Instituce členských zemí EU často porušují komunitární právo

01. prosince 2003, 00:00 - MIROSLAV MELICHAR
01. prosince 2003, 00:00

OMEZENÍ PRÁVA PRACOVAT V EVROPSKÉ UNII SE TÝKÁ JEN POSTKOMUNISTICKÝCH ZEMÍ. OBČANÉ MALTY A KYPRU SI BUDOU MOCI NAJÍT ZAMĚSTNÁNÍ KDEKOLI V EU BEZ JAKÝCHKOLI OMEZENÍ.

Na „svých“ evropských právech musíte trvat

Vstupem do Evropské unie začne i pro Čechy platit tzv. právo usazování, někdy nazývané také svoboda usazování. Česky řečeno, je to právo vykonávat podnikatelskou činnost v zemích EU. Na první pohled na tom tedy budou čeští podnikatelé lépe než zaměstnanci. Ty totiž čeká až sedmileté přechodné období (viz níže). Zdá se ale, že ani podnikatelé nebudou mít na růžích ustláno. Jednotlivé státy mají ve svých národních legislativách spoustu nejrůznějších předpisů a omezení, která některé činnosti podnikatelům z jiných zemí výrazně ztěžují, někdy i prakticky znemožňují.

TEORIE VS. PRAXE

Svoboda usazování je zaručena komunitárním právem, včetně judikatury Evropského soudního dvora (ESD). „Národní soudy však judikaturu Evropského soudního dvora často nerespektují,“ prohlásil na semináři „Podnikání v SRN po vstupu do EU“ advokát Thomas Britz ze společnosti Rödl & Partner. Pravidla pro právo usazování jsou přitom podle jeho slov jasná: platí zákaz diskriminace, tedy zásada rovného zacházení a přímá aplikace, což znamená, že se nevyžaduje žádný další právní akt (není zapotřebí ani směrnice EU). Další velmi důležité pravidlo, kterým se řídí právo usazování, zní: Národní předpisy, které jsou v rozporu se svobodou usazování, se neaplikují. „To je často zatím spíše teorie, je proto třeba na dodržování evropského práva trvat,“ říká advokát Britz, jinak také německý soudní překladatel pro jazyk český. Týká-li se spor komunitárního práva, je třeba se obrátit na Evropský soudní dvůr. To se konečně často děje. Jako příklad uvedl Britz otázku přeložení sídla společnosti do jiného členského státu. Konkrétně jde o právní statut společnosti při jejím přesídlení do jiné země EU. V Evropě existují dva názorové proudy. Jeden, který představují například Německo, Francie či Belgie, zastává tzv. teorii sídla, čili že při přeložení sídla společnosti se mění i její statut. „Tento názor je už v současné době v rozporu s evropským právem,“ informoval Britz. Druhý proud reprezentují například Británie či Nizozemsko, které zastávají tzv. teorii inkorporace, tedy názor, že si společnost svůj statut při přestěhování „vezme s sebou“. Na první pohled to vypadá jako odtažitý teoretický problém. Že tomu tak není, doložil Britz několika příklady, z nichž jeden uvádíme (viz rastr). „Naštěstí lze předpokládat, že národní pravidla si budou postupně čím dál podobnější,“ dodal Britz.

NĚKTEŘÍ JSOU SI ROVNĚJŠÍ

A jak to bude se zaměstnanci? Nejlépe na tom budou Malťané a Kypřané. Jak potvrdila Kristine Kun ze Zemského úřadu práce v Hesensku (SRN), budou se moci ostrované z obou středomořských zemí zaměstnávat volně v celé EU již od okamžiku vstupu svých států do Unie. Občané z postkomunistických zemí budou však v tomto právu omezeni. Nejméně dva, spíše pět, možná isedm let. Hlavním důvodem je obava Německa (a několika dalších zemí) z přílivu levné (především polské) pracovní síly z východu. „Přechodná období jsou ale relativní a nejsou tak strašná, jak je média často prezentují,“ řekl Britz. Bilaterální smlouvy, které jsou výhodnější než přechodná ustanovení, zůstávají totiž v platnosti. Podle vzájemné smlouvy poskytuje Německo Čechům pracovní povolení na osmnáct měsíců za účelem zdokonalení jazykových a odborných schopností. „Kdo bude u německého zaměstnavatele, bude mít po vstupu do Evropské unie právo pracovat dál,“ říká Britz. S tím, že podmínkou je „nepřetržitý pobyt po dobu dvanácti měsíců ke dni přistoupení nebo ode dne přistoupení.“ Komu tedy vyprší smlouva dříve než prvního května příštího roku, má podle Britze usilovat o její prodloužení.

ROZSUDEK VE VĚCI C-208/00 ÜBERSEERING

Společnost Überseering BV, s. r. o., podle nizozemského práva chtěla uplatnit nároky z odpovědnosti za vady ze smlouvy o dílo vůči německé společnosti NCC. Toto však německé právo neumožňuje, jelikož společnost v návaznosti na nabytí obchodního podílu na nizozemské společnosti přeložila své skutečné sídlo do Německa, a proto postrádá právní subjektivitu a procesní způsobilost. Tak rozhodl německý soud.

CO NA TO EVROPSKÝ SOUDNÍ DVŮR

Členský stát nemůže své vnitrostátní normy aplikovat tak, že vůbec neuzná společnost založenou podle práva některého z členských států. To by se rovnalo úplné negaci svobody usazování. Cíle sledované německým právem mohou být též dosaženy opatřeními, která zasahují méně do práv příslušné společnosti.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče