Investice do kvality vod spolknou miliardy

21. října 2002, 00:00 - Petr Havel, nezávislý publicista
21. října 2002, 00:00

Povodně nemění plán budování čističek v České republice Letní katastrofa naštěstí nepřinesla rozsáhlejší průmyslové znečištění. Státní veterinární správa pozorně monitoruje vliv znečištění na živočichy.

Povodně nemění plán budování čističek v České republice

Letní katastrofa naštěstí nepřinesla rozsáhlejší průmyslové znečištění. Státní veterinární správa pozorně monitoruje vliv znečištění na živočichy.

Zatímco základním investičním fenoménem v oblasti vodního hospodářství bylo v předlistopadovém období budování přehrad a obecně výrazná regulace vodních toků, fenoménem současného období je akcent na kvalitu vody prostřednictvím čistíren odpadních vod (ČOV). T ento trend navíc ještě nějakou dobu vydrží - je totiž v souladu jak s celkově zvyšovanou péčí o životní prostředí v rámci EU, tak se závazky ČR týkajících se snižování znečištění půdy, vzduchu i vod obecně a konečně i s jedním z domácích projektů vycházejícím ze specifika ČR jako rozvodí velkých řek s názvem „Čistá voda pro Evropu“.

ČOV a povodně

Stejně jako celá řada dalších zařízení byly přitom některé doposud vybudované ČOV výrazně poškozeny letošními srpnovými povodněmi, předpokládaný dlouhodobý proces investic do zvyšování kvality vod v ČR to nicméně v podstatě neovlivní. V elká voda přitom poničila na 120 ČOV (největší škody utrpěly čistírny v Praze, Plzni a v Českých Budějovicích), mnoho kilometrů kanalizací a zaplavila celkem 14 podniků nakládajících s chemickými látkami, z nichž nejhůře dopadla neratovická Spolana. Při povodních také prasklo 16 hrází a dalších 120 jich bylo narušeno. „Vzhledem k tomu, že škody na ČOV činí zhruba 1,5 miliardy a do roku 2010 bychom měli na tyto účely investovat 100 miliard korun, nebudeme ale muset plán budování čistíren odpadních vod zásadně přehodnocovat,“ uvedl nedávno na setkání s pracovníky s. p. Povodí v Měříně ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Ačkoli povodně vyřadily dočasně celou řadu čističek z provozu a kvalita vody v českých řekách se v některých oblastech vrátila do stavu před listopadem 1989, ministr věří, že předpovodňové kvality vod bude ČR schopná dosáhnout v horizontu dvou až tří let. „Jde zejména o organické znečištění, a to je dočasný problém. Horší by bylo, kdyby došlo k rozsáhlejšímu průmyslovému znečištění,“ konstatoval ministr.

Kontaminovaných ryb není třeba se bát

S ministrem Ambrozkem souhlasí iAntonín Kozák, ředitel Městské veterinární správy v Praze, do jejíž oblasti spadá nejvíce poškozená ČOV v T róji, jejíž provoz by měl být obnoven až koncem letošního. Podle Kozáka napomáhá v současnosti kvalitě vod v českých řekách dostatek srážek, a tedy naředění odpadních vod, jež je důležité zejména v našem hlavním městě. „Problémy by mohly nastat, kdyby nastal dlouhodobě nízký průtok a došlo by k převaze splaškových vod oproti vodě říční,“ konstatoval Kozák. Určitá rizika kontaminace živočichů a rostlin by podle něj mohla přetrvávat z pohledu mikrobiálního v mrtvých ramenech, na druhou stranu blížící se zima působí pozitivně tím, že rozvoj mikroorganismů v tomto období ustává. Povodně tak paradoxně přišly z hlediska svých důsledků pro kvalitu vod v řekách v poměrně vhodnou dobu podzimní srážky a pokles teplot v zásadě paralyzují možnost přetrvávající kontaminace. V eterináři ale podle Kozáka přesto nenechávají nic náhodě. Státní veterinární správa otevřela speciální program pro monitoring cizorodých látek a možných zdrojů kontaminace ovlivňujících zdravotní nezávadnost vod. V rámci uvedeného programu jsou v současné době prováděny odběry vzorků ryb, napájecích vod z farem, které byly v kontaktu s povodněmi, a odebírají se i vzorky svaloviny a tukových tkání z volně žijící zvěře. Přestože je v projektu zapojeno 32 Okresních veterinárních správ, není podle Kozáka „v tuto chvíli žádný pozitivní nebo alarmující vzorek k dispozici“.

Technologie pro detekci kvality vod

K rychlému a operativnímu stanovení nezávadnosti vody obecně, ale zejména v případě krizových situací, začínají být navíc na tuzemském trhu k mání i potřebné technologie, jako je například přístroj ChemScan RDI. Podle Jana Kašpara ze společnosti O.K.Servis BioPro, která se zabývá detekcí látek přítomných v biologických materiálech, může rychlé stanovení mikrobiologické kontaminace vody mimo jiné zabránit epidemiím, takže by mělo být využito například v integrovaném záchranném systému pro rychlou kontrolu znečištění studen, zdrojů pitné vody a kontaminace prostředí. Stanovení nezávadnosti vody při použití klasických mikrobiologických metod trvá totiž podle Kašpara poměrně dlouhou dobu, až několik dnů. S pomocí zmíněného přístroje ale lze stanovit mikrobiologickou nezávadnost vody nebo vyhodnotit stěry prostředí přibližně za 90 minut. Zařízení přitom zpracovává 60 vzorků současně, tedy 60 vzorků za 90 minut. Poptávka po obdobných technologiích zjišťujících kvalitu vody tedy nejspíš postupně i na tuzemském trhu poroste.

Zdroje pro zvyšování kvality vod

Zdroje na zhruba 100 miliard korun na investice do ČOV jsou samozřejmě velmi různé. Řada ČOV se již postavila s využitím peněz v rámci projektů PHARE - CBC, do systému financování je zapojena Evropská investiční banka (EIB), projekty v rámci Obnovy venkova, k dispozici budou také peníze ze strukturálních fondů z Bruselu. Již dnes lze ale již využít podle zástupkyně ředitele agentury SAPARD ČR Mileny V icenové finanční prostředky z tohoto programu, například na výstavbu ČOV při potravinářských subjektech. Aktivní jsou však i další instituce. Ústecká SETUZA, jejíž podnikovou ČOV mimo jiné také poškodily srpnové povodně, připravuje zásadní rekonstrukci tohoto zařízení za podpory Státního fondu životního prostředí. Podstatou investice v hodnotě přes 80 milionů korun je schopnost vlastního zpracování všech odpadních vod firmy SETUZA. Jedná se jak o rozšíření stávající hydraulické kapacity, tak zvýšení kapacity k odstranění látkového znečištění. V rámci modernizace dojde rovněž v prostorách areálu společnosti k vybudování záchytných nádrží tak, aby eliminovaly veškeré možné úniky v případě nárazových a vydatných dešťových srážek - rekonstrukce ČOV bude probíhat za plného provozu. Zmíněné příklady jsou přitom ilustrativní - téměř ve všech případech jde o takzvané bezpečné investice s podporou nebo garancí státu, sledující navíc veřejný zájem zvyšování kvality životního prostředí.

Na co si dát pozor

Mnohazdrojové financování v sobě ovšem skýtá nebezpečí plýtvání penězi díky špatné koordinaci plánovaných projektů ČOV. Důležitá a pozitivní informace je tedy v této souvislosti vůle dvou nejvíce zainteresovaných rezortů, a to životního prostředí a zemědělství, výrazně zkvalitnit dosavadní komunikaci. Není totiž tajemstvím, že zejména v oblasti kompetencí v případě vodohospodářství spolu v předcházejícím volebním období nesmiřitelně bojovali ministři Kužvart a Fencl, jejich nástupci Ambrozek a Palas již ale několikrát veřejně deklarovali zakopání válečných seker. Podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Michala Pospíšila je systém diverzifikace ČOV v ČR velmi žádoucí. Úředníci by měli podle něj pečlivě zvážit, v jakých lokalitách ČOV postavit, aby v této oblasti nebyla ČR stejně jako v jiných případech „papežštější než papež“. „Z tuzemské praxe lze odvinout řadu norem, kdy stát nadměrně zatěžuje podnikatele a své občany vyžadováním takových standardů, které jsou sice v EU deklarovány, ale mnohdy je jejich neplnění zcela tolerováno,“ zdůraznil Pospíšil. V případě ČOV je podle jeho názoru třeba maximálně využít znalostí přírody a jejích samočisticích schopností. „Například v Anglii se samočisticím mechanismům nechává co největší prostor, naopak v Belgii jsem viděl kanalizaci svedenou do příkopu a následně do rákosí. A říkají tomu čistička,“ konstatoval Pospíšil.

Příklady finanční podpory investic veřejných vodovodů a zlepšení stavu krajiny

1. Podpory Státního fondu životního prostředí v roce 2001

subjekt podpory podpora podíl z celkové

(v mil. Kč) podpory (%)

právnické osoby 60,907 3,80

občanská sdružení 0,983 0,06

církve 2,419 0,15

neziskové organizace 21,091 1,31

obce 1 435,377 89,47

veřejný rozpočet 51,774 3,23

příspěvkové organizace 31,669 1,97

zřízené organizace 0,115 0,01

Celkem 1 604,335 100,00

Pramen: Zpráva o stavu vodního hospodářství ČR 2001

2. Státní podpora výstavby vodovodů, úpraven, kanalizací a ČOV v rámci Mze (v mil. Kč)

typ podpory 1997 1998 1999 2000 2001

návratná finanční výpomoc 838 435 473 422 219

dotace 1316 1213 1245 918 481

EIB - 798 568 60 222

Podpora celkem 2154 2446 2286 1400 922

Pramen: Zpráva o stavu vodního hospodářství ČR - 2001

3. Obnovitelné vodní zdroje (v mil. metrů krychlových)

1998 1999 2000 2001

Srážky 56 153 49 291 54 733 63 960

Roční přítok 541 550 573 761

Roční odtok 13 944 14 460 14 953 16 184

Zdroje povrchových vod 4825 4875 4789 6600

Využitel. zdroje podz. vod 1330 1390 1204 1440

Pozn.: Roční přítok - na území z ČR z okolních států, roční odtok - z území ČR Pramen: ČHMÚ

Kvality vod jako před povodní bychom měli dosáhnout za dva až tři roky, míní ministr Libor Amrozek.

FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče