Intuice nebo informace?

25. července 2008, 13:25 - Ivan Pilný
25. července 2008, 13:25

Glosy postaršího technokrata

Souboj o to, co se stane podkladem pro naše osobní nebo manažerské rozhodnutí svádíme v životě často. Na jedné straně nás ovlivňuje postoj vyjádřený citátem jednoho slavného amerického manažera: „In God we trust, the others bring the data!“. Proti tomu stojí naše intuitivní pocity reagující na prezentovaný nápad nebo záměr: „To je skvělý nápad!“ nebo „Jděte s tím k šípku!“. Situaci rozhodně neulehčuje ani to, že většina rozhodnutí se dělá ve spěchu a stresu a rozhodně nebýváte vybaveni úplnými daty. Jako dobrý manažer také víte, že rozhodnutí je třeba udělat včas a nesmíte se mu vyhýbat ani pod záminkou, že nemáte všechny informace. Pravdivost tvrzení, že je lépe udělat chybné rozhodnutí včas než žádné rozhodnutí, byla mnohokrát úspěšně prověřena.
Co s tím? Ani sledování vizionářů nemusí být nutně optimální a důvěřovat intuici někoho jiného může také vést do pasti. Jeden z nejúspěšnějších amerických manažerů Jack Welch doporučuje spoléhat se na intuici spíše v obchodě než třeba při přijímání nových lidí. Podpůrným argumentem je to, že obchodní plány jsou vlastně také projekcí do budoucna a data v nich uvedená jsou mnohdy spíše zbožným přáním než realitou. Naopak, přijmout neschopné nebo nehodící se lidi je jedním z nejdražších manažerských omylů.
Mé zkušenosti říkají, že dobrým pomocníkem je zpětná vazba. Všimněte si, jak řada úspěšných lidí včetně politiků po pár dobrých intuitivních rozhodnutích upadá do narcismu. Od jistého okamžiku jsou přesvědčeni, že jedině oni dělají správná rozhodnutí a odmítají slyšet nebo dokonce brát v úvahu odlišné názory. Nespadněte tedy do podobné pasti, je to lákavé, snadné a fatální. Pro prověrku souboje mezi intuicí a daty existují i formální nástroje. Jedním z nich je metoda šesti klobouků vypracovaná Edwardem de Bonem. Účastníci diskuse si obrazně nasazují klobouky různých barev a smí reagovat pouze v rámci barvy nasazeného klobouku. Černý znamená negativa a skepsi, žlutý pozitiva, červený emoce, bílý data atd. Takovéto schůzky bývají velmi produktivní a hlavně krátké.
Jsou lidé, kterým je dáno rychle rozpoznat, o čem vlastně projekt, nápad, plán je. V byznysu jsou měřítkem zpravidla peníze. Zvláštní je, jaké krkolomné zástupné konstrukce se často vytvářejí, aby zastínily podstatu věci. My méně talentovaní se bohužel musíme učit z chyb a sbírat zkušenosti. Tak ať vám to jde rychle a hlavně neopakujte chyby. Školné se rok od roku prodražuje a neplatí to zdaleka jen o byznysu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče