Internet v Praze zdarma nebude. Co dál se sítí?

29. dubna 2009, 00:00 - Jan Němec
29. dubna 2009, 00:00

Ambiciózní projekt pražského magistrátu na vytvoření celopražské bezdrátové sítě je na rozcestí. Z původních plánů na bezplatný přístup na internet zůstalo jen torzo – surfování po webech úřadů a veřejných institucí. Praha proto zvažuje i možný prodej vybudované sítě.

Autor: Martin Siebert

Projekt Bezdrátová Praha, který měl původně zajistit obyvatelům hlavního města bezplatný přístup na internet, zřejmě skončí neslavně. Neomezené surfování po webu pražského magistrátu i kvůli stížnostem komerčních poskytovatelů internetového připojení zatrhla Evropská komise. Praha přesto v budování sítě pokračovala s tím, že omezí přístup uživatelů pouze na stránky úřadů a veřejných institucí.

Nyní je podle informací z jednání výboru informatiky magistrátu hotovo 580 přístupových bodů i páteřní síť, to všechno celkem za téměř 150 milionů korun. Město ale vzhledem k vysokým nákladům na provoz sítě zvažuje její budoucí využití. Jednou z možností je i prodej vybudované infrastruktury.

Prodat, či neprodat? Ještě loni na podzim sliboval šéf odboru informatiky Václav Kraus, že po skončení podzimního testovacího provozu zahájí městská Wi-Fi síť ostrý provoz v prosinci 2008. Pokud se to stalo, podařilo se to ale magistrátu důkladně „ututlat“. Nekonala se žádná slavnostní akce ke spuštění, magistrát neinformoval média a ani Bezdrátovou Prahu nijak nepropaguje. Podobně skoupé na informace jsou i oficiální stránky projektu na adrese wifi.praha-mesto.cz. Ty byly naposledy aktualizovány loni v srpnu a o oficiálním spuštění Wi-Fi sítě na nich není ani zmínka. Informace z březnového jednání výboru informatiky a veřejné správy nicméně naznačují, že magistrát s dalším provozováním ořezané služby zřejmě příliš nepočítá. Město totiž sestavilo speciální komisi, která posoudí budoucí směřování projektu. Podle Václava Krause budou jejími členy jak politici, tak experti na informační technologie. Podle Krause existuje několik možností využití páteřní sítě i bezdrátových přípojných bodů. Mohly by sloužit školám, úřadům městských částí, užívat by je mohl i pražský integrovaný záchranný systém. Jednou z možností je pak i prodej celé vybudované infrastruktury. „Vybudovaná síť je cenná především pro takzvané alternativní operátory, kteří vlastní síť nemají,“ tvrdí Václav Kraus. Město podle něj již zahájilo jednání s pěti nejmenovanými zájemci. Případným prodejem by se mohly vrátit městu doposud vynaložené náklady. Ty dosáhly prozatím 147,6 milionu korun a nákladný provoz a údržba sítě je dále zvyšují. Město přitom budování sítě platilo z vlastního rozpočtu. Původně plánované využití dotací z fondů Evropské unie zamítlo ministerstvo pro místní rozvoj hned zpočátku kvůli tomu, že se projekt v prvotní podobě, umožňující neomezený přístup na internet, nelíbil Evropské komisi. Z finančních důvodů tak zřejmě nedojde ani k plánovanému rozšíření sítě do dalších městských částí. Doposud je podle informací magistrátu pokryta jen zhruba třetina území Prahy, zejména městské části Praha 1, 8, 9, 12 a 14. Pokud by Praha chtěla projekt rozšířit na celé území, stálo by ji to podle předsedy výboru informatiky Tomáše Homoly další desítky milionů korun. A to se vzhledem k velmi omezenému využití sítě nevyplatí. Co bezdrátová Praha umí? Na základě rozhodnutí Evropské komise pražský magistrát výrazně omezil možnosti používání sítě. Tím sice na jednu stranu uspokojil kritiky ze strany komerčních internetových poskytovatelů, na straně druhé se ale ozývaly hlasy, zda je stamilionová investice odpovídající silně „ořezané“ službě. „Koncepce sítě je natolik absurdní, že si nedokážu představit, že by se k ní někdo připojoval. Proč by to taky dělal, když se dostane jen na stránky státních institucí?“ ptá se Petr Hromádko ze společnosti Petřiny.net, která provozuje v Praze 150 komerčních přístupových bodů k bezdrátovému internetu. Podle Miloslava Sovy ze sdružení Internet pro všechny je navíc nelogické nabízet podobnou službu zrovna v Praze, kde existuje hned několik dalších alternativ připojení. „V metropoli je v současnosti přes 3000 placených přístupových bodů Wi-Fi, 90 procent Prahy je pokryto technologií ADSL, velká část města také kabelovým připojením,“ konstatuje Miloslav Sova. Kam se tedy s pražským „internetem zdarma“ dostanete? Není toho mnoho. Většina běžných stránek je zablokována. Při pokusech o jejich navštívení se uživatel dozví, že je služba nedostupná a je přesměrován na hlavní rozcestník. Ten zároveň nabízí seznam přístupných stránek. Většinou jde o weby úřadů, škol nebo nemocnic, namátkou stránky města Prahy i jejích částí, Portál veřejné správy, stránky vlády a ministerstev, weby některých vysokých škol, nemocnic, policie a některých dalších úřadů, případně web Dopravního podniku Praha s možností vyhledávání spojů. Přestože dalších možností je více, nabízí se otázka, kolik lidí zrovna tyto služby osloví. A to tím spíš, že například turisté v podstatě nemají odkud se o bezplatném Wi-Fi dozvědět. Komerční poskytovatelé mohou jásat Zatímco autoři Bezdrátové Prahy z pražského magistrátu na výsledek projektu zřejmě nebudou hrdí, spokojeni mohou být naopak komerční poskytovatelé internetového připojení v Praze. Ti totiž od počátku záměry magistrátu tvrdě kritizovali. Nelíbilo se jim především to, že by jim město konkurovalo sítí vybudovanou z veřejných peněz. Proto se Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (APVTS) obrátila se stížností na Evropskou komisi. Ta kritiku vyslyšela a rozhodla, že komerční provoz pražské Wi-Fi či bezplatné neomezené připojení k internetu by porušovalo hospodářskou soutěž z důvodů nepovolené veřejné podpory. Jinak řečeno, ani podle komise není fér konkurovat na trhu službou placenou z peněz daňových poplatníků. Ani toto rozhodnutí Evropské komise nicméně magistrát neodradilo. Místo bezplatného internetu se rozhodlo služby sítě omezit pouze na brouzdání po stránkách některých úřadů a veřejných institucí. Taková záruka komerčním providerům stačila. „K omezenému fungovaní, pokud splňuje podmínky rozhodnutí Evropské komise, výhrady nevznášíme, i když to považujeme za plýtvání penězi,“ konstatuje výkonná ředitelka APVTS Hana Jelínková. Vedle protestů komerčních internetových providerů narazil projekt Bezdrátová Praha ještě na jeden zádrhel: provozovatele komerčních Wi-Fi sítí v Praze. Ti měli obavy především z toho, že v přeplněném pásmu není prostor pro další síť, aniž by přitom došlo k vzájemnému rušení. Magistrátu se ale několik podobných případů podařilo vyřešit dohodou s Wi-Fi operátory. V konfliktních místech městská síť ustoupila. Městské části své Wi-Fi už mají

Zatímco projekt Bezdrátová Praha se jako celek nepodařilo dotáhnout do fáze „internetu zdarma“, některé městské části vybudovaly vlastní Wi-Fi sítě. Příkladem mohou být Praha 4, 5 a 13. Na rozdíl od celopražské sítě neblokují tyto sítě přístup na běžné stránky, naopak ale limitují uživatele rychlostí připojení. „Nejedná se o plnohodnotný přístup k internetu, omezena je přenosová rychlost a některé další služby,“ vysvětluje mluvčí Prahy 5 Radovan Myslík. Uživatelé tak podle něj nemohou připojení využívat třeba ke stahování přes výměnné sítě.

Podobné omezení zvolila i Praha 4, která blokuje uživatele, kteří se pokoušejí stahovat velké objemy dat. „Po registraci a následném přihlášení je zpřístupněno více služeb i více stránek, nejedná se však o plný přístup. Jsou povoleny především stránky státní správy, samosprávy, portály nebo vyhledávače. Blokujeme naopak stránky s erotickou či pornografickou náplní, stránky s rasistickým obsahem, stránky s obsahem porušujícím autorská práva a podobně,“ vysvětluje radní pro informatiku Prahy 4 Martin Plíšek. Praha 13 zase omezila maximální rychlost připojení na 128 kb/s.

Právě díky tomu, že parametry těchto Wi-Fi sítí neumožňují konkurovat daleko rychlejšímu připojení například přes kabelovou televizi nebo telefonní linku, nesetkaly se zmiňované městské části ani s odporem komerčních poskytovatelů. „Snažíme se o osobní jednání s radními, ale většinou jsou projekty internetu zdarma součástí volebního programu, tak se je snaží naplnit, byť omezeným projektem,“ vysvětluje přístup městských částí výkonná ředitelka APVTS Hana Jelínková.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče