Investorské hrátky s časem

18. října 2004, 00:00 - PETR BÝM
18. října 2004, 00:00

DERIVÁTY Ceny jakéhokoli produktu, ať už se jedná o ropu, měnu či cenný papír, jsou proměnlivé v čase. Právě na tom jsou založeny obchody s takzvanými deriváty, kde se profit či ztráta generuje ze změn cen v konkrétním čase.

DERIVÁTY Ceny jakéhokoli produktu, ať už se jedná o ropu, měnu či cenný papír, jsou proměnlivé v čase. Právě na tom jsou založeny obchody s takzvanými deriváty, kde se profit či ztráta generuje ze změn cen v konkrétním čase. U nás jsou deriváty zatím ve stínu zájmu investorů. „To vyplývá z toho, že všeobecné povědomí o těchto instrumentech je mizivé - víceméně se omezuje na to, že jsou příliš složité,“ říká Vladimír Stančík ze společnosti Atlantik FT. Zájem investorů jinde ale nasvědčuje tomu, že zase tak složité to není. Na té nejobecnější úrovni jsou deriváty standardní obchodní kontrakty. Derivát znamená element odvozený či připravený ze základní látky. V případě derivátů, o kterých je řeč, je takovou základní látkou cena tzv. podkladového aktiva. Tím může být surovina, měna, cenný papír nebo také úrok (na úvěr či depozitum). V zásadě jde o to (s výjimkou swapů, což je výměna zboží), že kupujete právo nebo povinnost v přesně určeném termínu (nazývá se doba expirace) dodat či odebrat podkladové aktivum. OPCE A FUTURES: VOLBA A POVINNOST Opce a futures jsou kupní smlouvy o dodávce či odběru nějakého aktiva za jistou dobu. Dodací ceny přitom vycházejí z aktuální ceny příslušného aktiva (např. kurzu akcie) a prognóz jejího budoucího vývoje. Investoři na základě svých odhadů na burzách derivátů nabízejí koupi či prodej. Podstatnými složkami takových obchodů jsou podkladové aktivum, prodejní cena, termín dodání, který se standardně určuje v měsících (např. 30 či 60 dní). Investiční „vtip“ je v tom, že smluvní cena obchodované komodity nevychází z aktuální situace, ale právě z odhadovaného pohybu ceny (viz příklad). V okamžiku expirace mají smluvní strany dvě možnosti: buď zboží skutečně dodat a tím kontrakt realizovat, nebo porovnat smluvní cenu s její aktuální tržní výší a vyrovnat pouze rozdíl mezi nimi - pak se jedná o ryze spekulativní operaci. Ještě je zapotřebí zmínit se o rozdílu mezi opcemi a futures. Oba tyto deriváty fungují shodně na shora popsaném principu, ovšem v prvním případě má držitel opce možnost volby, zda kontrakt realizuje, v druhém jde o povinnost dodat a odebrat, resp. vyrovnat rozdíl v cenách. Mnoho se od těchto dvou derivátů neliší forwardové obchody. Jde o smluvní dodávky určitého aktiva za sjednanou cenu za delší dobu - už to určuje jejich účel, kterým je obvykle zajištění potřebných dodávek za přesně stanovenou cenu. Mají tedy především zajišťovací, nikoli investiční charakter. Za zmínku stojí v těchto souvislostech ještě jedna věc: součet „ztrátových“ a „ziskových“ futures se na celém trhu vždy rovná nule (pro opce to neplatí, protože nepředstavují povinnost, ale pouze právo). SWAP: VÝHODNÁ VÝMĚNA

Swapové („výměnné“) obchody mají obvykle také zajišťovací charakter a díky tomuto charakteru se realizují ve srovnatelných aktivech, často ve měnách a ještě častěji v úroku. V případě měn vypadá modelový příklad zhruba takto: smluvní strany (obvykle klient a banka) si vymění dvě měny na základě aktuálního kurzu a zároveň se zavazují provést stejnou operaci (tedy za použití téhož kurzu) za sjednanou dobu opačným směrem. Cena takového kontraktu vychází z odlišných hladin úročení různých měn. Například dnes se krátkodobá depozita v dolarech a eurech úročí 1,5, resp. 1,8 %. Pokud si klient mění eura na dolary, banka platí „prémii“ jemu, pokud je to opačně, platí naopak klient bance. Takové operace mají opět hlavně zajišťovací charakter, lze je ale využít i jako investiční instrument. Obchod s úrokem - jakkoli vypadá na první pohled složitěji - probíhá stejně, tady se ovšem využívá rozdílů v úročení vkladů či půjček např. v různých zemích.

VYSOKÉ VSTUPNÍ INVESTICE Pohyby cen podkladových aktiv nejsou obvykle příliš velké, proto je také objem těchto obchodních kontraktů většinou vyšší a větší tedy musí být i investice. V případě surovin a cenných papírů je nutné počítat s částkou v řádu statisíců korun, měnové operace vyžadují vklady v milionech, úrokové desítky miliónů korun. S deriváty se většinou obchoduje prostřednictvím makléřských společností (u nás má potřebnou licenci jedině společnost Colosseum, která se ale soustřeďuje jen na komoditní obchody) či velkých bank. Poptávka a nabídka se koncentruje na speciálních burzách - k nám nejbližší je ve Frankfurtu nad Mohanem. Jak už bylo řečeno, deriváty u nás zatím příliš nezakotvily. Naopak ve vyspělých tržních ekonomikách jsou dnes pravděpodobně nejpopulárnějším investičním instrumentem. „Objem transakcí například s futures je o jeden či dva řády větší než reálné obchody s podkladovým aktivem,“ komentuje V. Stančík. Termínové obchodní operace ovšem mají nejen investiční, resp. spekulativní účel. Jejich prostřednictvím si firmy mohou zajistit dodávku potřebného zboží (může jít o surovinu pro výrobu stejně jako o měnu potřebnou pro už sjednanou budoucí platbu) v přesně stanovené a tudíž také „plánovatelné“ ceně. Běžně se proto tímto způsobem nakupuje například nejen ropa, ale třeba i topné oleje nebo plyn. Stejně tak lze touto cestou stabilizovat hodnotu investičního portfolia. Obojí samozřejmě něco stojí (např. opční prémii), je to ale platba za stabilitu. Stabilizační dopady mají deriváty i na makroekononické úrovni, protože vyrovnávají výkyvy nabídky a poptávky v čase. PŘÍKLAD KUPNÍ OPCE

Investor předpokládá růst ceny akcie XY (podkladové aktivum) na 150 dolarů (USD). V současné době se obchoduje za 100. Investor zakoupí opci (tedy právo) nakoupit akcii za 30 dní za cenu 100 USD. Za toto právo zaplatí tzv. opční prémii ve výši 5 USD (její výši prodejce určí podle svého odhadu vývoje kurzu akcie).

V čase expirace opce (tedy za 30 dní) mohou nastat tyto situace:

1. Cena akcie vzroste na předpokládaných 150 USD a investor uplatní opci na nákup za 100 USD. V tomto případě inkasuje zisk ve výši rozdílu tržních cen a zaplacené opční prémie, v našem případě 150 USD100 USD-5 USD= 45USD. Investorův zisk je 45 USD na akcii.

2. Cena akcie nevzroste přes 100 USD a investor opci nevyužije. V tomto případě utrží investor ztrátu ve výši zaplacené opční prémie, v našem případě 5 USD.

3. Cena akcie bude mezi 100 a 105 USD, v tomto případě investor využije opci ke snížení ztráty vzniklé zaplacením opční prémie.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče