Investiční příležitost: Vrcholí obří privatizace

24. ledna 2011, 03:27 - Český Export
24. ledna 2011, 03:27

V Polsku funguje 14 speciálních ekonomických zón. Jaké výhody nabízejí zahraničnímu investorovi? Jak ovlivňuje obchod s Polskem tamější daňová hladina a jaké šance skýtá v současnosti vrcholící privatizace dosud státních podniků?

Foto: Kofola

Šance v Polsku se dají rozdělit do několika kategorií. I menší české firmy se mohou podílet na modernizaci dopravní nebo energetické sítě. Větší podniky zase mohou využít ekonomických zón se zvýhodněnými podmínkami pro investory. Velkou šancí je právě vrcholící privatizace.

V prodeji je 600 státních podniků

Privatizační plán polské vlády pro rok 2008 až 2011 je masivním projektem, v současnosti šlo nebo půjde do privatizace na 600 státních podniků. „Nikde v Evropě neprobíhá takto rozsáhlý přesun majetku státních podílů jako v těchto letech v Polsku. Tomu odpovídá vzrůstající zájem českých firem. Totéž platí pro oblast veřejných zakázek, výrazně podporovaných strukturálními a kohezními fondy EU,“ říká Jiří Banot, který je vedoucím kanceláře české proexportní agentury CzechTrade v Polsku.

Zatím nejčerstvějším úspěchem z tohoto měsíce je odkup polského černouhelného dolu Silesia českou společností Energetický a průmyslový holding. Firma odhaduje své investice v příštích třech letech na úroveň plných 150 milionů eur.

Privatizace a akvizice v Polsku jsou dlouhodobě velkou příležitostí pro české firmy: Polský trh vykazuje růstovou perspektivu, výhodou je naše geografická a kulturní blízkost a také zkušenost z privatizace a z transformace v České republice. Synergie vytváří rovněž Varšavská burza cenných papírů, která se stala zázemím pro řadu českých firem pro etablování na polském trhu,“ podotýká Jiří Banot.

Ekonomické zóny jen pro investice od 100 tisíc eur

Polsko nabízí investorům také možnost využít celkem 14 zón se speciálním ekonomickým režimem. Nejvýznamnější českou investicí v jejich rámci byla zatím výstavba závodu na výrobu nápojů společnosti Kofola v Kutnie poblíž Lodže.

Celkově ale tyto zóny nejsou v současnosti pro většinu českých firem příliš lákavé. Jednak proto, že jsou určeny spíše jen pro opravdu velké investice. „Musíme si uvědomit, že ač zóny nabízí jisté investiční pobídky, musí se na straně druhé investor zavázat k minimálnímu času působení v takovéto zóně, k vytvoření minimálního počtu pracovních míst a minimální investované částce. Ta je nyní 100 tisíc eur,“ vysvětluje Jiří Banot.

Kalkulace nákladů přitom vychází podobně jako v Česku. „Náklady na práci, energii či dopravu, to vše je srovnatelné s náklady v České republice. Dalšími nepříliš motivačními faktory při investování českých firem v polských speciálních ekonomických zónách může být stav dopravní infrastruktury, index byrokratické zátěže, blízkost českého a polského trhu. Tyto zóny dnes nenabízejí pro českého investora příliš mnoho výhod,“ shrnuje Jiří Banot.

Přesto je dobré vědět o možných investičních pobídkách v těchto zónách. Ty jsou v zásadě čtvera druhů:

1. daňové úlevy

2. plně připravený investiční pozemek, za zvýhodněné ceny – prodej probíhá ve veřejném výběrovém řízení

3. asistenční servis při formalitách spojených s investičním záměrem

4. v některých obcích osvobození od daně z nemovitosti

Výhoda plyne mimo jiné z DPH

V Polsku se v poslední době hodně mluvilo o daňové zátěži a o tom, jaký má vliv na růst tamějšího hospodářství. Daňové zatížení se přitom bude brzy měnit.

Daň z příjmu právnických osob je 19 procent. Vypočítává se měsíční zálohy na základě hospodářského výsledku za poslední měsíc. Zálohy na daň se započítávají kumulativně.

Jaká je v Polsku daň z přidané hodnoty? Její základní sazba činí zatím 22 procent, snížená sedm procent nebo tři procenta. Od 1. ledna 2011 ovšem nastává změna sazeb na 23 procent a osm procent. Daň z příjmů fyzických osob je progresivní: Činí 18 procent a od daňového základu 85 528 polských zlotých je pak 32 procent.

Český export tyto daně přímo neovlivňují. Mohou však znamenat pro českého dodavatele v podstatě konkurenční výhodu. „V rámci exportu do Polska jde o takzvanou interkomunitární výměnu zboží a služeb, kde se DPH řeší formou zdanění v místě příjmu zboží, faktury se tedy o předmětné DPH nenavyšují. Naopak tím, že by polská firma nakupovala zboží od polského dodavatele, musí ho koupit i s místní DPH, které činí zatím 22 procent.V případě nákupu zboží v Česku polský odběratel v momentu koupě DPH neplatí, což pro něj může být zajímavé, hlavně z pohledu vlastního cash flow,“ vysvětluje Jiří Banot.

Kde čerpat další informace?

O pomoc při vstupu na polský trh lze požádat mimo jiné Jiřího Banota, vedoucího varšavské kanceláře agentury CzechTrade. E-mail na něj je warsaw@czechtrade.cz. Webovou stránku kanceláře najdete na adrese www.czechtrade.pl. Seznam aktuálních veřejných zakázek vypisovaných v Polsku v souvislosti s přípravou na Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 i další veřejné zakázky najdete na adrese http://kooperace.opolsku.cz/III.

Zřízení účtu v polské bance může trvat přes měsíc

Polsko je vyspělý trh a většina podmínek pro podnikání je obdobná jako v Česku. „Obecně neexistují žádné vážné obchodní bariéry omezující činnost českých firem na území Polska,“ potvrzuje český velvyslanec v Polsku Jan Sechter. Přesto se opakují některé problémy. Níže jsou uvedeny ty, se kterými se české firmy setkávají nejčastěji.

V některých případech má například česká firma povinnost registrace k DPH na území Polska, nicméně v případě vratky DPH příslušný finanční úřad zasílá prostředky pouze na bankovní účty vedené u bank na území Polska.

Stále je také pro české firmy jistý problém založit si vlastní účet na území Polska. Jsou s tím spojené větší administrativní nároky, než znají české firmy z domácích bank. K ušetření byrokratické procedury a času nedojde ani v případě asistence při založení takového účtu prostřednictvím české banky, respektive její polské pobočky. Dle zkušeností českých firem jde o proceduru trvající i více než jeden měsíc.

Dalším negativem je jednoznačně nerespektování Haagského protokolu a příslušných národních smluv. Mnohé banky jako rovněž některé úřady stále požadují ověření českých dokumentů apostilou, což vede ke zbytečným časovým prodlevám při odkazování na příslušné platné předpisy.

Problémem je pro české firmy i účastníky různých prodejních akcí a výstav stále také nutná registrace k DPH a pořízení daňové pokladny s vedením příslušné evidence, pokud své zboží prodávají klientům – fyzickým osobám. Jde prakticky o neřešitelnou věc, která mnohé podnikatele odradí, a ti na své obchodní plány v Polsku rezignují.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče