Inovační turbo

29. května 2012, 13:55 - Miroslav Zámečník
29. května 2012, 13:55

Překvapivé je, jak staré kořeny má podpora technického vysokého školství, vědy a výzkumu v dějinách moderního Izraele

Izrael s jeho omezenými přírodními a dříve i finančními zdroji a dosud problematickými vztahy s bezprostředními sousedy si nemohl dovolit výzkum pro výzkum, a také jej nikdy nepěstoval. Bylo třeba kreativních řešení a rychlého transferu technologií do praxe.
Překvapivé je, jak staré kořeny má podpora technického vysokého školství, vědy a výzkumu v dějinách moderního Izraele. Ve skutečnosti o desítky let předchází vznik samotného státu, neboť první polytechnika a technologické centrum, jak bychom to nazvali dnes, totiž vznikly v Haifě v roce 1912. Jeden zdroj, který nechyběl, byli vzdělaní lidé. Na přelomu tisíciletí měl Izrael v přepočtu na obyvatele nejvyšší podíl odborníků s technickým vzděláním na světě. Specifickou roli sehrávala a sehrává izraelská armáda, válečné konflikty a zbrojní embarga. Za šestidenní války (1967) bylo letectvo závislé na francouzských strojích, ovšem pozdější embargo prezidenta Charlese de Gaulla přinutilo Izrael nejen hledat jiného dodavatele (USA), ale rozvinout vlastní výrobu. Izraelská armáda dodnes nejen vytváří silnou poptávku po aplikovaném výzkumu, ale systematicky vyhledává talent a dále jej kultivuje. Sedm izraelských univerzit s výzkumným programem se dnes v řadě oborů řadí do první světové stovky, v případě počítačových věd patří dvě z nich do první dvacítky. Pokud bychom měřili Izrael čistě podle intenzity vědecko-technického výzkumu, je na špičce.
Výčet by nebyl úplný bez masivních investic zahraničních technologických společností, které začaly objevovat Izrael jako investiční destinaci v 70. letech, kdy přišla Motorola a za ní další američtí giganti jako Intel nebo IBM. Příliv zahraničního kapitálu do izraelských technologických společností pokračuje dodnes.
Propojení univerzitního výzkumu s praxí a rychlá komercializace a průmyslové využití, což je dodnes v českém prostředí velký problém, se v Izraeli kultivuje již od 50. let, kdy vznikla první jednotka technologického transferu (TTU). Kolem univerzit začaly vznikat technologické parky a inkubátory, podporované vládou formou grantů poskytovaných v prvních fázích nově založených firem. Ačkoli má Izrael s přihlédnutím k počtu obyvatel podle některých statistik nejvíce technologických začínajících firem na světě, nedaří se mu tak úplně přeměnit je na velké globální hráče: jsou prodány a sfúzovány se zahraničními subjekty dřív, než dorostou do té správné velikosti. Jen hrstka z technologických firem se dostane do té fáze, že má tržní kapitalizaci vyšší než miliardu dolarů, což souvisí mimo jiné s místní podnikatelskou kulturou, která oslavuje ty, kteří inovační firmu založí a zanedlouho úspěšně prodají, a nedostatkem manažerského talentu a trpělivosti potřebné pro kultivaci globálních hráčů.
Nahlíženo z Prahy jsou to krásné starosti.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče