Internet z veřejných peněz může fungovat

18. července 2009, 00:00 - Jan Němec
18. července 2009, 00:00

Desítky měst po celém světě se pokoušejí svým obyvatelům i turistům zpříjemnit život budováním městských datových sítí. Wi-Fi zdarma v mnoha případech narazilo na odpor komerčních operátorů. Existují však i modely podpory internetu, které hospodářskou soutěž nenarušují.

V Singapuru mají některé domácnosti hned několik přípojek k vysokorychlostnímu internetu.

Autor: Siemens

Internet se v posledních několika letech propracoval mezi nejdůležitější informační zdroje. Jeho význam potvrzuje mnoho příkladů, mimo jiné třeba rozhodnutí francouzského ústavního soudu z letošního června. Podle něj v dnešní době není možné odpojit od internetu ani počítačového piráta, neboť by tím byla porušeno jeho ústavní právo na informace. Význam internetu na vzdělanost a kvalifikovanost lidí si uvědomují i politici. Proto se ve většině vyspělých zemí snaží rozvoj komunikační infrastruktury různými způsoby podporovat.

Jednou z cest je budování sítí s podporou veřejných peněz, a to jak v rámci státu, tak jednotlivých měst. Usnadnit obyvatelům přístup k informační studnici se třeba prostřednictvím bezplatné Wi-Fi sítě pokusily desítky měst. Úspěšnost byla různá. Jednou z hlavních kontroverzí této podpory je totiž především fakt, že města poskytováním připojení zdarma konkurují soukromým operátorům. Na to doplatila i česká metropole, kde ambiciózní plán Bezdrátová Praha zřejmě skončí fiaskem.

Existují však i modely, které se snaží do konkurenčního soutěžení zasahovat co nejméně. Dva příklady byly k vidění na konferenci Ericsson Business Invation Forum ve švédském Stockholmu. Prvním z nich byl právě Stockholm, druhým pak asijský Singapur. Obě města se rozhodla postupovat jinou cestou, než je internet zdarma. Z veřejných peněz budují pouze vysokokapacitní síť. Připojení však nechtějí prodávat sama, ale prostřednictvím dalších operátorů. Tím má konkurence zůstat zachována.

Stockholm: optické kabely do každé domácnosti

Rozhodnutí o investici do celoměstské sítě padlo ve Stockholmu už v roce 1994. Speciálně k tomuto účelu byla založena firma Stokab, kterou město vlastní. Cíle projektu jsou ambiciózní. Podle Sebastiana Cederschiölda ze společnosti Stokab už nyní pokrývá městská síť téměř dvě třetiny domácností a v roce 2012 by měla dosáhnout k 95 procentům domácností ve Stockholmu. Díky ní budou moci surfovat na internetu rychlostí až gigabit za sekundu. Celková investice do projektu „chytrého města“ by měla v příštích čtyřech letech dosáhnout 1,5 miliardy švédských korun (3,5 miliardy českých korun).

Společnost Stokab má na starosti pouze budování a správu sítě. Samo připojení k internetu a další datové služby poskytuje prostřednictvím jejího pronájmu dalším firmám.

Cenové i technické podmínky od Stokabu jsou pro všechny hráče na trhu stejné. Ti proto musí soutěžit o koncové uživatele spíše než parametry internetové přípojky dalšími doplňkovými službami, jako jsou televize přes internet nebo internetové volání. Skutečnost, že síť postavená z veřejných peněz nepoškozuje konkurenční prostředí, potvrzuje podle Cederschiölda počet komerčních firem, které si dráty pronajímají. V současnosti je těchto operátorů devadesát.

Singapur jako město budoucnosti

Velmi podobný princip při budování městské sítě zvolil i asijský Singapur. Pro českého uživatele se už nynější situace může zdát jako sci-fi. Penetrace vysokorychlostního internetu mezi domácnostmi zde dosáhla 113 procent; některé rodiny tak mají i více než jednu broadbandovou přípojku. Pro porovnání – v Česku si rychlý internet pořídilo pouze zhruba 40 procent domácností. Také rychlost přípojek v Singapuru je o úroveň výš a dosahuje standardně v základních nabídkách deseti a více megabitů za sekundu. I díky tomu si Singapur může dovolit luxus v podobě bezplatného Wi-Fi na veřejných místech; megabitová rychlost připojení není pro poskytovatele pevných linek žádnou konkurencí.

Nyní město buduje zcela novou infrastrukturu. S pomocí necelé miliardy dolarů chce do roku 2012 postavit síť, která dosáhne do každé budovy ve městě a minimální rychlost připojení bude jeden gigabit za sekundu. Také obchodní model je podle Khong Hock Yuna ze společnosti IDA, která má projekt na starosti, založen na přeprodeji, podobně jako ve Stockholmu. Kvůli zachování konkurence bude striktně oddělen provozovatel pasivní infrastruktury (tedy optických kabelů), aktivní infrastruktury a hardwaru i maloobchodní operátoři. Podle Yuna má tato pojistka zabránit tomu, aby některá z firem „ovládla“ větší část sítě a mohla narušovat hospodářskou soutěž.

Bezdrátová Praha zkrachovala

Zahraničními projekty internetových měst se nechala inspirovat i Praha. V roce 2005 přišel magistrát hlavního města s ideou nabídnout Pražanům internet zdarma. Podle původních záměrů mělo město vybudovat páteřní síť, kterou by primárně využívaly veřejné instituce, jako úřady nebo školy. Vedle toho mělo být vybudováno na 600 přístupových bodů pro bezdrátové připojení k internetu. Ty měly být k dispozici zdarma pro obyvatele města i turisty.

Jenže právě „internet zdarma“ se stal pro Bezdrátovou Prahu kamenem úrazu. Jelikož se nepodařilo najít přijatelnou dohodu s komerčními operátory, ti se proti městské konkurenci postavili a podali stížnost k Evropské komisi. A ta projekt internetu pro Pražany zdarma posoudila jako nepovolenou veřejnou podporu.

V současnosti je podle magistrátu vybudována jak páteřní síť, tak 580 přístupových bodů. Náklady se vyšplhaly na 150 milionů korun. Síť však nebyla nikdy oficiálně uvedena do ostrého provozu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče