Inovujte za evropské peníze

25. srpna 2008, 08:00 - Filip Černoch
25. srpna 2008, 08:00

NOVÉ DOTAČNÍ VÝZVY - Devět z deseti výrobků dokáží v Asii vyrobit levněji než v Česku. Instinkt přežití tak firmám velí neustále své produkty vylepšovat, vyrábět je efektivněji a s menšími náklady. Pomoci jim v tom mohou tři eurodotační programy, jejichž druhé výzvy probíhají právě v těchto dnech.

Na počátku průmyslové revoluce byly moderní stroje hrozbou, která brala dělníkům práci a hnala je do hladových bouří. O 150 let později je vývoj a využívání špičkových technologií možná jedinou cestou, jak evropský průmysl s jeho velmi drahou pracovní silou zachránit od levné konkurence třeba z dálného východu.

Samozřejmě, výzkum a produkce nových výrobků stojí nemalé peníze, ty je ale možné najít třeba ve třech aktuálně otevřených programech Evropské unie. „První z nich s názvem Potenciál nabízí dotaci na vybudování firemního centra pro vědu a výzkum. Potom co společnost něco nového vymyslí, třeba nějaký prototyp, zase nastane čas na program Inovace. Ten pomůže s jeho rozšířením do masové výroby,“ upozorňuje na šikovnou dvojkombinaci analytik firmy Raven EU Advisory Richard Lev.

Doplníme-li ji o program ICT v podnicích, díky němuž mohou podnikatelé ušetřit na elektronických a počítačových systémech, je cesta mezi technologickou elitu na trhu jasná. Zbývá po ní jen vykročit, respektive podat si dotační žádost.

PROGRAM POTENCIÁL II. VÝZVA

Příjem registračních žádostí do 30. září 2009, plných od 15. července 2008 do 30. listopadu 2009. Určen firmám bez omezení velikosti, malé a střední firmy jsou zvýhodněny. Minimální výše dotace je u MSP 5 milionů korun, maximální 100 milionů korun. Dotace mohou jít na vznik nebo rozšíření vývojového centra pro produkty s předpokladem jejich využití ve výrobě. Podpořit jde nákup dlouhodobého nehmotného i hmotného majetku včetně pozemků (v omezené míře), MSP mohou i vybrané provozní náklady.

Věda pouze pro vědu nemá šanci

Základním typem projektu v rámci programu Potenciál je vytvoření vlastních výzkumných kapacit. „Tak, aby výsledky tohoto výzkumu mohla firma uplatnit ve výrobě a tím zvýšit svou konkurenceschopnost,“ shrnuje Michala Hartová z agentury CzechInvest.

Tento poněkud akademický popis možná v leckom vzbudí dojem, že peníze dostanou snad jedině vývojáři kosmických technologií, skutečnost je ale úplně jiná. Podpořit lze třeba i testovací komoru, v níž bude firma sledovat vliv povětrnostních podmínek na vyráběnou omítku. Stejně jako stroje a techniku testující tvrdost a odolnost plastů, z nichž chce podnikatel produkovat zahradní nábytek. Hlavním smyslem podpory je tedy stimulace výzkumu a vývoje v rámci podpořených firemních center. Testování prototypu je možné pouze jako dílčí součást vlastní vývojové činnosti, na jejímž základě bude docházet k dalšímu technickému zlepšení a ke zvýšení inovativnosti výrobku.

„Hlavně menší firmy se opravdu bojí, že je program určen na ryze laboratorní, teoreticky zaměřené vybavení. Tak to ale není, podstatou projektu může být klidně stroj přes půl haly, díky němuž firma ladí své běžně produkované výrobky,“ vysvětluje Richard Lev.

Upozorňuje i na další, občas problematický bod Potenciálu. Tím je nějaká forma spolupráce žadatele s vysokými školami, bez níž se šance na získání evropských prostředků dramaticky snižují. Její začlenění by tak mělo být samozřejmostí. Může jít třeba o poskytování odborných studentských stáží v samotné firmě.

„Na druhou stranu je třeba zmínit některé omyly a mýty, které si žadatelé s programem spojují. V prvé řadě, nepodporujeme samotnou výrobu. Pokud si podnikatel pořídí třeba stroj, který bude používat ve výzkumu a zároveň na něm bude vyrábět, dotován bude jen z příslušné části,“ vysvětluje analytička Hartová a zároveň dodává, že vzhledem k ještě dalším souvisejícím komplikacím toto dvojí použití podporovaného vybavení nelze příliš doporučit.

Častou chybou je i záměna programu Potenciál a programu ICT a strategické služby. Pokud je cílem podnikatele podpořit vývoj softwaru, měl by svůj projekt směřovat do zmíněného ICT. „Program Potenciál totiž podporuje vývoj softwaru pouze jako součásti inovovaného produktu, nikoliv jako samostatného zboží na prodej,“ varuje před zbytečnými komplikacemi Hartová.

A když už je řeč o penězích, dobrou zprávou je v probíhající výzvě zvýšení dotace ze 75 až na maximálně 100 milionů korun a přetrvávající zvýhodnění malých a středních podniků například minimální investicí do dlouhodobého majetku ve výši pět milionů korun namísto standardních desíti. Na druhou stranu, právě menší firmy nejspíše nepotěší otevření výzvy i velkým společnostem, kvůli nimž se po vyčleněné více než dvou a půl miliardě korun zapráší možná nebývale rychlým tempem.

PROGRAM INOVACE - INOVAČNÍ PROJEKTY II. VÝZVA

Příjem registračních žádostí do 30. září 2008, plných žádostí od 3. října 2008 do 31. prosince 2008. Určen firmám bez omezení velikosti, malé a střední firmy jsou zvýhodněny. Dotace mohou plynout na inovace produktu nebo procesu, v případě malých a středních firem i na organizační a marketingovou inovaci. Dotace se pohybuje mezi jedním a 75 miliony korun. Podpořit lze nákup dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku, náklady na publicitu projektu a pro MSP i vybrané provozní náklady.

Nápad proměňte na peníze

I ten sebelepší produkt je k ničemu, pokud jej šťastný vynálezce nedokáže dostat mezi koupěchtivé zákazníky. A právě tady nastupuje program Inovace – Inovační projekt. (O problému jsme psali v Profitu č. 21/2008 ).

„Pokračujeme beze změny pravidel, i nadále podporujeme zavádění nových nebo výrazně vylepšených produktů a výrobních procesů,“ konstatuje Šárka Grundová z agentury CzechInvest. Zatímco produkt si samozřejmě každý snadno představí sám, v případě inovace procesu je možné inspirovat se například firmou Sklo Bohemia. Ta namísto dosavadního leštění olovnatého křišťálu chemickou cestou zavedla jeho úpravu plamenem. Díky tomu šetří čas i peníze. Nákladnou změnu technologií přitom šestnácti miliony korun podpořil i program Inovace.

Za připomenutí stojí i další dvě podkapitolky tohoto programu, které ale mohou využívat jen malé a střední podniky. „První jsou organizační inovace, kdy firma zavádí nové metody organizace firemních procesů a spolupráce s firmami a veřejnými institucemi. Druhou je ustavení nových prodejních kanálů, tedy marketingová inovace,“ vysvětluje dotační specialistka.

Avšak pozor, pro celkový úspěch žádosti je naprosto klíčové rozlišení běžných vylepšení a skutečně razantního a jinde nevyužívaného posunu vpřed. Nahrazení výroby šedých plastových oken bílými podnikatel jako zásadní inovaci hodnotitelské komisi neprodá, ideální je vlastnit prototyp či technologii unikátní alespoň v Česku, nejlépe ale i v Evropě či dokonce ve světě. K úspěchu žádosti napomůže i skutečnost, že je podpořená novinka alespoň nějak formálně chráněna, třeba průmyslovým vzorem.

Na co se bohužel hodně zapomíná je skutečnost, že podnikatel nutně nemusí daný produkt vymyslet sám. „Může jej klidně i s právy na jeho užívání koupit v rámci tak zvaného transferu technologií, který je pro získání dotace také uznáván,“ dodává Lev. Tak jako tak je ale prototyp výrobku nebo ukázka fungujícího procesu pro zisk dotace klíčová, samotný nápad bohužel nestačí.

Program Inovace už má za sebou jednu uzavřenou výzvu, žadatelé tak mají výbornou šanci čerpat ze zkušeností svých více či méně úspěšných předchůdců. Ti například velmi často ztráceli body kvůli snaze nasměrovat dotaci na pouhou obnovu svého strojového parku nebo protože nepřiložili klíčové dokumenty.

„Tradiční chyba také souvisela s inovací produktu, kdy podnikatelé často zapomínali zaškrtnout současně i inovaci procesu, čímž přicházeli o cenné body při hodnocení. V tomto případě spolu tyto dvě aktivity totiž úzce souvisejí. Žadatelům o dotaci doporučujeme konzultovat svoje podnikatelské záměry na regionálních kancelářích agentury CzechInvest,“ uzavírá Grundová.

ICT V PODNICÍCH, II. VÝZVA

Příjem registračních žádostí do 28. února 2009, plné žádosti od 3. října 2008 do 31. května 2009. Určen malým a středním firmám ve zpracovatelském průmyslu. Dotace ve výši 0,5 až 20 milionů korun. Prostředky lze získat na zavádění a rozšiřování informačních systémů pro zvýšení vnitřní efektivity podniků, pro zlepšení dodavatelsko-odběratelských vztahů, zdokonalení technické infrastruktury a programového vybavení a podobně. Prostředky lze využít na nákup hmotného i nehmotného majetku, služeb i vybraných provozních nákladů a na publicitu.

Dostaňte prodej na internet

Poslední z trojice programů zaměřených na vývoj a moderní technologie se chlubí názvem ICT v podnicích. „Stejně jako v minulé výzvě se dá čekat, že projekty do něj podané budou spadat do některé ze tří hlavních kategorií,“ otvírá nabídku analytička Raven EU Advisory Eliška Kavanová.

V prvé řadě podle ní půjde o zavádění komplexních informačních systémů, kterými žádající firma efektivně vyřeší svou vnitřní organizaci. Silné zastoupení budou mít nejspíše i žadatelé budující vnitropodnikové systémy, využívající čárové kódy na sledování celého procesu produktu od výroby až po expedici. Poslední množinu pak naplní projekty spojené s dokonalejší formou e-shopingu, u nichž kupující například vidí i přípravu objednaného zboží a jeho následnou expedici. „Ale pozor, právě u toho e-shopu je třeba si uvědomit, že program je určen firmám s aktivitami hlavně v oblasti zpracovatelského průmyslu,“ varuje analytička. Upozorňuje také, že pro úspěch žadatele je třeba pracovat s projektem opravdu komplexního řešení firemních informačních systémů, pouhé nakoupení nových operačních systémů nebo počítačů nemá šanci projít.

Na druhou stranu, na rozdíl od předchozích dvou programů, u kterých je možné počítat s minimálně dvojnásobným převisem poptávky nad nabídkou, u ICT v podnicích není třeba tolik spěchat. Podmínky programu totiž požadují u firem minimální investici ve výši jednoho milionu korun pro střední podniky nebo 834 tisíc korun pro podniky malé. A to jsou částky, které alespoň malé a střední firmy nebývají za vnitropodnikové počítačové systémy ochotny vydat. Fronty se tedy nejspíše konat nebudou.

Nabídka je tedy více než lákavá. Ještě než se ale podnikatelé vrhnou na sepisování žádostí do některého z popsaných programů, stojí za to nahlédnout na stránky agentury CzechInvest nebo kontaktovat její regionální kanceláře. V některých případech je tam totiž možné nalézt zkušenosti a doporučení vycházející z prvních výzev všech tří programů, které mohou žadateli výrazně pomoci. Nač se učit z vlastních chyb, když opravdu chytré je poučit se z omylů těch ostatních?

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče