Internet nahrazuje osobní schůzky

02. listopadu 2009, 05:43 - Jan Němec
02. listopadu 2009, 05:43

Zdaleka ne všechny obchodní záležitosti je nutné řešit osobně. Firmy v době krize kvůli úsporám omezují mimo jiné i výdaje na cestování.

Autor: Cisco

Jednou z možností je nahradit osobní schůzky videokonferencemi. Jejich dodavatelé díky tomu hlásí nárůsty prodejů o desítky procent.

Osobní obchodní schůzky se kvůli ekonomické krizi stávají pro mnoho firem zbytečným luxusem. Obzvláště v případě zahraničních cest je možné ušetřit až desítky tisíc za letenky a ubytování v hotelech a vše vyřešit jednoduše přes internet. Stále populárnější se proto mezi firmami stávají takzvané videokonference. Ceny profesionálních videokonferenčních zařízení sice zatím dosahují stovek tisíc korun, při častém využívání se ale náklady mohou vrátit už během několika měsíců. Pro méně náročné je navíc možné zvolit i mnohem levnější varianty.

Rostoucí zájem firem o „schůzky přes internet“ potvrzují i dodavatelé videokonferencí. Ti patří mezi vyvolené, jimž ekonomická krize neškodí, ale naopak přihrává nové klienty. Například společnost GiTy, která zařízení pro videohovory dodává, očekává v Česku v letošním roce až čtyřicetiprocentní nárůst obratu. Ten by tak měl přesáhnout až 100 milionů korun. „Spousta manažerů přemýšlí o tom, jak nejen omezit cestovní náklady, ale také čas strávený v autě na cestách,“ přidává další důvod manažer GiTy Jiří Bárta. Podle Patricka Korže, technického ředitele firmy CNC, stoupne celkem tuzemský trh s videokonferencemi téměř o třetinu. „Krize nutí společnosti k mnohem efektivnějšímu chování jejich managementu. Tam, kde bylo po mnoho let cestovaní na porady považováno za nutný fakt, najednou mnozí vidí, že to jde dělat lépe,“ dodává Patrick Korž.

Investice se vrátí za pár měsíců Možností pro videokomunikaci je velké množství. Zatímco firmy s malými nároky mohou vystačit s videotelefony za pár tisíc korun, podle Patricka Korže větší společnosti stále častěji volí profesionální, takzvané telepresenční řešení. Ta zahrnují komplexně vybavené konferenční místnosti, zvládající například i přenos obrazu ve vysokém rozlišení, navíc bez rušivého zpoždění, které je patrné například u videohovorů z mobilních telefonů či jednoduchých webových kamer. Někteří dodavatelé začínají nabízet i konference s trojrozměrným obrazem. Vyšší kvalitě však odpovídají i daleko vyšší ceny. Vybavení pro menší konferenční místnost lze pořídit od 150 tisíc korun a cena celé instalace jednoho místa se pak pohybuje kolem 300 tisíc korun. Vybavení telekonferenční místnosti s obrazem ve vysokém rozlišení se ale může vyšplhat i na několik milionů. Vedle GiTy a CNC dodávají videokonferenční zařízení také společnosti Hewlett-Packard nebo Cisco, které je zároveň i hojně využívají pro kontakt mezi zaměstnanci. Hewlett-Packard například v rámci snižování nákladů buduje ve svých pobočkách takzvané Halo Rooms, jejichž prostřednictvím manažeři komunikují na dálku. Vlastní řešení má i společnost Microsoft. Její výzkumné centrum si patentovalo přístroj s názvem Microsoft Roundtable. Ten umožňuje konferenční videohovory se záběrem všech účastníků v úhlu 360 stupňů. Dokáže přitom rozpoznat, kdo z účastníků diskuse zrovna hovoří, a přiblížit ho v detailním záběru. Cena tohoto zařízení se přitom pohybuje kolem padesáti tisíc korun. Přestože náklady na vybavení firmy telekonferenční místností nejsou zanedbatelné, podle Patricka Korže se vrátí relativně rychle. „Investice do technologií pro spolupráci na dálku mají, pokud jsou navrženy a používány správně, dobu návratnosti v řádu pouhých měsíců, a navíc okamžitě přinášejí úsporu času,“ vysvětluje Korž. Podle Jiřího Bárty z GiTy závisí návratnost na velikosti firmy i frekvenci, s jakou musejí její manažeři cestovat. „V průměru je to ale sedm až patnáct měsíců,“ odhaduje Bárta. Manažeři, veřejná správa i univerzity**

Videokonference v Česku využívají především velké a nadnárodní firmy. Příkladem je nadnárodní skupina Vodafone. „Každý den jsme v kontaktu s několika z desítek světových poboček Vodafonu,“ uvádí mluvčí Miroslav Čepický. Přesto podle něj videokonference nejsou vhodné pro všechna jednání. Na pracovní cesty do zahraničí, zejména do anglické centrály Vodafonu, manažeři z Česka stále pravidelně jezdí. „Jsou totiž případy, kdy osobní kontakt nelze nahradit,“ vysvětluje Čepický.

Nutnost šetřit na nákladech se nevyhnula ani Microsoftu. Ten podle šéfa pro Evropu Jan Mühlfeita jako jednu z možností zvolil právě omezení osobních setkání a jejich nahrazení videokonferencemi. „Místo šesti schůzek v Paříži, kam musí přiletět lidé z celé Evropy, zorganizujeme například jenom dvě. Zbytek můžeme vyřešit přes RoundTable,“ říká Jan Mühlfeit. Místo mítinku s náklady za statisíce dolarů tak firma podle něj zaplatí jen dva tisíce dolarů za občerstvení při videokonferenci.

Pravidelně využívá videokonference i koncern E.ON. Podle jeho mluvčí Boženy Herodesové se videokonference ve firmě staly běžným způsobem komunikace. Důvodem je zejména rozvětvenost skupiny a zastoupení v řadě zemí po celém světě. „Jedná se o velmi nákladnou záležitost, pokud se mají jednotliví zaměstnanci fyzicky přemísťovat,“ vysvětluje He
rodesová. Přesné statistiky o návratnosti investic firma nemá k dispozici. Zařízení ale využívá od roku 2004 a kromě malých oprav je v provozu téměř denně. „Už nyní je jasné, že se investice nejen vyplatila, ale v porovnání s výší cestovních nákladů, pronájmem prostor, které by byly vynaloženy, můžeme jednoznačně hovořit o úsporách,“ uzavírá Herodesová.

Videokonference však nejsou pouze doménou firem. Využívají je i některé vysoké školy pro přednášky externích profesorů. Loni si videokonferenční místnost zřídil i Úřad vlády, najdete je i na krajských úřadech. Například Jihomoravský kraj si pořídil vybavení zhruba před rokem a zaznamenal díky tomu výrazné úspory. „Stačí jen spočítat, na kolik přijdou cestovní náklady například do Prahy a zpět, znásobené počtem videokonferencí pro zhruba tři lidi týdně,“ tvrdí vedoucí informatiky kraje Jan Forbelský. Zařízení podle něj mimo jiné využil i hejtman v době cvičení Zóna, které simulovalo jadernou havárii v dukovanské elektrárně.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče