Investor v bavlnce

13. prosince 2010, 12:51 - Kristýna Balajová
13. prosince 2010, 12:51

Regiony lákají firmy na moderní byznysparky

Průmyslové zóny se během posledního desetiletí staly běžnou součástí české příměstské krajiny. Plochy o rozloze stovek hektarů, zpravidla přiléhající k již existujícím nebo plánovaným dálnicím, lákají investory po celé České republice. Regionům už přinesly stovky nových pracovních míst, a podaří-li se prodat zbývající volné plochy, mnoho dalších příležitostí ještě vytvoří.

Ekonomická nutnost Industriální zóny jsou vhodné hlavně pro lehkou, hygienicky nezávadnou výrobu, tradičně se zde usídlují výrobci komponent pro automobilový průmysl. V poslední době se v areálech stále více usazují menší domácí i zahraniční investoři a paleta výrobních oblastí se rozšiřuje. Najdete tu továrny na obaly, kartony, potraviny, bezpečnostní dveře i závěsné balkony. Vznik průmyslových zón není jen současným trendem, ale především ekonomickou nutností jak pro velká krajská města, tak pro města s menším počtem obyvatel. Dlouhou dobu se proto těší podpoře státu i Evropské unie. Soustředěná výstavba průmyslových zón v Česku odstartovala v roce 1998. Republika totiž trpěla nedostatkem vhodných nemovitostí pro podnikání, což brzdilo příliv investic. V současné době se země může pochlubit hustou sítí průmyslových parků napříč všemi regiony, a to včetně těch hospodářsky nejslabších. Stát počal rozvoj byznysparků podporovat v roce 1998. Tehdy začal CzechInvest, agentura pro podporu podnikání a investic v České republice, realizovat Program na podporu rozvoje průmyslových zón. V roce 2006 byl pak schválen nový Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, který se kromě podporování zón zaměřil také na projekty výstavby nebo regenerace nemovitostí pro podnikání známých a prověřených investorů. Od roku 2010 je vznik a rozvoj zón dotován ze strukturálních fondů EU.
Od konce devadesátých let stát investoval do vybudování více než stovky průmyslových zón o celkové rozloze přes 3 tisíce hektarů už bezmála 8,9 miliardy korun, přičemž investoři zatím obsadili zhruba 70 procent připraveného území. Podle statistiky agentury CzechInvest do byznysparků zatím zamířilo přes pět set investorů a vytvořili v Česku přes devadesát tisíc pracovních míst. A jednání s novými investory stále probíhají.
V současné době existuje sedm strategických průmyslových zón. Jedná se o byznysparky, které mají vzhledem ke své poloze a volnému prostoru obzvlášť velký význam pro rozvoj daného regionu. Těší se proto zvláštnímu postavení při čerpání peněz z evropských strukturálních fondů i větší péči CzechInvestu.

Šance pro region Čtyři ze strategických zón dosud skýtají dostatek volného prostoru pro nové investory. Zóna Mošnov leží v Moravskoslezském kraji, kde je lidí bez práce 11 procent, druhý nejvyšší počet v Česku. Další dvě, areál Joseph na Mostecku a zóna Triangle u Žatce, jsou v Ústeckém kraji, který co do počtu nezaměstnaných vede. Severočeské byznysparky v kraji dosud vytvořily zhruba dva tisíce nových míst. O tom, co region dokáže investorům nabídnout, mají místní jasno. „Vzhledem k tomu, že sem míří hlavně výrobní podniky, máme velkou výhodu, že dokážeme nabídnout dostatek pracovní síly pro dělnické profese. Investory také lákají místní nízké mzdy,“ říká Veronika Loucká z odboru rozvoje a územního plánu Mostu. Na republikové poměry podprůměrná situace v regionu přináší i další výhody. Firmy, které se rozhodnou umístit sem své podnikání, mají nárok na nejvyšší investiční pobídky od státu. Zóna Joseph se nachází osm kilometrů od Mostu a je dobře dostupná městskou hromadnou dopravou. V továrnách firem Nemak, Starcam, RAI Most a AFSI se vyrábějí součástky do aut a filtry pro motory Caterpillar. Z celkových 175 hektarů je zatím volných 129, nicméně brzy se neobsazená část pravděpodobně zmenší. Magistrát města v současné době vede nadějná jednání s investorem z oblasti strojírenství, který by vytvořil 600 až 700 nových pracovních míst. O vstupu do zóny Joseph uvažuje i výrobce těstovin, investor z oblasti automobilového průmyslu a lehké strojírenské výroby. Dohromady by tyto podniky mohly zaměstnat až pět set lidí. Jak ale vysvětluje Loucká, přínos investic je daleko širší. „Nejde jen o pracovní místa přímo v zóně. Výrobní závody nabízejí příležitosti pro subdodavatele v Mostě, a tím podporují místní podnikatele.“
Na nové obyvatele čeká také industriální areál Triangle u Žatce, vybudovaný na brownfieldu zrušeného vojenského letiště. Nepříznivé krizové období zde přestál jen jeden investor, Panasonic, který dává práci zhruba sedmi stovkám lidí. V důsledku hospodářské recese z Žatce odešel výrobce plazmových televizorů Hitachi a japonská společnost IPS Alpha musela propustit stovky zaměstnanců. Vlastník areálu, Ústecký kraj, ale věří, že bude lépe. V květnu byla podepsána smlouva o smlouvě budoucí o koupi pozemku se společností Solar Turbines EAME. Závod na generální opravy a údržbu plynových turbín by měl vyrůst v průběhu příštího roku. Kromě toho se jedná s několika menšími zahraničími investory, velcí se tolik nehrnou. „Přestože je areál Triangle jako jedna z mála průmyslových zón ještě schopen přijmout větší podnik o rozloze desítek hektarů, časy velkých investorů jsou dávno pryč,“ vysvětluje vyhlídky Žatce Martin Pondělík z Odboru podpory průmyslu a podnikání Ústeckého kraje. Ve srovnání s žateckým byznysparkem, kde na investory stále čeká téměř tři sta hektarů volných ploch z celkových 365, je ostravská strategická zóna Mošnov vytížena z celých padesáti procent. V současné době je v nedávno dokončeném areálu již pět investorů, převážně výrobců komponent pro automobilový průmysl. A zbývajících osmdesát hektarů pravděpodobně nebude těžké udat. „Zájemců máme víc než ploch. Nyní probíhají jednání, nic zatím není definitivní, a proto nechci prozrazovat konkrétní jména,“ komentuje současnou situaci Daniel Adamčík z odboru ekonomického rozvoje ostravského magistrátu. A dodává, že pro Ostravsko se investoři získávají poměrně snadno. Region má totiž mnoho předností. Moravskoslezský kraj je nejlidnatějším krajem republiky, takže zde není problém najít potřebnou pracovní sílu. Díky ostravským vysokým školám tady na rozdíl od mnoha jiných oblastí Čech a Moravy lze celkem snadno získat kvalifikované pracovníky. Konkrétně Mošnov má jednu další obrovskou výhodu – leží přímo vedle mezinárodního letiště Leoše Janáčka, které slouží jak pro osobní, tak pro nákladní dopravu.

Prostor pro inovace V průmyslových zónách se zpravidla usazují podniky orientované na výrobu. Většina pracovních míst, které vytvářejí, jsou proto takzvané pozice operátorské, jednoduše řečeno dělnické. Vývoj firmy soustředí spíš ve svých mateřských centrech a otálí s jeho přesunem do nového působiště. „Samozřejmě bychom do průmyslové zóny rádi dostali více inovací, ale není to jednoduché. Je to běh na dlouhou trať. Většinou to trvá třeba deset let, než se společnost rozhodne vybudovat kromě výrobny také rozvojové centrum,“ říká Daniel Adamčík a kolegové z Ústeckého kraje jsou s ním zajedno. Zároveň ale zdůrazňují, že ačkoliv české průmyslové parky tvoří hlavně výrobní závody, produkují špičkové zboží s vysokou přidanou hodnotou. Avšak i byznysparky mohou do budoucna být víc než jen sofistikovanými montovnami, a to dokonce i pokud do Česka giganti nepřenesou vývojová centra. Prvním pozitivním signálem jsou plány s průmyslovou zónou v Holešově u Zlína, kde má vzniknout technologický park s příznačným názvem Progress. Jde o komplex tří budov, v nichž naleznou vhodné prostory inovačně zaměřené firmy působící v high-tech a medium high-tech odvětvích. Součástí parku bude také podnikatelský inkubátor pro začínající podnikatele. Těžké začátky jim zde usnadní nízké nájmy kanceláří a bezplatná dostupnost různých služeb. Konkrétní jména firem, které by měly v Holešově vyvíjet inovativní produkty, zatím nejsou známa. Tvůrci projektu mají ale jasno, koho v technologickém parku chtějí. „Patří tam firmy, které používají vysoce pokročilé technologie a u nichž je předpoklad, že technologie převedou do praktického využití,“ uvedl Jiří Němec ze společnosti Industry Servis ZK, která má přípravu zóny na starost. Společně s kolegy ze Zlínského kraje by rád oživil Baťův odkaz. Jestliže se podaří podnikatelská esa do technologického centra nalákat, bude to dobrý začátek.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče