Investice jak od Čáryfuka

04. října 2012, 12:00 - Miroslav Zámečník
04. října 2012, 12:00

Personálně-vazební hit tohoto týdne by měl znovu přitáhnout zaslouženou pozornost ke způsobům, jakým jsou vymýšleny, zadávány a implementovány IT projekty ve veřejném sektoru. Některé z nich, s investičními náklady za stovky až jednotky miliard a ročními rozpočty v řádu desítek a stovek milionů korun si už na první pohled zaslouží, aby je někdo zpětně vyhodnotil z hlediska přínosů a nákladů.

Jsem naprosto přesvědčen, že poctivá analýza odhalí, že tyto investice budou patřit z hlediska doby návratnosti do stejné ligy jako legendární houpavá dálnice D-47 - tedy někde mezi velmi vzdálenou budoucností a nekonečnem.

Nejen proto, že byly nehorázně předražené a mizerně řízené, ale také proto, že ve skutečnosti přinesly mnohem menší úspory výdajů, například na personál, než se původně slibovalo. Můj známý shodou okolností v IT podniká, má malou firmu, která nikdy veřejnou zakázku nedostala. Svoje lidi přitom platí slušně, jinak by mu odešli.

Podle jeho slov musí dobře vedený podnik v oboru slušně vydělávat na každé zakázce, na níž dokáže účtovat za „man-day“ (tedy jeden člověkoden) cokoli nad 5000 korun. Man-day za 10 tisíc korun už s sebou nese ziskovou marži nad sto procent. Nyní si propočtěte takhle „přespalečně“ kterýkoli z oněch projektů a vydělte deseti tisíci. Za milion korun už dostanete spoustu vývojářské práce, a co teprve za miliardu - za ní by měli investoři dostat sto tisíc „mendejů“. Laik žasne, odborník se diví nad tou zjevnou nepřiměřeností.

Od údivu nad účtenkami za projekty se pak dostáváme k vysvětlení makroekonomického paradoxu, a totiž nijak úžasného průměrného tempa růstu české ekonomiky za poslední dvě desetiletí při trvale vysoké míře vládních investičních výdajů. Ty v poměru k hrubému domácímu produktu řadí Českou republiku na horní příčky v EU, výsledek ale není vidět.

Přitom to není tím, že by Česko bylo přeinvestované a každá další koruna přinášela v souladu se zákonem klesajícího užitku nižší efekt. Česko nemá ani zdaleka dokončenou dopravní infrastrukturu a nehledě na proinvestované miliardy dokonce ani v tom IT nenajdete přehršel funkčních aplikací. Vezměme si jen, že nijak zvlášť elektronizací posedlé Slovensko mělo plně funkční systém státní pokladny od roku 2005, a Maďaři snad před patnácti lety.


Čtěte další komentáře Miroslava Zámečníka:

Tíživá sociální jistota

Tristní vlády čas

Řecko: Kiss and pay. I promise


Česká státní pokladna stála prozatím něco přes 3,2 miliardy. V přepočtu tedy musela zaměstnat celou armádu pilných a dobře placených ajťáků, tři sta dvacet tisíc člověkodnů. To už je síla, ne? Za ty peníze by měla obsloužit veřejné finance v podstatné části naší galaxie. Dá-li bůh, začne fungovat v příštím roce.

Mohlo by vás zajímat

Finance
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Zaměstnávání a brigády mladistvých a jejich pracovní podmínky podle zákoníku práce
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Auta
Policie konečně dovolila hasičům zveřejnit fotky z nehody…
Test ojetiny: Volkswagen Golf VII je skvělý, ale dieselu bychom se vyhnuli
Kvíz na pátek: Poznáte, kterým autům patří tyto interiéry?
Audi S5 Cabriolet se přiblížilo k RS 5. Může za to Hans-Jürgen Abt
Toyota Yaris GRMN zní hodně naštvaně. Na český trh dorazí začátkem příštího roku
Technologie
Aprílová GeForce GTX do USB skutečně existuje. Nvidia omezenou sérii rozdá
Google po letech ustoupil. Nebude číst vaše e-maily kvůli reklamě
Nvidia GeForce GT 1030 – jak se hraje na grafice za 2000 Kč (uživatelská recenze)
Cnews FM: Zneužívá Microsoft monopolní postavení vůči výrobcům antivirů? [podcast]
Je v pořádku, když vám šéf čte e-maily?
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít