Jana Flámiková: Investovali jsme do výroby moštů i solární elektrárny

26. prosince 2011, 23:53 - Dalibor Dostál
26. prosince 2011, 23:53

Nadace Veronica patří k nejznámějším nadacím, které se v Česku zaměřují na oblast životního prostředí. Její působení je spojeno nejen se stálým hledáním nových projektů, které podporuje, ale i potřebných finančních zdrojů. Podle ředitelky nadace Jany Flámikové  se nadace do budoucna bude více věnovat komunitním projektům.

 

 Foto: Nadace Veronica

Řadě čtenářů možná splývá rozdíl mezi Nadací Veronica a Ekologickým institutem Veronica. Co mají obě instituce společného a čím se liší?

Obě organizace vychází ze společných kořenů. Ekologický institut Veronica je odborným pracovištěm, které se věnuje ochraně přírody, klimatu, tématu zelené domácnosti a ekologického chování firem, spolupráci s aktivními občany, informování veřejnosti a regionálnímu rozvoji. Provozuje první ekologickou poradnu v republice a školicí středisko v Hostětíně, vybudované v pasivním standardu. Nadace Veronica byla založena s potřebou systémově vytvářet finanční zázemí pro rozvoj nevládních nástrojů péče o krajinu a pro rozvoj občanské podpory. Věnuje se převážně nadační a osvětové činnosti v oblasti ochrany přírody, životního prostředí a rozvoje komunitního života. Nadace s institutem spolupracuje v rámci některých projektů, například v Hostětíně, kde realizujeme spolu s dalšími partnery modelové ekologické projekty pro venkov. Naši činnost zde ocenil i princ Charles, který si z mnoha nabízených možností vybral v rámci návštěvy České republiky právě prohlídku Hostětína.

Nejen kvůli krizi hledají české nadace originální cesty k finančním prostředkům. Nadace Veronica provozuje například vlastní obchod. Jak funguje?

Nadační obchody fungují na principu tzv. „charity shopů“ provozovaných neziskovými organizacemi v západní Evropě. Prodávají darované věci (například oblečení, šperky, kabelky, knihy, keramiku a jiné), které už jejich dárci nepotřebují, ale které jsou ještě natolik pěkné, aby si je rád koupil někdo jiný. Myšlenka obchodů je nám blízká i z důvodu opětovného návratu a zapojení věcí zpátky do života, protože tak zároveň podporujeme i šetrnější vztah k přírodě a životnímu prostředí.  Protože jako nadace nemůžeme podnikat, hledali jsme cestu, jak bychom mohli tyto obchody provozovat. Obchod proto od začátku provozujeme jako veřejnou sbírku. Díky veřejné sbírce se nám podařilo získat pro tento obchod zaměstnance placené z Úřadu práce v rámci tzv. veřejné prospěšnosti. I na Úřadech práce ale nyní dochází ke změně podmínek.

Výtěžek z obchodu chcete využít na udílení grantů ve „Fondu pro Brno“. Co je jeho cílem?

Cílem fondu je prostřednictvím malých grantů podpořit aktivitu žáků, studentů a občanů v městě Brně v oblasti ochrany životního prostředí a rozvoje komunitního života. Říkám, že dáváme granty lidem, kteří malé peníze dovedou využít jako velké. I přesto, že se nejedná o velké částky, 5 až 20 tisíc korun, dovedou často nastartovat velký dobrovolnický potenciál, který přináší mnohem větší zrealizovanou hodnotu. Například Základní škola v Kohoutovicích získala na obnovu zahrady 20 tisíc korun, které byly spouštěčem dalších darů a stovek hodin dobrovolnicky odpracované práce. V konečném důsledku tak škola zrealizovala projekt za několik set tisíc korun. V roce 2010 tak byla díky obchodům nadace vysázena zeleň kolem Křížku na Slaměnce a obnoven sad oskeruší v Nebovidech u Brna, proběhly vzdělávací akce pro dobrovolníky, kteří pracují s dětmi a ohroženými rodinami, vznikla květinová výzdoba v domově důchodců nebo přírodní učebna na zahradě gymnázia nebo vydána knížka o brněnských disidentech. Podpořen byl i projekt podporující propojování brněnských občanských iniciativ nebo kampaň Česko proti chudobě.  Celkem bylo podpořeno 22 projektů 21 organizací.

Znamená to, že se Nadace Veronica chce více věnovat komunitním projektům?

Ano, fond Společně pro Brno byl nastaven jako fond na podporu konkrétní komunity, v tomto případě Brna a okolí.  Dárci často rádi podpoří projekty v místě, kde bydlí, možná i proto jsou např. v Americe komunitní nadace jedněmi z nejrychleji se rozvíjejících nadací. V současné době začínáme spolupracovat se dvěma sdruženími, které se věnují rozvoji Brna z občanské úrovně tak, aby to bylo město příjemné pro lidi. Doufáme, že i tato spolupráce dá našim komunitním aktivitám nový impuls.

Od roku 2003 pořádáte předvánoční aukci uměleckých děl na podporu projektů spojených s ochranou životního prostředí. Jaký je zájem nebo ochota umělců poskytovat na takovou akci svá díla?

Aukcí ve prospěch nejrůznějších dobročinných aktivit je hodně a umělci si často pečlivě vybírají, komu svoje díla svěří. Laická představa, že umělce darování díla přece nic nestojí, jen trochu času, je mylná. Plátno, barvy, často zarámování, to všechno představuje často tisíce korun, které do svého díla a daru vloží sami umělci. O to více si vážíme každého, kdo nám své dílo do aukce věnuje. Z velké části jsou to umělci, kteří mají blízko k přírodě a které naše aukce svým zaměřením oslovuje. Kuriózní byl rok, kdy jsme aukci pořádali ve prospěch záchrany původních jablečných odrůd v Bílých Karpatech.  Zatímco od jedné známé umělkyně jsme dostali díla proto, že to „bylo na jabka“, jiný známý umělec nám to právě z toho důvodu odmítl.

Na jaké projekty půjdou výtěžky letošního ročníku?

Aukce vznikla spontánně v roce 2003 jako iniciativa ve prospěch záchrany staletého jedlovobukového lesa před vykácením. Dalších sedm let výtěžek aukce putoval na výkupy pozemků v přírodovědně zajímavých územích. Letos na jaře jsme poprvé výtěžek z poslední aukce rozdělili v otevřeném grantovém řízení na projekty ve prospěch ochrany přírody a krajiny. Stejně budeme postupovat v příštím roce. 

Kolik peněz z akcí získáváte, ovlivnila nějak jejich výtěžky ekonomická krize?

Aukcí získáváme v posledních letech okolo tří set tisíc korun. Krize jsme se v loňském roce obávali, ale naštěstí se, možná i díky zvýšené propagaci, ve výtěžku aukce neprojevila.

Lidé, kteří kupují bioprodukty, znají váš Hostětínský mošt, který se objevuje i v nabídce některých supermarketů. Byli jste v podstatě první v republice, kdo začal nabízet mošt v bio kvalitě. Bylo těžké prosadit regionální produkt do prodejních řetězců?

Hostětínský mošt prosadil do obchodního řetězce jeden z našich odběratelů. Dodávky do obchodních řetězců představují doposud významnou část odbytu naší produkce. To je jeden z důvodů, proč v současné době rozšiřujeme sortiment lahví o velikost 200 ml tak, aby bylo možné mošty nabízet v restauračních zařízeních. To dosavadní lahve neumožňovaly.

Kolik výroba moštů vydělává a na jaké účely používáte získané výnosy?

V posledních několika letech jde většina zisku do rozvoje moštárny, například v letošním roce pořizujeme novou stáčecí linku, zároveň se mění design značky a lahví na mošty i sirupy. Zároveň, protože hlavním produktem moštárny jsou bio výrobky, podporujeme jejím provozem rozšiřování ekologického ovocnářství v Bílých Karpatech.

Výrobu ve vaší moštárně dosud zajišťovalo občanské sdružení, letos ho převzala společnost s ručením omezeným, v níž máte podíl. Co si od této změny slibujete?

Cílem této změny bylo zpřehlednění vlastnických vazeb, cílenější zaměření na důležité věci v provozu a chodu moštárny. Sdružení Tradice Bílých Karpat zprostředkovávalo vlastnická práva u moštárny, ale zároveň se zaměřovalo i na jiné činnosti, než na provoz moštárny. Oddělením se bude moci sdružení více věnovat vlastním prioritám. Vykonávání vlastnických práv k moštárně nebude zprostředkované, ale bude vykonávané přímo zúčastněnými subjekty.

O úspěchu nadací rozhoduje také to, jakým způsobem investovaly své prostředky. Které investice se osvědčily vám?

Část prostředků nadace investovala do moštárny v Hostětíně, kterou pronajímá s.r.o., ze které nadaci plyne nájem z nemovitostí a technologie. Na střeše moštárny máme umístěnou fotovoltaickou elektrárnu, která dodává elektřinu do sítě. Později jsme společně s obcí Hostětín, Nadací Partnerství a Nadací české architektury investovali do malé fotovoltaické elektrárny, kde ale po změně zákona nebude výnos ve výši, kterou jsme očekávali. Část majetku nadace je ve formě vlastnictví lesů, ve kterých jsme v loňském roce prováděli výběrovou těžbu. Největší část našich prostředků Nadace Veronica je ale uložena v cenných papírech. Vzhledem k současné situaci na akciových trzích velmi vážně uvažujeme o přemístění části těchto prostředků jinam.           

Každoročně udělujete výroční cenu za dlouhodobou činnost nebo úspěšný projekt v oblasti životního prostředí. Máte i po tolika ročnících z čeho vybírat?

Ano, máme, a často je nám líto, že nemůžeme ocenit většinu nominovaných. Výroční cena Nadace Veronica se postupně vyprofilovala do dnešní podoby – cena je každoročně udělena třem učitelům, kteří dlouhodobě vedou děti k šetrnému vztahu k přírodě a její ochraně i v rámci mimoškolních aktivit. Jsou to lidé, kteří dětem dovedou dát nejen část sebe, ale předat jim i citlivý vztah k přírodě a světu kolem nás.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče