeba jako spánek, jídlo a podobně. Navíc neznám lepší lék na stres. Zvlášť nyní, kdy v souvislosti se světovou finanční krizí je na vedení finančních institucí obrovský tlak,“ vypráví. Bez tvrdé dřiny by to ale nešlo, říká se o úspěšných sportovcích. „Sport mi nikdy jako tvrdá dřina nepřipadal. Po zaměstnání mi to spíše přišlo jako zábava,“ namítá.
Na dotaz, zda bude mít logo svého zaměstnavatele na dresu, znejistí. Hlavními partnery českého olympijského týmu a také Českého volejbalového svazu jsou totiž konkurenční pojišťovny. „Už se mě na to ptal šéf (generální ředitel ČSOB Pojišťovny Jeroen Van Leeuwen – pozn. red.), jak to vlastně bude. Budu muset něco vymyslet,“ přiznává Beneš. Logo ČSOB si ale prý místo na jeho dresu , nebo spíše na těle, najde. „Uvidíme, kde bude místo,“ vtipkuje v souvislosti s tím, jak spoře oděni obvykle při zápasech plážoví volejbalisté bývají.
A že by ČSOB Pojišťovna sponzorovala volejbal? „Zatím ne. Je to krásný sport, který se těší stále větší oblibě u veřejnosti. Ale dokud budu působit jako hráč, chci se soustředit na hru, a ne na to, zda je naše logo dostatečně vidět v televizních záběrech.“

//Pavel Tomeček, šéf týmu financování bytových družstev, Volksbank CZ// //Plavu, ale ne ve financích//

Několikanásobného mistra České republiky a stále aktivního vrcholového sportovce má ve svých řadách i Volksbank. Čtyřiatřicetiletý Pavel Tomeček stále patří mezi excelentní české plavce. Na otázku, zda se někdy topil, ale připraven nebyl. Po dlouhém váhání řekl, že krizi ve vodě sice zažil, ovšem nešlo o nic vážného. Jeho specialitou je v současné době sto metrů stylem označovaným jako motýlek.
V bance řídí tým, který zajišťuje financování bytových družstev a společenství vlastníků jednotek pro moravský region. „Pokud jde o obor financování nemovitostí, kde se pohybuji celou svou bankovní kariéru, pak bytová družstva jsou jedinou krizí nedotčenou oblastí. Zejména díky dotacím a podporám,“ poznamenal Tomeček. Před svým nástupem do Volksbank pracoval pro českou divizi italské UniCredit Bank (UCB), kde se věnoval financování developerských projektů. V souvislosti s dopady krize tudíž velmi dobře ví, o čem mluví. Do UCB se dostal přímo z Živnostenské banky, kterou Italové koupili a postupně ji začlenili pod UCB. Následně zanikl i její název. Tuto „transformaci“ má Tomeček ještě v živé paměti, a to už se přitom blíží další. Společnost Volksbank International AG, jejíž dceřinou společností je i Volksbank působící v České republice, totiž nedávno koupil ruský bankovní gigant Sberbank. Zaměstnanci se tak musejí připravit na čerstvý moskevský vítr. Vedení Sberbank se totiž netají tím, že do české sítě hodlá masivně investovat a banku čeká velká expanze i změna značky.

Dřina od osmi let

Sportovní kariéru začal Tomeček už v osmi letech. Šest let držel český rekord na sto metrů polohový závod. Je několikanásobný mistr republiky. Byl osmý na mistrovství Evropy, pátý na světové univerziádě a čtrnáctý na mistrovství světa. V šestadvaceti svou plaveckou kariéru přerušil. „Už jsem necítil, že se můžu zlepšovat. A nastala další etapa života. Dostudoval jsem a začal pracovat,“ vysvětluje. Jenže se k plavání zase vrátil. „Potřeboval jsem dělat nějaký sport, je to skoro jako droga,“ říká. A úspěchy pokračovaly. Loni se na mistrovství republiky umístil na čtrnáctém místě. „Letos bych chtěl být lepší. Ideální by bylo, dostat se do finále. To znamená být do osmého místa,“ říká. Poplave padesát a sto metrů motýlkem, hodlá prý zkusit i znak. Trénuje každý den. Minimálně třikrát v týdnu trénuje ve vodě obvykle ráno před prací, zbytek oddře v posilovně. Formu si udržuje i díky jízdě na kole nebo během zimy na běžkách. „Vzhledem k tomu, že nemám děti, je na trénování dostatek času,“ tvrdí.
Druhý týden v červnu jede do Itálie na mistrovství světa veteránů. Nutno dodat, že za veterána je ve vrcholovém plavání považován každý, kdo je starší pětadvaceti let.

Drahé plavky? Ne, díky

Plavání patří ke sportům, které nejsou extrémně finančně náročné, potvrzuje Tomeček. Éra ultra drahých revolučních celotělových plavek za desítky tisíc korun je prý už definitivně pryč. Po záplavě rekordů na světovém šampionátu v Římě před třemi lety je totiž mezinárodní plavecká federace zakázala. „Na sto metrů tyto plavky mohly pomoci i vteřinou, což ve sportu, kde rozhodují i setiny vteřiny, je strašně moc,“ říká Tomeček s tím, že podobné plavky sice vyzkoušel, ale nikdy s nimi nezávodil. „Plavky sice zakázali, ovšem rekordy díky nim dosažené zůstaly,“ naznačuje zvyšující se obtížnost tohoto sportu. Jenže pro nadcházející olympiádu už existuje nový model „rychlých plavek“, který navíc plavecká federace odkývala. Další záplava rekordu by tedy přece jen ještě mohla přijít. ===== František Crkva, analytik Treasury, GE Money Bank Kolo auta dražší

Jeho kolo je výrazně dražší než kdekteré auto brázdící české silnice. A týdně na něm najezdí více než autorka tohoto textu za celý rok. Novinářská profese sice není s vrcholovým sportem příliš slučitelná, ovšem to ani kariéra bankéře. Triatlonista František Crkva z oddělení Treasury GE Money Bank by ale nesouhlasil. Do české reprezentace sice nepatří, ovšem s profesionály trénuje i závodí. Navíc kolik českých bankéřů by dokázalo v těsném sledu uplavat 3,8 kilometru, ujet na kole 180 kilometrů a na závěr doběhnout trať v maratonské délce 42,2 kilometru? Popisovaná trať v délce 226 kilometrů odpovídá kategorii Ironman, což je vůbec nejtěžší a nejdelší forma triatlonu. „Týdně trénuji dvanáct až patnáct hodin. Třikrát týdně chodím plavat, což znamená ráno v pět hodin vstát na bazén, takže jsem o půl osmé v práci, čímž zaměstnavatele neomezím. Běh trénuji tak, že jednou týdně si z práce doběhnu nějakých dvacet kilometrů domů, anebo naopak z domu do práce, protože bydlím kousek od Prahy. Kolo pak společně s rodinou honíme o víkendu,“ popisuje své nasazení čtyřicetiletý Crkva. „Musel jsem zapojit rodinu, naštěstí jsou všichni sportovci,“ dodává.

O překonávání bolesti

Už osmnáct let pracuje ve stejné finanční instituci, která ale postupem času měnila majitele. Začínal jako akciový makléř Agrobanky, jejíž část později spolkla GE Money Bank. Nyní pracuje pro GE v oddělení Treasury, které řídí likviditu celé banky a obchoduje jménem GE na finančních trzích. Právě Crkva je jedním z těch, kteří rozhodují o tom, zda si GE uloží peníze u České národní banky, nebo zda banka nakoupí do svého portfolia třeba české státní dluhopisy. „Děláme veškeré obchody s volnou likviditou,“ vysvětluje.
Člověk, který sportuje zejména vytrvalostně, v sobě má vůli překonávat bolest i překážky, což se v práci dost hodí,“ pokračuje Crkva. Ironman je ale spravedlivý sport, dodává. Když není natrénováno, nelze nejen vyhrát, ale v mnoha případech ani závod dokončit. To totiž v profesním životě ne vždy platí. Ročně ujede na kole minimálně šest tisíc kilometrů. „Obecné roční tréningové minimum je alespoň tři tisíce kilometrů na kole, tři sta kilometrů plavání a tisíc kilometrů běh,“ poznamenal.

Čekání na kvalifikaci Triatlon patří k nejmladším sportům, na olympiádě se objevil poprvé teprve v roce 2000, ovšem olympijská varianta je výrazně kratší než „Crkvova“ kategorie Ironman. Do závodění a extrémních tréninkových zátěží se pustil teprve před čtyřmi lety. „Díky tomu, že jsem součástí Etriatlon Teamu, je příprava mnohem snazší, hlavně díky týmové podpoře a systematickému tréninku vedenému zkušenými trenéry,“ dodává.
V červenci, týden před olympiádou v Londýně, se účastní jednoho z kvalifikačních závodů série Ironman v Anglii a jeho snem – ovšem jak říká velmi málo pravděpodobným – je dostat se v budoucnu na pomyslný Olymp všech Ironmanů. Tím je mistrovství světa konané každoročně na Havaji. „To je v současné době nejtěžší triatlon na světě a zároveň je to místo, kde tento závod v roce 1978 vznikl,“ říká. Pojistit si havajskou účast lze na jednom z osmadvaceti kvalifikačních závodů pořádaných během roku po celém světě, a to do určitého umístění ve své věkové kategorii. V každém tomto závodě je padesát „vstupenek“ na olympiádu, které získají ti nejlepší ve své věkové kategorii.
Nejlepší triatlonisté světa zdolají vzdálenost závodu kategorie Ironman okolo osmi hodin. Český rekord drží Martin Matula s časem několik minut pod devět hodin. Crkva se zatím vejde do dvanácti hodin a rád by se s časem dostal mnohem níž. Na havajskou misi se přitom za určitých podmínek lze kvalifikovat i s časem do jedenácti hodin. „Krátkých vzdáleností je spousta a troufne si na ně každý. Když chce někdo běhat, stačí mu kvalitní boty. Ale větší závody v podobě dlouhých triatlonů už vyžadují větší investici. A to jak do materiálu, protože je potřeba mít kvalitní kolo, zaplatit si plavecké hodiny, startovné a podobně, tak do času na trénink,“ zdůrazňuje.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče