Internetový desátek pro filmaře

08. června 2012, 17:14 - Ondřej Hergesell
08. června 2012, 17:14

Státní fond pro podporu kinematografie zeje prázdnotou. Úředníci vymysleli fintu – zdaní kabelové operátory a provozovatele internetových videoslužeb

Představte si, že je rok 2016 a že jste vlastníkem zpravodajského či publicistického internetového portálu. Jeho návštěvnost roste, obliba inzerentů jakbysmet, daří se vám. Rozhodnete se tedy, že rozšíříte nabídku informací o videoreportáže, které jsou na českém internetu stále populárnější a v některých segmentech vytlačují klasické textové články. Vybudujete tedy reportérský tým, nakoupíte drahou techniku a k nabízeným videím začnete prodávat reklamní klipy či inzerci zobrazující se v reklamním proužku. Za pár týdnů se ve vaší kanceláři objeví právník Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie a upozorní vás, že jste dosud neodvedli povinné procento z tržeb z videoreklamy. Zaklepete si na čelo a pronesete něco ve smyslu: „Prosím? Co má můj internetový portál společného s podporou českého filmu?“ Leč právník je neústupný. Přišel si pro desátek, na který má ze zákona nárok.
Že vám připadá takový příběh jako sci-fi? Bohužel, je to nepříliš vzdálená realita. Přesně v tomto duchu totiž v poslanecké sněmovně leží návrh zákona o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a zákonodárci napříč celým politickým spektrem již v kuloárech vyjadřují připravovaným novinkám svůj souhlas. Filmovému fondu totiž – po chybě stejných politiků při hlasování o zrušení reklamy na České televizi – zoufale chybějí peníze. > A filmaři představují nebývale silnou lobbistickou skupinu, která si umí o dotace říci více než hlasitě. Podobně hlasitě se začali ozývat postižení internetoví podnikatelé provozující videoservery i jejich cechovní organizace SPIR (Sdružení pro internetovou reklamu). „Celé toto připravované zdanění internetu je diskriminační. Nevidím jediný důvod, proč má naše branže suplovat finanční podporu státu do kinematografie. S filmy nemáme téměř nic společného a ideu zákona ,zasponzorovat‘ výrobu domácích filmů z jiné, náhodně vybrané oblasti podnikání považuji přinejmenším za nešťastnou,“ říká Kateřina Hrubešová, výkonná ředitelka SPIR. „Ačkoli se snažíme tvůrce zákona i politiky přesvědčit, že se jedná o protežování jedné branže na úkor druhé, hrozba zatížení se nám nelíbí. V neposlední řadě i proto, že sám stát nechce do fondu kinematografie nalít ani korunu,“ dodává.

Špatná práce politiků

Na současné trable zadělali politici loni na podzim, když v rámci novely zákona o České televizi zrušili reklamu na ČT1 a ČT24, z níž veřejnoprávní televize posílala na podporu kinematografie 150 milionů ročně. Tehdy rozhodli, že namísto těchto peněz poputují do filmového fondu dvě procenta z čistých ročních reklamních příjmů plnoformátových komerčních televizních stanic, tedy Novy, Primy a TV Barrandov, což by v konečném důsledku mělo představovat obdobnou sumu, jaká přicházela z ČT. Jenže páni poslanci a senátoři odvedli velmi špatnou práci, když nespecifikovali termín, dokdy mají komerční televize peníze do fondu posílat. Norma pouze obsahuje ustanovení o vypočtení dvou procent z ročních reklamních výnosů zpětně – namísto dosavadního průběžného systému, kdy ČT posílala platby kvartálně. „Od skončení reklamy na ČT1 a ČT24 až do jara 2013 nemá fond pokryté financování, a pokud mu stát neudělí nějakou mimořádnou dotaci, nebude mít z čeho udělovat granty filmařům,“ varoval již loni v říjnu Jan Potůček, šéfredaktor serveru DigiZone.cz.

Místo ČT kabelovky a internet

Černý scénář se naplnil vrchovatě, komerční televize již oznámily, že příspěvky mohou poslat do Fondu kinematografie nejdříve v létě 2013, tedy v momentě, kdy účetně uzavřou předchozí rok. Minulý měsíc pak rada Fondu kinematografie označila svou finanční situaci za katastrofální. Na podporu nových filmových projektů má pro letošek připraveno maximálně deset milionů – namísto 200 milionů v loňském roce či 225 milionů, které přerozdělil v roce 2010. Blížící se problém rozpoznali i úředníci ministerstva kultury, kteří do připravovaného zákona o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie začlenili – vedle komerčních televizí – další nové sponzory Fondu kinematografie: šiřitele televizního signálu přes kabelové rozvody (například společnosti UPC, O2TV od Telefóniky, T-Systems či Rio Media) a provozovatele videoserverů. Zatímco první skupina je v připravovaném zákoně označována jako provozovatelé převzatého vysílání a od roku 2013 by měla odvádět do fondu jedno procento z tržeb, internetové servery, oficiálně označeny jako provozovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, by měly od roku 2016 odvádět půlprocento z tržeb z videoreklamy. Ani jedné skupině nových plátců se návrh připravovaného zákona – zcela logicky – nelíbí. „V podstatě se jedná o formu daně pro vybrané společnosti, respektive pro diváky placených televizních kanálů. Stát po nich chce, aby v ceně služby přispěli do fondu kinematografie, ačkoli filmové kanály tvoří jen drobnou menšinu nabídky kabelových televizí a někteří předplatitelé je nesledují vůbec,“ říká Zdeněk Vaníček, prezident Česká asociace elektronických komunikací (ČAEK), která kabelové operátory zastupuje. „Neztotožňujeme se s přispíváním na činnost podnikatelů z filmového průmyslu. Pokud to stát považuje za veřejný zájem, měl by zajistit financování z veřejných zdrojů,“ dodává mluvčí UPC Juraj Gerbery.
Ve stejném duchu hovoří i Jaroslav Kábele, šéf internetových projektů mediální skupiny Mafra, do které patří například servery iDnes.cz, či Lidovky.cz. „Stejně jako nežádáme po subjektech podnikajících v kinematografii, aby podporovaly produkci zpravodajských webů, nechceme se finančně podílet na výrobě filmů. Principiálně odmítáme, aby se dodatečně zdanil jeden obor podnikání ve prospěch jiného,“ řekl Kábele týdeníku Euro.

Nových 50 milionů

Zatímco výběr nových poplatků od kabelových operátorů odhadují úředníci ministerstva kultury na přibližně 25 milionů korun ročně, internetové servery by, pokud zákon vejde v platnost v současné podobě, odváděly sumu v rozmezí od deseti do třiceti milionů korun v závislosti na šíři uvalené daně a především nárůstu videozpravodajství na českém internetu. Například server iDnes.cz, který v dubnu vykázal návštěvnost bezmála 3,8 milionu unikátních uživatelů, zaznamenává obrovský nárůst zájmu o videozpravodajství a s tím i související zájem inzerentů. „Reklama k videozprávám je vyprodána na celé letošní léto, video skvěle šlape,“ prozradil zdroj z iDnes.cz.
Ještě více by byl „videodaní“ postižen server Stream.cz, který patří portálu Seznam.cz a s návštěvností přes 2,6 milionu lidí měsíčně jasně vládne videoobsahu na českém internetu. „Na našem videoportálu zásadně převažují zábavné pořady z naší vlastní produkce, samotná česká filmová tvorba je zastoupena jednorázovými projekty. Nevidíme jediný důvod zpoplatnit všechny subjekty, které podnikají v oblasti videa na internetu, i když nemají nic společného s kinematografií,“ vysvětluje výkonný ředitel Seznamu Michal Feix. Jakub Unger, obsahový ředitel konkurenčního portálu Centrum.cz, odhaduje procento české filmové tvorby z celkového vysílaného času videosekvencí na zanedbatelné minimum, které se blíží nule. „Zásadně převažuje zpravodajský či zábavný obsah v rozsahu několika desítek vteřin, o filmech nemůže být řeč,“ dodává Unger.

Šest let stará uzávěrka

Týdeník Euro se pokusil získat vyjádření i detailnější informace od budoucího příjemce poplatků, tedy fondu kinematografie. Radní fondu Tereza Dvořáková, která má na starost komunikaci fondu, však na dotazy nereagovala a fond samotný ani neprovozuje vlastní internetové stránky. Subjekt, který soukromým filmovým podnikatelům rozděluje až čtvrtmiliardu státních peněz ročně, má pouze záložku na webu ministerstva kultury, kde zveřejňuje informace nahodile a kuse. Zajímavý je i pohled do rubriky Výroční zprávy, kde je jako poslední účetní uzávěrka fondu kinematografie zveřejněna zpráva za rok 2006.
Pochybné a nekoordinované fungování fondu, stejně jako nejasná pravidla pro rozdělování dotací, nedávno kritizovala i Transparency International (TI). „Rada fondu rozhoduje o způsobu, a především výši čerpání rozpočtu prostřednictvím svých třinácti členů na neveřejných zasedáních a tajným hlasováním. To je nepřípustné,“ říká ředitel TI David Ondráčka. Na dotacích filmařům a regionálním kinům na digitalizaci vybavení vyplatil fond podle statistik TI za posledních deset let přinejmenším 1,17 miliardy korun.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče