Intuice, nebo informace?

10. června 2008, 12:48 - Ivan Pilný
10. června 2008, 12:48

Glosy postaršího technokrata

Souboj o to, co se stane podkladem pro naše osobní nebo manažerské rozhodnutí, svádíme v životě často. Na jedné straně nás ovlivňuje postoj vyjádřený citátem slavného amerického manažera: „In God we trust, the others bring the data!“ Proti tomu stojí naše intuitivní pocity reagující na prezentovaný nápad nebo záměr: „To je skvělý nápad!“ nebo „Jděte s tím k šípku!“. Situaci neulehčuje ani to, že většina rozhodnutí se dělá ve spěchu a stresu a rozhodně nebýváte vybaveni kompletními daty. Jako dobrý manažer také víte, že rozhodnutí je třeba udělat včas a nesmíte se mu vyhýbat ani pod záminkou toho, že nemáte všechny informace. Pravdivost tvrzení, že je lépe udělat chybné rozhodnutí včas než žádné rozhodnutí, byla mnohokrát úspěšně prověřena.
Co s tím? Ani sledování vizionářů nemusí být nutně optimální a důvěřovat intuici někoho jiného může také vést do pasti. Jeden z nejúspěšnějších amerických manažerů Jack Welch doporučuje spoléhat se na intuici spíše v obchodě než třeba při přijímání nových lidí. Podpůrným argumentem je to, že obchodní plány jsou vlastně také projekcí do budoucna a data v nich uvedená jsou mnohdy spíše zbožným přáním než realitou. Naopak přijmout neschopné nebo nehodící se lidi je jedním z nejdražších manažerských omylů.
Mé zkušenosti říkají, že dobrým pomocníkem je zpětná vazba. Všimněte si, jak řada úspěšných lidí včetně politiků po pár dobrých intuitivních rozhodnutích upadá do narcismu. Od jistého okamžiku jsou přesvědčeni, že jedině oni dělají správná rozhodnutí a odmítají slyšet nebo dokonce brát v úvahu odlišné názory. Nespadněte tedy do podobné pasti, je to lákavé, snadné a fatální. Pro prověrku souboje mezi intuicí a daty existují i formální nástroje. Jedním z nich je metoda šesti klobouků vypracovaná Edwardem de Bonem. Účastníci diskuse si obrazně nasazují klobouky různých barev a smějí reagovat pouze v rámci barvy nasazeného klobouku. Černý znamená negativa a skepsi, žlutý pozitiva, červený emoce, bílý data atd. Takovéto schůzky bývají velmi produktivní a hlavně krátké.
Jsou lidé, kterým je dáno rychle rozpoznat, o čem vlastně projekt, nápad, plán je. V byznysu jsou měřítkem zpravidla peníze. Zvláštní je, jaké krkolomné zástupné konstrukce se často vytvářejí, aby zastínily podstatu věci. My méně talentovaní se bohužel musíme učit z chyb a sbírat zkušenosti. Tak ať vám to jde rychle a hlavně neopakujte chyby. Školné se rok od roku prodražuje a neplatí to zdaleka jen o byznysu.

Mohlo by vás zajímat

  • Jiří Strach: Nejsem kaskadér. Bál bych se vložit peníze…

  • Radomil Doležal z CzechTrade: Nejvíc náš těší, když…

  • Největší mýty o bolesti zad

  • Profesor Sameš: Porucha lícního nervu není legrace

  • Rekola mění dopravu v českých městech

  • Roman Šmucler: Češky jsou posedlé zvětšováním prsou

  • Vinař Pavel Chrást: Víno se v Česku předražuje

  • Finance.cz pozvaly klienty na curling

  • Adam Hazdra: Třetina lidí je v práci nespokojených

Hry pro příležitostné hráče