Inflace zatím peníze nezdraží

22. listopadu 2004, 00:00 - ROMAN POSPÍŠIL
22. listopadu 2004, 00:00

Za poslední rok vzrostly spotřebitelské ceny o 3,5 procenta. Přesněji řečeno, k takovému údaji došel Český statistický úřad za poslední vyhodnocený měsíc, tedy za letošní říjen. Jde o zatím rekordní údaj nejen pro letošek, ale dokonce od března roku 2003. Zdá se tedy, že inflace v české kotlině skutečně začíná vzlínat.

Přitom ještě pár dnů před zveřejněním říjnových údajů guvernér České národní banky Zdeněk Tůma uvedl, že ČNB teď nevidí důvod zvyšovat své sazby. Jak to jde dohromady? Docela dobře, podíváme-li se na strukturu inflace. V první řadě se nesmí zapomínat na fakt, že stále ještě meziroční růst spotřebitelských cen ovlivňuje - a až do dubna 2005 ovlivňovat bude - jednorázový vzestup v důsledku změn v dani z přidané hodnoty, jež nastaly se vstupem České republiky do EU. Samozřejmě tento faktor by nemohl za to, že meziroční růst cen graduje. Mohou za to nákladové faktory - ceny zemního plynu a ropy. Došlo i k administrativním deregulacím v telekomunikačních službách. Z hlediska spotřebitele na tom až tak moc nezáleží, co mu zvedá životní náklady. Z hlediska podnikatele, který se ptá, zda se mu nezdraží úvěr, to jedno není. Nákladové faktory totiž nevytvářejí klasickou inflaci a nelze proti nim bojovat zvyšováním úrokových sazeb. Naopak, rostou-li ceny ropy, zatěžuje to celou ekonomiku a zvyšování úroků by tuto nákladovou zátěž jen zvýšilo. Že v České republice není klasické inflační prostředí, dokumentuje i zpomalený růst mezd, který sotva kompenzuje změnu v DPH. Není tedy žádný důvod očekávat, že rekordní meziroční inflace (která de facto inflací není, neboť je tažena cenami vstupů a nikoliv vývojem v ekonomice a v makroekonomické rovině) zdraží peníze pro podnikání. N a druhé straně ale setrvalý masivní ekonomický růst, založený na dobrých základech, dává centrální bance jistotu, že ekonomika by zvýšení sazeb ustála. A to platí i poté, co vzestup průmyslové výroby v září zpomalil. Má z čeho zpomalovat (z více než osmiprocentní hladiny se zpomaluje jedna báseň) a stále zůstává velice slušný. Centrální banka totiž může vidět důvod ke zvyšování sazeb v budoucnosti. Pracuje s teorií, podle níž se změna sazeb promítne do ekonomiky nejúčinněji po 18 měsících. Nehledě na to, že se jí nemusí líbit pobyt na úrovni sazeb, ze které lze jít ale jen těžko dolů. A co kdyby to bylo potřeba, například při nějakém nečekaném prudkém posílení koruny? Nejen politická atmosféra, ale i ropné turbulence však v tuto chvíli zdražování peněz nepřejí. A tak se zdá, že se letos tohoto kroku opravdu s největší pravděpodobností už nesetkáme (pokud si ovšem ČNB nezahraje svoji oblíbenou hru na šokování trhu). V roce příštím se asi zvýšení sazeb ukáže jako nevyhnutelné - samozřejmě, nedostaví-li se šok, který si vyžádá reakci opačným směrem. Nemusí ale být brzy a nemusí to být razantní. Ti, kterým hrozí změna ceny úvěru, musí s touto eventualitou počítat, ale brutálního zdražení peněz se bát nemusí.

Autor je ekonom a nezávislý mediální konzultant

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče