Internet pomáhá hlavně odvážným

07. října 2002, 00:00 - Jaroslav Winter, občanské sdružení Březen měsíc internetu, Praha
07. října 2002, 00:00

Jakou aplikaci používá firma pro elektronickou prodejnu Jsou české firmy připraveny na přechod k elektronickému podnikání? Co pokládají za největší překážky? Odpovědi na tyto otázky přinesl nedávno provedený výzkum.

Jakou aplikaci používá firma pro elektronickou prodejnu

Jsou české firmy připraveny na přechod k elektronickému podnikání? Co pokládají za největší překážky? Odpovědi na tyto otázky přinesl nedávno provedený výzkum.

K odpovědím na uvedené a další otázky se spojilo sdružení BMI se společností TELE2 ve výzkumu, který se uskutečnil u 900 malých a středních firem do 100 zaměstnanců. Šlo o součást eBusiness Roadshow, při kterém probíhaly v sedmi krajích semináře o elektronickém podnikání a souběžně s nimi výzkum připravenosti firem na e-business. Byly do něj zahrnuty firmy, které se zúčastnily semináře. Dalších zhruba 100 firem v každém ze sedmi regionů navštívili osobně tazatelé společnosti DEMA, aby metodou interview face-toface s jejich zástupci vyplnili dotazník. Firmy vybírala DEMA tak, aby v každém regionu byly ve vzorku zhruba rovnoměrně zastoupeny podnikatelské subjekty velikosti do 10, do 50 a do 100 zaměstnanců a firmy podnikající v oblasti výroby, obchodu a služeb. Předmět jejich činnosti byl velmi rozmanitý, téměř se neopakovaly firmy se stejným zaměřením. Ukázalo se, že z hlediska prvních kroků na cestě k elektronickému podnikání, charakterizovaných zejména podílem firem, které mají připojení k internetu, disponují vlastními webovými stránkami a běžně využívají elektronickou poštu, jsou na tom české malé a střední firmy relativně dobře. V e srovnání se zeměmi Evropské unie například podílem 78 % firem připojených k internetu zaujímají šesté místo za Finskem, Švédskem, Dánskem, Rakouskem a Německem. Podobné postavení si udržují i u jiných kvantitativních ukazatelů. Mírou využití internetu a informačních a komunikačních technologií (ICT) ve vlastním podnikání se však tyto firmy nacházejí v průměru teprve v první fázi jejich uskutečnění. Nejenže zdaleka nedovedou využít jejich potenciálu, ale ani mnohé z těchto možností neznají, s internetem jako komunikačním, marketingovým či obchodním nástrojem se teprve začínají seznamovat.

Připojení k internetu

Čím je firma větší, tím je pro ni internet samozřejmější. Připojení má již 95 % středních, 82 % středně malých a 62 % malých firem. Firmy, které dosud internet nemají a řadí se ke středním nebo středně malým, si jej chtějí v naprosté většině pořídit. Z malých firem jej nemá větší třetina (38 %), pořídit si jej hodlá 15 % a větší část - 23 % - nikoliv. Firmy připojené k internetu nejčastěji používají modem a vytáčenou telefonní linku (43 %), čtvrtina používá pevnou linku a pětina síť euroISDN. Téměř každá desátá má bezdrátové mikrovlnné připojení. Ostatní typy připojení jsou využívány jen minimálně. Připojení k internetu tvoří jen první, základní předpoklad pro přechod na elektronické obchodování. Dalším krokem je vybudování vlastních firemních webových stránek. Ty ovšem mohou plnit či neumožňovat řadu funkcí. Míra využití webových stránek souvisí také s tím, jak firmy dokáží svůj web propagovat, kterých možností k tomu využívají. Ve všech těchto aspektech je viditelný rozdíl mezi malými, středně malými a středními firmami. Webové stránky má 45 % malých, 63 % středně malých a 81 % středních firem, v průměru je to 61 % a dalších 22 % firem plánuje svoje stránky do konce roku 2002. Sama existence webových stránek ještě nic nevypovídá o tom, jak efektivně dokáže firma využít internet ve svůj prospěch. Analýza odpovědí na otázku, jaké funkce plní webové stránky, není už tolik povzbudivá. Ze souboru 548 firem disponujících vlastními webovými stránkami pouze osm z deseti webů (82 %) slouží k propagaci výrobků a služeb a tři čtvrtiny (78 %) k posílení znalostí o společnosti, komunikaci se zákazníky umožňují dvě třetiny (66 %) stránek, k náboru zaměstnanců je využíváno pouze 15 % webů. Jsou tedy dosti statické, často obsahují pouze základní údaje. Míra využívání prakticky všech funkcí je značně závislá na velikosti firmy, u středních dosahuje až dvojnásobku oproti malým firmám. Také jiný pohled na to, co umožňují webové stránky firem, není moc uspokojivý. Informace o novinkách, což by měla být samozřejmost, nabízejí sotva dvě třetiny stránek (64%), čtyři z deseti webů umožňují online objednávku výrobků nebo služeb a dva z deseti (19 %) elektronickou platbu. Rovněž v tomto případě je míra využívání jednotlivých funkcí různá v přímé závislosti na velikosti firmy, rozdíly mezi malými a středními firmami jsou opět zhruba dvojnásobné. Že je pro většinu podniků internet dosud relativně novou a neznámou záležitostí, dokládají také poznatky o tom, jakým způsobem firmy propagují svoje webové stránky. Z nich vyplývá, že jsou velmi málo využívány dokonce i tradiční způsoby propagace, jako je použití vlastních firemních materiálů (tiskoviny, reklamní předměty aj.) či reklama v médiích. Ještě méně pak firmy dokáží využít specifické internetové formy propagace, i když jsou bezplatné, jako je například registrace v internetových katalozích a vyhledavačích či výměnná bannerová reklama zdarma. I u této otázky však platí, že čím větší je firma, tím lépe dokáže všechny formy propagace uplatňovat.

Elektronická prodejna

Zatím pouze čtyři z deseti firemních webových stránek umožňují objednávku zboží nebo služeb online. Nejčastěji jde o aplikaci vyvinutou vlastními silami. Aplikace vyvinuté externě jsou nyní využívány méně často než vlastní produkty, ale do budoucna je o ně avizován z nabízených typů nejčastější zájem, a to u firem všech velikostí. Zakoupené nebo pronajaté typové aplikace jsou využívány minimálně. Zájem o ně do budoucna je rovněž malý. Pro všechny typy aplikací platí, že naprostá většina malých, středně malých i středních firem o aplikacích pro elektronickou prodejnu neuvažuje.

Bariéry elektronického obchodu mezi podniky

Z řady předešlých otázek vyplynulo, že přechod na elektronickou formu obchodování je spojen pro firmy s množstvím nových informací, pojmů, poznatků, ve kterých není snadné se orientovat. Přesvědčivě to potvrdily také odpovědi na přímou otázku, co firmy považují za největší překážku dalšího rozvoje elektronického obchodu mezi podniky. Jednoznačně nejčastěji za ni pokládají vlastní nízkou úroveň znalostí o informačních technologiích a internetu (28 %). Také druhá nejčastější odpověď je ze stejného rodu - 17 % respondentů označilo za hlavní překážku nedostatečnou znalost konkrétních přínosů elektronického obchodu. Na rozdíl od jiných otázek se v tomto případě odpovědi firem v závislosti na jejich velikosti téměř nelišily, sebekriticky hodnotí stupeň vlastních znalostí stejně v malých jako středních firmách. Dokonce ještě větší váhu přikládají oběma překážkám v těch odvětvích, jako je finančnictví a bankovnictví či věda a kultura, kde jsou ve srovnání s jinými ve využívání internetu a informačních technologií dále. Za významnou překážku pokládají firmy také nedostatečnou bezpečnost transakcí a dat (17 %), ostatní bariéry rozvoje elektronického obchodu mezi firmami už podle nich nejsou tak důležité. Za zmínku stojí zejména to, že pouhých 7 % cítí jako hlavní překážku nedostatečný právní rámec.

Co brání českým firmám v elektronickém obchodování

Ukazatel Aplikace Aplikace Zakoupená Pronajatá typová

vyvinutá vyvinutá typová aplikace aplikace

vlastními silami externě na

na míru (%) míru (%)

Ano 17 14 11 4

Ne, nepl
ánuje tento rok 12 18 7 3

Ne, neplánuje 71 68 82 93

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče